11,18 tisíc miliard korun by měla stát obnova Ukrajiny, alespoň podle výpočtů Světové banky. V Německu se ještě před mírovým summitem ve Švýcarsku ode dneška koná konfe
rence právě o obnově válkou zničené země. Nezúčastní se jí ale člověk, který měl donedávna obnovu Ukrajiny na starosti, Mustafa Najem. Den předtím rezignoval, protože ho ukrajinská vláda na konferenci odmítla pustit. A také prozradil, jak ukrajinská vláda sabotovala jeho práci.
Zanedlouho se má konat mírový summit o Ukrajině ve Švýcarsku. Ještě před ním ale proběhne konference o obnově Ukrajiny. Ta má začít dnes. Ale už má za sebou první skandál. Včera rezignoval šéf agentury pro obnovu Ukrajiny, Mustafa Najem. Tvrdí, že mu zabránili v tom, aby se konference zúčastnil. Svou rezignaci zveřejnil na facebooku poté, co zahraničním partnerům poslal výčet chyb ukrajinské vlády. Že mu zakázali vycestovat do Berlína byla prý poslední kapka.
Tvrdí, že od listopadu minulého roku se jeho agentura začala setkávat s obstrukcemi a odporem. Například že byl úplně zrušen rozpočet na obnovu silnic. Najem si je vědom, že vojenské výdaje jsou přednější, ale dodává, že pokud se nebude udržovat infrastruktura, i vojenská logistika utrpí.
„Zadruhé nás trápí byrokracie, kdy podklady pro úhradu obranných staveb, opevnění či obnovy vláda schvaluje měsíce, šestkrát až osmkrát je vrací se směšnými připomínkami, několik měsíců je odkládá a některé nejsou schváleny dodnes. Právě nyní vláda již tři měsíce neschválila vyplacení téměř 150 milionů eur, které si stát půjčil od EIB na kritické projekty včetně zásobování vodou a energetické ochrany. To vše má své důsledky, o kterých jsem již několikrát oficiálně informoval. Pozdní platby dodavatelům podkopávají důvěru ve stát; zpoždění financování zpomaluje a v některých oblastech zcela zastavuje stavební práce, což znamená ztrátu důvěry trhu, místních orgánů i občanů. Co je však nejdůležitější, to vše má negativní dopad na obranyschopnost země, logistiku nákladu, ochranu kritické infrastruktury a vývoz našeho zboží. Je jasné, že takové jednání dříve či později povede ke kritice našeho týmu a nespokojenosti našich mezinárodních partnerů,“ stěžoval si také Najem.
Ukrajinská vláda jim prý zkrouhla platy, což vedlo k rezignacím a Najem se domnívá, že záměr je agenturu personálně vyprázdnit, aby mohla být zrušena jako zbytečná.
Přesto konference proběhne, podle serveru Euronews má vyslat signál o solidaritě s Ukrajinou v týdnu, kdy bude probíhat intenzivní diplomacie.
O konferenci už informoval ekonom Holger Zschaepitz. Světová banka spočítala, že po dvou letech války by rekonstrukce Ukrajiny stála 486 miliard dolarů, tedy 11,18 tisíce miliard korun. „Což je skoro stejně velké číslo jako rozpočet německé spolkové vlády,“ okomentoval ekonom. Samotná škoda vzniklá z útoků je dle Světové banky 152 miliard dolarů.
Podstatná část bude na elektrárny, na které letos začalo Rusko útočit, narozdíl od minulého roku, kdy útočilo zejména na rozvodny. Například na vodní elektrárnu v Dnipru, která je dle ukrajinských zdrojů v kritickém stavu po ruských útocích a nemůže být ani řeč o tom, že by vyráběla elektřinu.
Jak informovala ukrajinská agentura Ukrinform, od 10. června plánuje Ukrajina dovážet 24,8 tisíce MWh, žádný export se neplánuje. Ukrajinský premiér přitom uvedl, že Ukrajina po ruském ostřelování ztratila 50 % schopnosti produkce elektřiny a vláda se bude snažit obnovit co nejvíce, než začne zima.