EU vesmírný program

[martanus]

Rozlučkový let evropské těžké nosné rakety - 4. července

117. a poslední let evropské těžké nosné rakety Ariane 5 byl neustále odkládán. Nyní byl poslední start, zrušený před deseti dny kvůli "technickým problémům" (tři vadné pyrotechnické linky v nosné raketě), přeložen na 4. července.

Poslední start v 27leté kariéře rakety se uskuteční z Kourou (ve Francouzské Guyaně). Na oběžnou dráhu vynese dva komunikační satelity, francouzský a německý.

Poté, co poslední Ariane této řady opustí startovací rampu, ztratí Evropa na neurčito možnost samostatně vypouštět velké vesmírné mise. Protože proti raketám Sojuz nejsou sankce, budoucí raketa Ariane 6, která měla být uvedena do provozu v roce 2020, ještě neletěla a lehká raketa nové generace Vega C loni explodovala. (https://www.spacedaily.com/reports/New_ ... y_999.html)

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

https://t.me/prokosmosru/639

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HBahU/evropska-rake ... pristi-rok
Evropská raketa Ariane 6 musela přerušit testy, na první let se vydá až za rok

První start nové rakety Ariane 6 se uskuteční nejdříve v roce 2024. Agentuře Reuters to po nedávných testech nosného systému řekl šéf Evropské kosmické agentury (ESA) Josef Aschbacher. Nasazení Ariane 6 do provozu je pro Evropu zásadní poté, co přerušila vesmírnou spolupráci s Ruskem po ruské invazi na Ukrajinu a odstavila desítky let používané rakety předchozí generace Ariane 5.

Zatím poslední test z 18. července, při kterém ESA a výrobce nosných raket ArianeGroup krátce zažehli motor Vulcain 2.1, musel být přerušen a odložen na 29. srpna. Cíle, které si agentura vytyčila na červenec, se podle ní podařilo splnit na 90 procent, další zkoušky plánuje na září.

„Po této sérii testů plánujeme upřesnit datum startu Ariane 6,“ uvedl Aschbacher. Na otázku, zde lze předpokládat, že se první let rakety do konce letošního roku neuskuteční, odpověděl: „Ano, to lze předpokládat“.

Šéf společnosti Airbus, která spoluvlastní ArianeGroup, Guillaume Faury ještě letos v červnu uvedl, že první zkušební start rakety firma plánuje na konec letošního roku. Dodal tehdy, že datum startu bude záviset na testech provedených během léta.

[martanus]

Palivové nádrže pro evropskou raketu Vega omylem vyhozené na skládku

Další start evropské rakety Vega je ohrožen: začátkem října se ztratily dvě ze čtyř palivových nádrží pro ukrajinské motory RD-869. Byly nalezeny, ale zůstala po nich nepříjemná stopa: nádrže byly vyhozeny na skládku kovového šrotu a při tom zmačkány.

V první polovině roku 2024 má Vega vynést na oběžnou dráhu družici pro Evropskou kosmickou agenturu a vývojáři rakety se zoufale snaží nadcházející start zachránit.

Více informací (https://prokosmos.ru/2023/12/06/toplivn ... -na-svalku)

https://t.me/prokosmosru/2409

Podivuhodná ztráta dvou nádrží poslední rakety Vega

Co se Vám už v životě podařilo ztratit? Klíče, mobil, peněženku? A co takhle dvě ze čtyř nádrží pro čtvrtý stupeň poslední rakety Vega? Právě tento případ, ke kterému došlo před několika měsíci, nyní nutí firmu Avio hledat náhradní řešení. Čtvrtý stupeň raket Vega se označuje AVUM, na výšku měří 1,74 metru a jeho průměr činí 1,9 metru. O jeho pohon se stará ukrajinský raketový motor RD-869 na nesymetrický dimetylhydrazin a oxid dusičitý. Tyto pohonné látky se skladují ve čtyřech kulových nádržích. Portál European Spaceflight získal od dobře informovaného zdroje začátkem října informaci, že dvě z těchto čtyř nádrží pro poslední raketu Vega nyní chybí. Minulý týden byla tato informace potvrzena druhým nezávislým zdrojem.

https://kosmonautix.cz/2023/12/podivuho ... kety-vega/

[petrp]

ARIANE 6: Nová raketa ze starých časů
V úterý 9. července 2024 odstartovala z Francouzské Guyany první pokusná raketa Ariane 6. Mise byla napůl úspěšná. Není důvod k velkému nadšení. Nový nosič je zastaralý už v okamžiku prvního vzletu.

V úterý 9. července 2024 odstartovala z Francouzské Guyany první pokusná raketa Ariane 6. Mise byla napůl úspěšná: stroj se dostal do vesmíru, ale na oběžné dráze došlo k poruše, které vedlo k tomu, že dva kusy nákladu se nepodařilo vypustit. Druhý stupeň rakety se pak dostal na neočekávanou dráhu, na které bude pár desítek let „překážet“. (Původním záměrem bylo navést jej do atmosféry, kde by shořel.)

Samotné anomálie u prvního letu nejsou nic zásadního, kolem čeho by bylo potřeba lamentovat. „Dětské nemoci“ má každá technologie a každý výrobek, časem se spraví; a předešlý model, Ariane 5, proslul jako velmi spolehlivý. Celkem nepochybuji, že v Arianespace mají potřebné know-how k tomu, aby i Ariane 6 jednoho dne fungovala spolehlivě.

Problém je úplně jinde. Ariane 6 je už v okamžiku svého prvního letu koncepčně zastaralá, a byla by zastaralá už před několika lety(!). Hezká nová parní lokomotiva v časech, kdy konkurence jezdí elektricky. Drahý dřevěný dvojplošník v době prvních tryskáčů. Vyšperkovaný němý film natočený v době, kdy už to z plátna vesele brebentilo.

K pochopení, co je na Ariane 6 špatně, je nutno se aspoň malinko seznámit s tím, jak fungují lety do vesmíru...
https://neviditelnypes.lidovky.cz/veda/ ... p_veda_nef

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/H3VEz/zpravy-sv ... -starlinku
Evropa chce konkurovat Starlinku. Do sítě Iris² hodlá investovat přes 10 miliard eur

Evropská unie zahájila svůj největší vesmírný projekt za poslední desetiletí – výstavbu satelitní sítě Iris² za 10,6 miliardy eur. Projekt má konkurovat Starlinku Elona Muska a nabídnout rychlé a zabezpečené připojení k internetu pro evropské vlády i občany. Okolo 60 % financí půjde z veřejných rozpočtů, zbytek financí zajistí konsorcium firem SpaceRise společně s například Airbusem či Deutsche Telekom. Část projektu zafinancuje i Evropská vesmírná agentura (ESA). V Bruselu byly v pondělí podepsány první dva kontrakty celého projektu. Fungovat by projekt měl kolem roku 2030.

Jde o třetí velký vesmírný projekt EU po navigačním systému Galileo, který používá podle informací Evropské komise 3,5 miliardy uživatelů a jeho spuštění stálo také kolem 10 miliard eur a síti pro pozorování Země Copernicus. Iris² je zkratkou pro Infrastructure for Resilience, Interconnectivity and Security by Satellite (Infrastruktura pro odolnost, propojení a bezpečnost prostřednictvím satelitu poz. red.)

„Iris² podtrhuje naši strategickou autonomii a obranné schopnosti, zvyšuje konkurenceschopnost Evropy a podporuje spolupráci veřejného a soukromého sektoru,“ uvedl Timo Pesonen, generální ředitel pro obranu, průmysl a vesmír v Evropské komisi při oznámení podepsání prvních smluv.

Projekt, jehož původní náklady byly odhadovány na 6 miliard eur, je nyní rozpočtován na 10,6 miliardy eur. Financování pokryje z 61 % veřejný sektor. Další 4 miliardy eur by do projektu mělo investovat konsorcium SpaceRise vedené společnostmi Eutelsat, Hispasat a SES. Například společnost SES, která vznikla v roce 1985 v Lucembursku, je jedna z největších satelitních společností v Evropě a do vesmíru vypustila a spravuje například satelity Astra.

Další velký investor Eutelsat přispěje dvěma miliardami eur. Mezi další investory patří například Airbus, Thales či Deutsche Telekom. Tyto firmy získají koncesi na 12 let na vybudování, zprovoznění a správu systému.

Ten by měl zahájit provoz kolem roku 2030 a na nižší oběžnou dráhu Země dostat téměř 300 satelitů. Ty by měly zabezpečovat satelitní internet pro spotřebitele a konkurovat tak například americkému Starlinku. Zároveň by měly být schopné zajistit zabezpečenou komunikaci pro jednotlivé státy EU.

Josef Aschbacher, generální ředitel Evropské kosmické agentury, vyzdvihl inovativní potenciál projektu: „Iris² podpoří evropskou konkurenceschopnost, vytvoří pracovní místa a zajistí technologické vedení Evropy,“ uvedl. Právě i na zaostávání ve vesmírném průmyslu za zbytkem světa upozornila nedávná zpráva o konkurenceschopnosti z pera italského expremiéra bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho. Podle Draghiho je pro evropský vesmírný průmysl ohrožující především americký Starlink.

Zároveň v pondělí oznámila Čína vypuštění prvních satelitů svého projektu GuoWang. Ten má být odpovědí Číny právě na Starlink. Raketa Dlouhý pochod 5 úspěšně vynesla na nízkou oběžnou dráhu první z celkem 13 500 družic celého systému. Systém Starlink má ve vesmíru v současnosti asi 6 500 družic, což je přibližně 60 % družic ve vesmíru.

Oznámení přichází v době, kdy světové velmoci přiostřují soupeření ve vesmíru. Letos způsobila poprask zpráva, že se americký kongres zabývá možností, že Rusko vypustilo do vesmíru nebo ve vesmíru testovalo možnost využití jaderné zbraně. Velitel amerických vesmírných sil generál Chance Saltzman poprvé uvedl, že „vesmír je válečné bojiště“ a poprvé se v amerických strategických dokumentech začalo hovořit o ofenzivních schopnostech ve vesmíru. Nedávno Saltzman varoval před vesmírnými schopnostmi Číny.