Rusko má problém. Export ropy z přístavu Usť-Luga se po ukrajinském útoku zastavil
David Tramba
Středeční úder ukrajinských bezpilotních letounů na ruskou čerpací stanici u města Andreapol v Tverské oblasti má ničivý dopad na export ropy z Ruska. Podle zprávy, kterou přinesla agentura Bloomberg a následně ji převzala řada západních a ukrajinských médií, se po útoku zcela zastavil tok ropy do přístavu Usť-Luga. Ten patří mezi tři hlavní ruské přístavy sloužící k exportu ropy námořní cestou.
Nepřímým důkazem může být fakt, že od útoku nevyplul z přístavu Usť-Luga, který se nachází u Baltského moře poblíž hranice Ruska s Estonskem, ani jeden tanker s nákladem ropy. Právě odsud přitom vyplouvaly lodě ruské „stínové flotily“ tankerů, zpravidla v mizerném technickém stavu, a převážely ropu do Číny, Indie i dalších zemí. Informaci o ochromení ruského vývozu ropy z Usť-Lugy potvrdil ukrajinský web The Kyiv Independent s odvoláním na zdroje z bezpečnostních složek.
Ukrajinský tlak na ruskou ekonomiku zvyšují také útoky dronů na hlavní ruské rafinerie. Jen v posledních několika dnech dostaly přímý zásah zařízení na zpracování ropy v Rjazani, Kstovu, Jaroslavli a Volgogradu. Výbuchy po zásahu vypadají impozantně, nicméně rozsah škod zatím není známý. Pohonné hmoty a další ropné produkty patří vedle ropy a plynu mezi hlavní položky ruského exportu.
Přístav Usť-Luga má kapacitu pro vývoz 700 tisíc barelů ropy denně, což jsou asi 3 miliony tun za měsíc. Skutečný export je však nižší, konkrétně v prosinci to bylo 2,4 milionu tun. V lednu podle zatím předběžných odhadů nastal pokles na 1,5 milionu tun. Relevantním zdrojem informací je zde například finská pohraniční stráž, která plavbu tankerů s ruskou ropou ve Finském zálivu monitoruje.
Sankce, které bolí
Lednový pokles souvisí hlavně se zpřísněním sankcí na ruský energetický sektor, které schválil Joe Biden těsně před svým odchodem z funkce amerického prezidenta. Podobné sankce zavedla také Velká Británie. Sankce v praxi brání platbám za ropu dodanou společnostmi Gazpromněfť a Surgutněftěgaz a postihují také provoz 183 lodí; ty většinou patří ke stínové flotile tankerů pod vlajkou daňových rájů, které po světě rozvážejí ruskou ropu.
Zmíněné opatření ochromilo dodávky ruské ropy do Indie. Právě tato země se v minulých letech stala spolu s Čínou jejím největším odběratelem. Zatímco v roce 2021 měla ruská ropa na pokrytí spotřeby v Indii podíl okolo 2 procent, v minulých dvou letech to bylo až 40 procent. V posledních týdnech se však vlastníci indických rafinerií zalekli amerických sankcí a přestali ruskou ropu nakupovat.
Podle analýzy finského Centra pro výzkum v energetice a ovzduší (CREA) dosahoval ruský vývoz fosilních paliv v prosinci hodnoty 652 milionů eur denně. Zhruba po jedné třetině se na něm podílely ropa, ropné produkty a zemní plyn spolu s uhlím. Dodávky surové ropy směřovaly prakticky jen do Číny (47 procent), Indie (37 procent), zemí EU (7 procent) a Turecka (6 procent).
Co se týká zemí EU, ruskou ropu odebírají Česko, Maďarsko a Slovensko, které mají na dodávky potrubní cestou výjimku z unijních protiruských sankcí. Za leden až listopad loňského roku Česko za ruskou ropu zaplatilo přes 33 miliard korun.