Ruská role v geopolitice zůstává výrazným tématem, jak ukázal rozsáhlý průzkum Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR). Země jako Čína, Indie, Saúdská Arábie, Jižní Afrika a Turecko vnímají Rusko jako klíčového spojence, zatímco Brazílie a Indonésie předpovídají rostoucí globální vliv Moskvy. Pozoruhodné změny se objevují i ve Spojených státech, kde veřejné mínění navzdory tradiční prezentaci Ruska jako nepřítele vykazuje postupný posun.
Rozsáhlý průzkum prováděla Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR) ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a zahrnuje odpovědi zhruba 29 tisíc lidí celkem ze 24 zemí.
Jeden z grafů znázorňuje jejich názory na to, jak vnímají Rusko ve vztahu k jejich vlastní zemi. Průzkum ukazuje procentuální rozložení odpovědí na otázku, zda je Rusko vnímáno jako spojenec, nutný partner, rival, či nepřítel.
Indie vnímá Rusko především jako spojence, a to z 61 %, jde o nejvyšší podíl ze všech zemí. Čína vidí Rusko jako nutného partnera z 46 %, přičemž 39 % respondentů ho vnímá jako spojence. Také v Turecku označilo Rusko jako nutného spojence na 49 % dotázaných lidí. Země jako Jižní Afrika a Saúdská Arábie mají na Rusko převážně pozitivní pohled, vnímají jej rovněž jako partnera nebo spojence.
Kritičtější postoj vůči Rusku zaujímají evropské země včetně Švýcarska a zemí EU, většina respondentů zde označuje Rusko jako rivala nebo nepřítele.
Jednoznačně negativní postoj zaujímá Ukrajina, až 94 % respondentů označuje Rusko za nepřítele, což odráží její současný vojenský konflikt s Ruskou federací.
Spojené státy a Spojené království také vidí Rusko převážně negativně, velká část respondentů označuje Rusko za rivala nebo nepřítele.
Další graf detailně zkoumá, zda občané z různých zemí očekávají změny v globálním vlivu Ruska během příští dekády ve srovnání se současností.
Optimismus ohledně většího vlivu Ruska chovají respondenti z Indie, vcelku 71 % a Rusko samotné, kde 68 % dotázaných jsou největšími zastánci myšlenky, že vliv Ruska v příští dekádě poroste. To naznačuje těsné politické a ekonomické vazby s Ruskem. Saúdská Arábie (63 %), Jižní Afrika (56 %) a Turecko (56 %), Čína (54 %) a Brazílie (47 %) rovněž věří, že Rusko posílí svou globální roli, což odráží jejich pragmatické vztahy s Moskvou.
Výrazné podíly respondentů ve Spojeném království (32 %), země EU11 (26 %), Švýcarsku (29 %) a USA (21 %) se domnívají, že vliv Ruska zůstane nezměněn. Spojené království má relativně vysoký podíl v této kategorii, což ukazuje na vnímání stability ruského postavení navzdory konfliktům a sankcím. Rovněž Čína (30 %) má také významný podíl lidí, kteří očekávají, že vliv Ruska se nezmění.
V grafu je označení EU11 použito pro skupinu jedenácti zemí Evropské unie, které přistoupily během rozšíření v letech 2004, 2007 a 2013. Tato skupina zahrnuje státy střední a východní Evropy, jako například Českou republiku, Slovensko, Polsko či Maďarsko, a je často analyzována jako celek kvůli sdíleným historickým a ekonomickým charakteristikám.
Ukrajina má největší podíl respondentů (72 %), kteří věří, že ruský vliv poklesne, což je přímý odraz probíhající války a ruské izolace na Ukrajině. Jižní Korea (30 %), Spojené království (22 %) a EU11 (21 %) sdílejí podobný pohled, i když méně výrazně, což může souviset s dlouhodobými sankcemi a zhoršujícími se vztahy.
Podle zveřejněné analýzy v Evropě převládá obava a negativní postoj k Trumpovu znovuzvolení americkým prezidentem, v jiných částech světa včetně některých asijských a arabských zemí je jeho návrat vnímán s větším klidem, nebo dokonce pozitivně. Trump je vnímán jako někdo, kdo je odhodlán ukončit války na Ukrajině a Blízkém východě. Mnoho zemí považuje Evropu za silnější, než ji vidí sami Evropané, a věří, že EU dokáže jednat na stejné úrovni jako USA a Čína.
Zdroje:
Vazby Moskvy a Pekingu jsou soběstačné a nezávisí na globální konjunktuře. 