Satelitní komunikace - Čína

[martanus]

Závod o pokročilé satelitní komunikační technologie nabral zajímavý směr, když Čína oznámila, že dosáhla významného pokroku v laserové komunikaci mezi družicemi, což jí může umožnit překonat Starlink Ilona Muska.

Čínský úspěch by mohl být základem pro budoucí technologie, jako je 6G, satelitní polohové systémy nové generace a dálkový průzkum Země s ultravysokým rozlišením.

Společnost Chang Guang Satellite Technology, která stojí za čínskou satelitní konstelací Jilin-1, úspěšně dosáhla rychlosti přenosu dat 100 gigabitů za sekundu, což je desetkrát více než předchozí rekord. Tato rychlost je 1 000krát vyšší než průměrná rychlost stahování dat 5G ve Velké Británii, která je v současné době 100 Mb/s.

🛰 Klíčovou roli při tomto průlomu sehrála konstelace družic Jilin-1, která je umístěna jako největší komerční síť družic pro dálkový průzkum Země v submetrovém pásmu na světě. Přenos probíhal mezi mobilní pozemní stanicí umístěnou na nákladním automobilu a jednou ze 117 družic obíhajících kolem Země, což prokázalo účinnost a univerzálnost laserového komunikačního systému.

Wang Hanhan, vedoucí pozemní stanice laserové komunikace na družici Chang Guang, poznamenal: Muskův Starlink předvedl svůj laserový mezisatelitní komunikační systém, ale laserovou satelitní pozemní komunikaci zatím nenasadil.

Čína již zahájila jeho rozsáhlé nasazení. Plánuje nasadit tyto laserové komunikační moduly na všechny družice v konstelaci Jilin-1, aby zvýšila jejich účinnost, a do roku 2027 chce propojit 300 družic.

Společnost vyvinula kompaktní laserový komunikační terminál o velikosti batohu, který je schopen přenášet data mezi družicemi i zpět na Zemi. Tento terminál byl integrován do užitečného zatížení družice vypuštěné v červnu 2023.

Charakteristickým rysem systému je, že pozemní stanice umístěné na vozidlech lze přemisťovat, aby se vyhnuly povětrnostním vlivům a turbulencím, což zajišťuje spolehlivý přenos dat i v nepříznivých podmínkách.

Po celé Číně bude také instalováno několik přijímacích stanic, které zlepší efektivitu získávání dat dálkového průzkumu Země.

https://t.me/china3army/34118

[Kalinac]

Bai Yujing: Čínské experimentální doplňování paliva komunikačním satelitům ve vesmíru. Reakce na Západ ?

Zrod technologie tankování za letu výrazně rozšířil bojový rádius stíhaček a nyní se tanker Y-20 stal základním pilířem moderního čínského letectva. Nyní Čína rozšířila tento koncept do hlubin vesmíru a na obzoru jsou vesmírné tankery.
Dne 7. ledna 2025 Čína úspěšně vypustila satelit Shijian-25 v Xichang Satellite Launch Center, což představuje důležitý krok vpřed v oblasti doplňování paliva do vesmíru. Úspěšné vypuštění této družice nejen demonstruje významný pokrok v čínské technologii služeb na oběžné dráze, ale také naznačuje, že Čína bude v této oblasti postupně zmenšovat náskok před Spojenými státy.
Proč tankovat ve vesmíru
V rozlehlém vesmíru je geostacionární oběžná dráha (GEO) jako zářivé halo, které podporuje klíčové mise, jako je globální komunikace, navigace a meteorologická pozorování. Hostí nespočet důležitých satelitů a správné fungování těchto satelitů má přímý dopad na globální ekonomiku, armádu a vědecký výzkum. Tito "vesmírní obři" však čelí nevyhnutelné realitě – vyčerpání paliva. Jakmile je palivo vyčerpáno, satelit ztratí své schopnosti kontroly polohy a udržování oběžné dráhy a nakonec bude sešrotován nebo se stane vesmírným odpadem.
V případě GEO satelitů je vyčerpání paliva hlavní příčinou "vyřazení z provozu". Tyto satelity jsou obvykle těžké a drahé. Například komunikační satelit Tiantong-1, klíčová součást čínského integrovaného komunikačního systému vesmír-země, má hmotnost asi 5,5 tuny a poskytuje komunikační služby mezi vesmírem a zemí pro zařízení včetně mobilních telefonů Huawei, a satelit Shijian-20, který využívá platformu Dongfanghong 5 k ověření nové generace vysoce výkonné komunikační technologie, je nejtěžším čínským GEO satelitem s hmotností až 8 tun. Vysoká hodnota a vysoká cena těchto satelitů z nich činí rozumnou a nezbytnou možnost prodloužení jejich životnosti prostřednictvím doplňování paliva do vesmíru.

Americký MEV-1.jpg (64.7 KiB) Zobrazeno 1757 x

Čínská cesta k doplňování paliva do vesmíru
Čínský průzkum v oblasti doplňování paliva do vesmíru začal pozdě, ale postupuje rychle. V dubnu 2017 se nákladní kosmická loď Tianzhou-1 úspěšně připojila k vesmírné laboratoři Tiangong-2, čímž ověřila technologii doplňování pohonných látek na oběžné dráze, což značí schopnost Číny dokovat a přenášet pohonné látky na oběžné dráze. Tento průlomový objev položil základy pro následnou servisní technologii na oběžné dráze.
Na leteckých dnech v Zhuhai v letech 2021 a 2022 představil osmý výzkumný ústav společnosti Aerospace Science and Technology Corporation (CASC) model nové generace doplňkových servisních vozidel. Díky autonomní navigaci, přesnému dokování a multifunkčním schopnostem doplňování může letadlo nejen poskytovat tankování pro satelity GEO, ale také provádět různé typy služeb, jako je doplňování paliva, doplňování paliva a doplňování paliva.

Shijian-25.jpg (51.78 KiB) Zobrazeno 1757 x

Letadlo má modulární konstrukci a přední část je vybavena radarovými a optickými senzory pro dosažení autonomní navigace a rozpoznávání cílů. Jeho robotické rameno má vysoký stupeň volnosti pohybu, což může dokončit přesné dokovací úkoly ve složitých vesmírných prostředích. Tankovací letoun může nést asi 1,3 tuny paliva najednou a na základě výpočtu 50 kilogramů dodatečného paliva pro každou družici může teoreticky poskytovat služby prodloužení životnosti pro 26 družic. Takový design dává Číně potenciál pro rozsáhlé služby na oběžné dráze.
V lednu 2022 se čínský satelit Shijian-21 úspěšně spojil se zaniklým navigačním satelitem Beidou-2 G2 a vytáhl jej na "hřbitovní oběžnou dráhu" nad geostacionární oběžnou dráhou. Tato operace demonstruje schopnost Číny vypořádat se s vesmírným odpadem a připojením k nespolupracujícím cílům, což je jedna z klíčových schopností pro doplňování paliva do vesmíru a údržbu vesmíru.

https://www.guancha.cn/baiyujing/2025_0 ... 1588.shtml

[kenavf]

▲

satelit Shijian-21 úspěšně spojil se zaniklým navigačním satelitem Beidou-2 G2 a vytáhl jej na "hřbitovní oběžnou dráhu" nad geostacionární oběžnou dráhou. Tato operace demonstruje schopnost Číny vypořádat se s vesmírným odpadem

"nad geostacionárnou dráhou"=ale veď to sa nevysporiadal s vesmírnym odpadom, len dosiahol že bude vo vesmíre dlhšie zavadzať a spadne neskôr.
Za "vysporiadanie s odpadom" považujem len nasmerovanie na nižšie dráhy aby skorej zhorel.

[Alchymista]

Čokoľvek na dráhach s perigeom nad 1500km má orbitálnu životnosť v milionoch rokov. Geostacionárna dráha je prakticky naveky (teoreticky miliardy rokov, v konečnom dôsledku zrážka s asteroidom nastane skôr ako zánik v atmosfére)
Druhá vec - graveyard orbit je dohodnutá 300km nad geostacionárnou dráhou. Beidou má výšku tuším okolo 21000km. Presun z 21000km do 37000km vyžaduje oveľa menšie delta V a je bezpečnejší ako presun na zánikovú dráhu 21000km/150km.

[kenavf]

Ale je to hromadenie bordelu niekde na orbite kde budú v budúcnosti prelietať misie smerom od Zeme, a kontrolovaný zostup do atmosféry by mal byť bezpečnejší a ohladuplnejší voči budúcim generáciám. I keď energeticky a cenovo možno náročnejší.
Ale už z princípu nehromadenia problému, by malo byť pohrebisko zakázané.
IMHO na zbrzdenie potrebuje len o niečo viac paliva ako na to zrýchlenie. Potrebuje zbrzdiť o toľko aby urýchlil zostup do atmosféry v rádoch mesiacov a nie zabrzdiť na nulu.
V rádoch mesiacov to dokážeš sledovať ale za tisíc rok si už nebudeš pamätať že tam niečo lieta a že by tvoja loď do toho mohla vraziť(i keď s veľmi malou pravdepodobnosťou,(tiež sa nepredpokladalo že stíhačka môže nasáť svoj vlastný vystrelaný projektil a predsa sa to stalo))

[Echo]

Cokolvek na vysokej orbite nie je problem. Tie priestory su jednoducho obrovske. Predstavte si ziarovku v strede priemyselnej haly. A vinnu musku co poletuje niekde pri stenach.

[Skeptik]

... a na každou jednu mušku s červenou prdelkou (z umělého odchovu) cca milion mušek se stříbrnou prdelkou (narozené v přírodě).

[Alchymista]

Skeptik - nie.
Ten priestor je skutočne prázdny, žiadne mušky so striebornopu prdelkou sa tam nevyskytujú. Raz za sto tisíc rokov totiž tou halou preletí boeing. Za posledné tri miliardy rokov, od posledného množenia mušiek so striebornou prdelkou, to stihol tak 30 tisíc krát. Občas pritom trafí aj tú žiarovku...
Naposledy to odsrali dinosauri...

(tie pomery nie sú presné - "žiarovka v hale" je skôr priestor Hillovej sféry Zeme (polomer cca 1,5 miliona km, pomer 1:230), pre priestor Zem - Mesiac je pomer polomerov zhruba 1:62,5; pre Zem-GEO je pomer zhruba 1:6,5)

[Skeptik]

Alchy ... a o kterém prostoru se přesně bavíme?
O vnitřní sluneční soustavě?
To jsem předpokládal, když bylo uvedeno, že ve středu je žárovka.

Ale i pokud bychom se bavili o jen o oběžné dráze Země, řekněme po Měsíc, tak v tom prostoru se žádné "mušky se stříbrnou prdelkou" nenachází?
A kde se tedy bere ten >1.000.000 meteoroidů, které denně kolidují s atmosférou Země?

[Alchymista]

Prakticky všetky meteority, vstupujúce do zemskej atmosféry majú vlastné obežné dráhy okolo Slnka. "Rojové" meteority sú často na silne excentrických "kometárnych" dráhach (a časť je s kometami, i zaniknutými, priamo spojená pôvodom).
Napríklad známy meteorit Příbram - prvý s vypočítanou pôvodnou dráhou - lietal po dráhe 0,79/2,4 au so sklonom 10,5°k ekliptike.

Väčšinou to funguje tak, že čo pri priblížení k Zemi raz vlietne do Hillovej sféry Zeme, je gravitačne ovplyvnené a skôr či neskôr buď spadne na Zem, alebo bude vyhodené na dráhu, kde sa už nikdy k Zemi nepriblíži (ak to zasa iné väčšie teleso gravitačne neodpálkuje späť).

Meteoroidov vstúpi do atmosféry denne skutočne "okolo miliona" pozorovateľných voľným okom, technickými prostriedka až o tri rády viac... Inde sa uvádza "denne viac ako 100 miliárd s hmotou viac ako jeden mikrogram" - je to zrejme hustota odvodená z družicových meraní (pritom mikrogram = miliarda na kilogram). Mikrogramový meteorit je nepozorovateľný, najmenšie "pozorovateľné" majú aspoň miligram.
Na Zem dopadne denne 45-50 kúskov (atmosferické rozpady nepočítajúc).
Napriek tomu je to v súhrne denne asi tak "za dve tatry prachu a piesku" - okolo 43-45 ton denne.

Ak budeme počítať, že Zem s atmosférou má priemer nejakých 13 tisíc kilometrov, tak denne zachytí "všetko" v objeme 342 500 000 000 000 kubických kilometrov... (dĺžka denného oblúku dráhy ~2 580 000km, plocha disku ~132 700 000km2)

Čo sa týka pôvodu meteoritov - asi 5% pochádza z Mesiacu a z Marsu, asi 1% má byť z planetky Vesta a asi 70% sa prisudzuje pôvod v zrážkach 3-4 pôvodných asteroidov.