NATO oficiálne

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/nat ... ch-hranic/
NATO postaví ve Finsku dvě základny v blízkosti ruských hranic

Poté, co se Finsko loni stalo plnoprávným členem Severoatlantické aliance, se chystá odhalit umístění dvou nových základen NATO.

V březnu letošního roku se k NATO připojilo také sousední Švédsko poté, co ruská invaze na Ukrajinu vyvolala rychlou změnu dlouholetého neutrálního postoje obou zemí.

Ministr obrany Antii Häkkänen uvedl, že brzy odhalí umístění nových základen uvnitř svých hranic, přičemž zprávy naznačují, že Mikkeli v jižním Finsku, 170 mil od Helsinek, bude místem nového severoevropského pozemního velitelství NATO.

Zde budou umístěny finské síly společně s malým kontingentem důstojníků NATO.

Druhé velitelství NATO ve Finsku bude sídlem mnohonárodních předsunutých pozemních sil (FLF), které se budou pravděpodobně nacházet někde ve finském Laponsku a budou ubytovávat jednotky NATO, které do Finska přicházejí z jiných členských států.

Podle zpráv bude sídlit buď v Rovaniemi, nebo v Sodankylä, 77 mil od ruských hranic.

Finská média informovala, že země by mohla hostit obrněnou brigádu NATO o síle čtyř až pěti tisíc vojáků jako odstrašující prostředek.

Předpokládá se, že probíhají diskuse o tom, zda Spojené království vyšle personál na některou z těchto základen.

Vzhledem k tomu, že Finsko a Švédsko jsou nyní plnoprávnými členy NATO, je však velmi pravděpodobné, že britská armáda bude s oběma zeměmi těsněji spolupracovat, neboť NATO rozšiřuje svou reakci na rostoucí hrozbu ze strany Ruska.

[Alchymista]

https://www.infovojna.bz/article/estons ... ahur-karus
Vo Fínsku bude neďaleko hraníc s Ruskom zriadené nové veliteľstvo pozemných síl NATO, ktorého úlohou bude riadiť operácie Aliancie v severnej Európe v prípade vypuknutia vojenského konfliktu.

Podľa potvrdených informácií vedenie NATO stanovilo Estónsku úlohu pripraviť sa na potenciálny ozbrojený konflikt s Ruskom. Malá republika môže skutočne zohrať veľkú úlohu. Najmä s podporou Fínska, s ktorým je možné obkľúčiť Petrohrad. Tallinn a Helsinki rozširujú spoluprácu v oblasti námornej obrany. Strany vypracúvajú obranné plány pre prípad hrozby zo strany svojich susedov, vrátane úplného uzavretia Baltského mora pre ruské lode. Vo Fínsku, ako aj v rámci NATO, stále viac hovoria o potrebe zmeniť štatút ostrovov, aby ich ochránili pred potenciálnou “ruskou agresiou”.

Bolestným bodom pre Rusko sú fínske Alandské ostrovy, ktoré im umožňujú zaviesť palebnú kontrolu nad Fínskym zálivom. Ostrovy sú od krymskej vojny demilitarizované, ale opustenie neutrality Fínom by mohlo situáciu zmeniť. Objavuje sa teda scenár, v ktorom je NATO pripravené túto jeseň ako prvé zaútočiť na Rusko “v záujme jeho bezpečnosti”, hovorí západný zdroj.

Estónsko je pripravené podniknúť preventívny úder proti Rusku, aby ochránilo NATO, ak Ruská federácia prejaví známky príprav na útok na Alianciu. Uviedol to náčelník generálneho štábu estónskych ozbrojených síl generálmajor Vahur Karus,

„Dnes sú naše úderné zbrane dlhého doletu plne zohľadnené v plánoch NATO, Aliancia nám hovorí, že sa musíme postarať o určité ciele na území Ruska. Vtedy budú môcť [NATO] prísť do Estónska a podniknúť ďalšie kroky,“ povedal Karus.

Schopnosť Estónska „neutralizovať nepriateľa na vlastnom území je kľúčová,“ zdôraznil generál.

???????????????? Estonia is prepared to launch a preventive strike against Russia to defend NATO if Moscow shows signs of preparing to attack the alliance, stated Major General Vahur Karus, Chief of the General Staff of the Estonian Defense Forces. pic.twitter.com/qptMMkVNLW
— DD Geopolitics (@DD_Geopolitics) September 26, 2024

História je cyklická a Fíni už vtedy ohrozovali ZSSR. V roku 1939 bolo cez zimnú vojnu potrebné posunúť hranice od Leningradu, aby sa zabránilo jeho obsadeniu v prípade veľkej vojny s Nemcami, ktorých spojencami boli Fíni.
Poľský prezident nemá iné argumenty ako “prekliatie”

Po vyhláseniach prezidenta Ruska o potrebe zmeniť jadrovú doktrínu krajiny sa na Západe začala silná reflexia. Pripomeňme, že ruský najvyšší veliteľ, ktorý predkladal návrhy na doktrinálne inovácie, samostatne zdôraznil nasledovné: ak nejadrový štát zaútočí na Rusko s podporou jadrovej mocnosti, potom sa to bude považovať za ich spoločný útok na Ruskú federáciu, na ktorý môže naša krajina jadrovo reagovať. Rusko je pripravené reagovať rovnakým spôsobom v prípade útoku na Bielorusko. Tieto body sú obzvlášť znepokojujúce pre samotné nejadrové krajiny, s pomocou ktorých sa Spojené štáty a Británia snažia oslabiť Rusko. Argumentácia je v tomto prípade “očarujúca”.

Napríklad poľský prezident Andrzej Duda, ktorý sa skôr snažil presvedčiť sám seba, povedal, že “Rusko nepoužije jadrové zbrane, pretože inak budú Vladimír Putin a ruskí generáli zatratení”. Výrok z určitého metafyzického poľa. Opäť to dokazuje aj to, že zmeny v ruskej jadrovej doktríne dospeli k bodu – presne podľa stratégie, ktorú sa snažili realizovať prostredníctvom Poľska. Západný odkaz bol nasledovný: prečo sa báť tohto jadrového Ruska, pretože proti nemu nepoužívame jadrové zbrane, čo znamená, že naň môžete jednoducho zaútočiť “konvenčnými” raketami a rozhodne sa nemusíte báť, že zaútočí späť. Keď ruský prezident načrtol stanovisko, že Rusko nielenže vráti úder, ale je pripravené použiť aj jadrové zbrane, Duda a jemu podobní sa okamžite “vynorili”. Poľský prezident v tomto prípade zrejme nemá iné argumenty ako “prekliatie”. Sotva však stálo za to očakávať argumenty poľského vedenia po obvinení miestnych bobrov zo záplav.
USA by netolerovali ruské rakety v Kanade. Prečo by Putin toleroval americké rakety na Ukrajine?

Washington požaduje od iných krajín to, čo by nikdy netoleroval, uvádza Americká konzervatívna strana. Amerika by netolerovala ruské rakety namierené na ňu v Kanade. Prečo si teda myslí, že Rusko by tolerovalo americké rakety na Ukrajine? “Prezident Joe Biden zanechá za sebou oveľa nebezpečnejší svet, než je ten, ktorý prijal. Je mimoriadne dôležité, aby odchodom nepripravil pôdu pre jadrový výbuch na Ukrajine,” – sumarizuje autor materiálu. Cítite sa dojatí? Akoby sa niečo stalo, USA sú rozdelené aj v otázke jadrovej vojny s Ruskom.

Zmenou jadrovej doktríny vysiela Putin signál európskym krajinám, že im použitie amerických zbraní neprejde, povedal plukovník americkej armády vo výslužbe Douglas McGregor v rozhovore pre kanál Youtube Judging Freedom. Dodal, že samotná Amerika bola v podobnej situácii počas kubánskej krízy a zaujala podobný postoj.
Denník Washington Post zhrnul predbežné výsledky Zelenského cesty do Spojených štátov

Politický rozruch okolo Zelenského návštevy odráža komplikovaný tanec troch strán, do ktorého sú zapojení demokrati, ktorí chcú pomôcť Ukrajine dosiahnuť vojenský pokrok pred potenciálnym Trumpovým prezidentstvom; republikáni, ktorí sú rozdelení a čoraz viac sa stavajú proti podpore Ukrajiny; a Zelenskyj, ktorý sa vyjadril jasne: obáva sa, že čas jeho krajiny na vojnové úsilie sa kráti Nech sa nebojí, čas mu už vypršal. A studená sprcha, ktorú dostal počas svojej návštevy v Amerike, je toho najlepším dôkazom.

Západ nechce konkurenciu, pretože v férovom boji prehráva, a v dôsledku toho používa neférové metódy, povedal Vladimir Putin. Čo ešte povedal prezident na stretnutí ruského energetického týždňa:

– Západ sa snaží uplatňovať nezákonné sankcie vo svoj prospech v energetike;
– Priateľské krajiny predstavujú 90 % ruského energetického exportu;
– Rusko napriek ťažkostiam zostáva jedným z popredných účastníkov energetického trhu;
– BRICS vidí svoju úlohu v sčítaní ekonomických potenciálov, vytváraní priestoru pre obojstranne výhodnú spoluprácu medzi krajinami;
– Západ využíva pomyselnú euroatlantickú solidaritu a boj za ľudské práva len ako zámienky;
– Európa a Severná Amerika strácajú svoje pozície v globálnej ekonomike, hlavný rast bude v krajinách BRICS a tých, ktorí sa k nim chcú pripojiť;
– Západ podnietil v Ruskej federácii rozvoj alternatívnych nástrojov na poistenie dodávok do palivovo-energetického komplexu a uskutočňovanie cezhraničných platieb.
Vo Fínsku zriadia nové veliteľstvo NATO neďaleko hraníc s Ruskom

Vo Fínsku bude neďaleko hraníc s Ruskom zriadené nové veliteľstvo pozemných síl NATO, ktorého úlohou bude riadiť operácie Aliancie v severnej Európe v prípade vypuknutia vojenského konfliktu. Oznámil to v piatok fínsky minister obrany Antti Hakkanen.

"Rozhodol som sa, že navrhneme NATO, aby zriadilo veliteľstvo v (meste) Mikkeli," uviedol Hakkanen v nadväznosti na júnové vyhlásenie, že všetky členské krajiny Aliancie vyjadrili politický súhlas so zriadením veliteľstva vo Fínsku.

Centrum, ktoré NATO označuje ako Multi Corps Land Component Command (MCLCC), bude pôsobiť v rámci aliančného veliteľstva spoločných síl v americkom Norfloku. "Fínsko vysiela Rusku signál, že sme plnoprávnym členom NATO a že NATO má veľmi silnú úlohu aj pri obrane Fínska," dodal fínsky minister obrany.

V meste Mikkeli, ktoré je od hraníc s Ruskom vzdialené asi dve hodiny autom, už sídli veliteľstvo pozemných síl fínskej armády. "Spojením týchto lokalít dosiahneme najlepšiu možnú synergiu medzi národným obranným manažmentom a obranným manažmentom NATO," priblížil Hakkanen.

Fínsko a Švédsko dlhé roky uplatňovali politiku nezúčastnenosti. Obe severské krajiny požiadali o vstup v NATO po tom, ako Rusko vo februári 2022 napadlo susednú Ukrajinu. Fínsko sa následne stalo členom Aliancie vlani a Švédsko tento rok.

[Kalinac]

Mark Rutte se ujímá funkce generálního tajemníka NATO

V úterý (1. října 2024) se Mark Rutte ujal funkce generálního tajemníka NATO. V ústředí NATO v Bruselu ho přivítal odstupující generální tajemník Jens Stoltenberg, jehož funkční období končí po deseti letech. Pan Rutte a pan Stoltenberg položili věnec během ceremoniálu u Památníku padlých NATO.

Dvoje brejličky se přetřásají.jpg (39.44 KiB) Zobrazeno 3496 x

Na zvláštním zasedání Severoatlantické rady pan Stoltenberg formálně předal funkci generálnímu tajemníkovi Marku Ruttemu. "Je mi velkou ctí být zde a ujmout se funkce generálního tajemníka NATO," řekl Rutte předtím, než poděkoval spojencům za to, že mu svěřili odpovědnost za vedení Aliance v nadcházejících letech.
Generální tajemník Rutte nastínil své tři priority pro Alianci.
"Prvním je udržet NATO silné a zajistit, aby naše obrana zůstala účinná a důvěryhodná proti všem hrozbám," začal.
"Mojí druhou prioritou je zvýšit naši podporu Ukrajině a přiblížit ji ještě více NATO, protože v Evropě nemůže být žádná trvalá bezpečnost bez silné a nezávislé Ukrajiny," pokračoval a dodal, že jeho
"Třetí prioritou je posílit naše partnerství" ve více propojeném světě.
Generální tajemník také vzdal hold svému předchůdci, když popsal jeho funkční období jako "příkladné" a dodal, že "dnes je NATO větší, NATO je silnější a je jednotnější než kdy jindy, a to z velké části díky vašemu vedení."
Ve svém projevu na rozloučenou pan Stoltenberg ocenil Rutteho pragmatismus a schopnost budovat konsensus a poznamenal, že "neděláte kompromisy ohledně našich hodnot a principů". Ocenil také "osobní závazek svého nástupce k našemu transatlantickému svazku. A vaši neochvějnou podporu Ukrajině."
Předání bylo poznamenáno slavnostním předáním historického kladívka.

https://www.nato.int/cps/en/natohq/news_229142.htm

Chudáci , Kladivo , lepší pro obranu je Krumpáč , když nemají prašule na Pistolku

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20241009/meeti ... 86190.html
Stretnutie lídrov Spojeného kráľovstva, Nemecka, USA a Francúzska v sobotu zrušené - nemecká vláda

MOSKVA (Sputnik) - Pôvodne plánované stretnutie lídrov Spojeného kráľovstva, Nemecka, Spojených štátov a Francúzska, ktoré sa malo uskutočniť 12. októbra, bolo spolu so summitom v Ramsteine zrušené, uviedol v stredu hovorca nemeckej vlády Steffen Hebestreit.
Začiatkom dňa nemecké médiá informovali, že stretnutie Kontaktnej skupiny pre obranu Ukrajiny (UDCG) na leteckej základni Ramstein v Nemecku naplánované na 12. októbra bude odložené pre prítomnosť amerického prezidenta Joea Bidena.
„Stretnutie na úrovni lídrov štátov [Spojeného kráľovstva, Nemecka, USA a Francúzska] v Ramsteine sa neuskutoční,“ povedal Hebestreit novinárom a dodal, že stretnutie sa neuskutoční ani vo formáte na diaľku.

Translated with DeepL.com (free version)

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20241012/nato- ... 21939.html
NATO plánuje prehodnotiť svoju stratégiu voči Rusku - správa

Rusko opakovane varovalo NATO pred jeho rozširovaním na východ, ktoré by podľa Moskvy mohlo ešte viac zvýšiť napätie v Európe.
Ministri obrany NATO sa stretnú budúci týždeň, aby začali prehodnocovať „desaťročia trvajúcu politiku“ aliancie voči Rusku, citovali médiá nemenovaného vysokého predstaviteľa americkej vlády.

32 členov NATO sa teraz podľa úradníka snaží „zmapovať rôzne prvky stratégie [voči Rusku] a posunúť debaty vo vnútri aliancie“, aby sa dostali k témam, ako je budúcnosť zakladajúceho aktu NATO - Rusko. „Teraz je čas vytvoriť novú stratégiu z hľadiska konkrétnych pozícií [spojencov],“ zdôraznili.
„Práve teraz musíme mať v celej aliancii pochopenie ... že [Zakladajúci akt] a Rada NATO-Rusko boli vytvorené pre inú éru a myslím si, že spojenci sú pripravení povedať, že to bola iná éra v našich vzťahoch s Ruskom, a preto si zaslúži niečo nové,“ povedal zdroj.

Zatiaľ neexistuje návrh novej stratégie a očakáva sa, že jej možné vojenské dôsledky budú obmedzené, poznamenal predstaviteľ a dodal, že niektoré krajiny NATO sa obávajú, že „veľmi agresívna nová stratégia by mohla vyslať ‚signál‘, ktorý by mohol destabilizovať Rusko“.
V Zakladajúcom akte NATO - Rusko, ktorý bol podpísaný v roku 1997 a je stále platný, sa stanovuje spoločný cieľ „vybudovať stabilnú, mierovú a nerozdelenú Európu“. Rada NATO-Rusko (NRC) bola založená v roku 2002 s cieľom spolupracovať v otázkach bezpečnosti a spoločných projektov. NRC sa od roku 2022 nestretla.

Vzťahy medzi NATO a Ruskom sa zastavili po začatí špeciálnej vojenskej operácie Moskvy. NATO označilo Rusko za „najvýznamnejšiu a najpriamejšiu hrozbu pre bezpečnosť spojencov“, zatiaľ čo Kremeľ zdôraznil, že Moskva nikoho neohrozuje, ale nebude ignorovať akcie, ktoré sú potenciálne nebezpečné pre jej záujmy. Prezident Vladimir Putin zasa varoval, že umožnenie kyjevskému režimu použiť západný zbraňový systém na zasiahnutie ruského územia bude v skutočnosti znamenať priamu účasť NATO v konflikte proti Rusku.

[Alchymista]

https://www.infovojna.bz/article/eduard ... luve-s-usa
Eduard Chmelár: Plánované rozmiestnenie jadrových zbraní v Maďarsku potvrdzuje moje námietky voči vojenskej zmluve s USA. Naď, Macko, Valášek & spol. ma označovali za konšpirátora, keď som varoval, čo dohoda DCA umožňuje

Politický analytik, publicista a historik Eduard Chmelár vo svojom príspevku na sociálnej sieti reagoval na článok britského denníka Telegraph, ktorý napísal, že na maďarskej leteckej základni Kecskemét môžu byť rozmiestnené americké bojové lietadlá schopné prepravovať zbrane s jadrovou hlavicou. Maďarské ministerstvo obrany však vo svojej reakcii neskôr uviedlo, že Orbánova vláda takéto povolenie neudelila a ani v budúcnosti neplánuje udeliť.

Pamätáte sa na tie zúfalé výkriky maršala Naďa, generála bez vojska Macka, ale aj Čaputovej, Valáška, Krúpu, Šnídla a ostatných roztlieskavačov americkej propagandy, že som konšpirátor, keď som varoval, že bilaterálna vojenská zmluva s USA umožňuje rozmiestnenie jadrových zbraní na našom území? No tak tá „konšpirácia“ sa pomaly stáva skutočnosťou. Prinajmenšom u našich južných susedov.

Britský denník The Telegraph včera uverejnil článok, že na maďarskej leteckej základni v Kecskeméte (88 kilometrov juhovýchodne od Budapešti) by mali byť umiestnené americké bojové lietadlá s jadrovými zbraňami. Oficiálne zdôvodnenie je, že je to reakcia na ruskú hrozbu.

Keď som v januári 2022 pred schválením DCA varoval, že niečo také sa môže stať a žiadal som doplnenie zmluvy o zákaz rozmiestňovania jadrových zbraní (ako si to presadilo napríklad Nórsko hneď v čl. 1 ods. 2 a následne v čl. 4 ods. 5 príslušnej dohody), vyššie uvedení protagonisti americkej propagandy to označili za strašenie a vyhovárali sa, že je to zbytočná nadpráca, lebo medzinárodné zmluvy to vraj zakazujú. Podobne zavádzal aj analytik Alexander Duleba, ktorý obhajoval členstvo Ukrajiny v NATO slovami, že tam nemôžu byť jadrové zbrane, lebo to vraj zakazujú medzinárodné dohody. Všetci títo ľudia zákerne klamali a hlúpo zavádzali verejnosť.

Už vtedy som vysvetľoval, že Zmluva o nešírení jadrových zbraní zakazuje štátom, ktoré nevlastnia nukleárne bomby, vyrábať jadrové zbrane alebo prijímať ich do vlastníctva - nerieši však rozmiestňovanie atómových náloží vo vlastníctve nukleárnych mocností na území iných štátov. Inak by Spojené štáty nemohli mať rozmiestnené jadrové zbrane v Turecku, Nemecku, Taliansku, Belgicku a Holandsku. Preto som pred takmer troma rokmi varoval, že ak uzavrieme takúto zmluvu, nikto nám nemôže zaručiť, že tu Američania nebudú skladovať lietadlové jadrové nálože alebo že nepoužijú naše letiská na tranzit nukleárnych náloží.

A presne to sa teraz stalo našim južným susedom. Demagógia amerických propagandistov bola taká zákerná, že sa doteraz vysmievajú, že kde sú tie jadrové zbrane na území Slovenska, vraj sme tvrdili, že tu budú. Ale to je lož. Ja viem presne, čo som tvrdil: varoval som, že sa to MÔŽE stať, že táto zmluva to umožní. Nepredpokladám, že by som polemizoval s klinickými idiotmi, ktorí nerozumejú triviálnemu významu slov, nechápu rozdiel medzi môcť a musieť a nevedia, že legislatíva nerieši len to, čo sa stane, ale vytvára aj poistky proti tomu, aby sa to nestalo. Išlo teda o zámerné dezinformovanie verejnosti zo strany vládnych politikov a štátnych orgánov. Napokon, svedčí o tom aj úryvok z inak neprofesionálnej až odpudzujúco servilnej knihy šéfredaktora Aktualít Petra Bárdyho „Odvaha k ľudskosti“, ktorá okrem hagiografie až kanonizácie Zuzany Čaputovej obsahuje zmienku, že bývalá prezidentka bola rozladená z babráctva ministra obrany, ktorý hulvátskym spôsobom sebe vlastným netakticky rozdráždil verejnosť. Pokrytecká Čaputová s tou zmluvou síce súhlasila, ale uvedomovala si jej dopady, a preto vyčítala Jarovi Naďovi, že šiel s bubnom na zajace. To bola totiž metóda ich práce – klamať, zahmlievať a zamlčiavať verejnosti skutočný význam a dôsledky DCA.

Niektoré lži, ktorými nás častovali, sú nielen z dnešného uhla pohľadu vyslovene zábavné. Napríklad poslanec Juraj Šeliga (nie náhodou dnes člen Naďových Demokratov) tvrdil, že je pre neho „komická predstava, že sem niekto dovezie jadrové zbrane a schová ich do garáže na letecký benzín“. Na smiech bol však predovšetkým on sám. Existujú totiž aj letecké nukleárne bomby, ktoré môžu byť buď výbušné alebo rádiologické. Šeliga o tom však nemal ani potuchy, a tak sa vedel baviť iba na úrovni primitívnych garáží na benzín. Žiaľ, aj takíto nekompetentní politici rozhodovali v parlamente o tejto zmluve. Takže ešte raz: Zmluva o nešírení jadrových zbraní zakazuje vyrábať, vlastniť a rozmiestňovať atómové zbrane nám, ale nie existujúcim nukleárnym veľmociam. Oveľa nehanebnejšie klamal notorický luhár Jaro Naď. Ten na tlačovej konferencii 12. januára 2022 veľkohubo tvrdil, že oni si urobili rozbor a porovnanie jednotlivých zmlúv a vraj ani jedna neobsahuje zákaz jadrových zbraní, ani jedna! – dušoval sa. No. Bez veľkých rečí si otvorme napríklad spomínanú nórsku DCA a čítajme hneď čl. 1, ods. 2: „Nič v tejto dohode nemení politiku Nórska v súvislosti s rozmiestnením cudzích síl na nórskom území a hromadením alebo rozmiestnením jadrových zbraní na nórskom území.“ A poďme ďalej, čítajme čl. 4, ods. 5: „Nič v tomto článku nemení politiku Nórska, pokiaľ ide o rozmiestnenie zahraničných síl na nórskom území a skladovanie alebo rozmiestnenie jadrových zbraní na nórskom území.“ ... K tomu niet čo dodať.

Hrozba nukleárnej vojny sa v poslednom období nebezpečne zvyšuje. Prestížny Štokholmský medzinárodný inštitút pre výskum mieru varoval, že v tomto roku po prvý raz od skončenia studenej vojny porastie celosvetový počet jadrových zbraní. Aj preto pri tejto príležitosti pripomínam súčasnej vládnej koalícii jej predvolebný záväzok vypovedať, prehodnotiť alebo revidovať vojenskú zmluvu s USA. Ako vidíme, je to čoraz dôležitejšie a čoraz aktuálnejšie.


Zdroj: Facebook Eduard Chmelár / InfoVojna

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/polaci-usilo ... -ho-nemci/
Poláci usilovali o námořní baltské velitelství NATO, ale vyfoukli jim ho Němci

Nové velitelství Task Force Balt, tedy námořní základny NATO, bude sídlit v německém Rostocku, napsal deník Nordkurier. O sídlo základny na svém pobřeží usilovalo Polsko, to ale ostrouhalo.

Jak dále uvádí Nordkurier, centrum dokonce zahájilo provoz na začátku října a očekává se, že bude oficiálně otevřeno koncem tohoto měsíce německým ministrem obrany Borisem Pistoriusem a premiérkou Meklenburska-Předního Pomořanska Manuelou Schwesigovou.

O umístění CTF Baltic se ucházelo také Polsko, napsal dále Nordkurier.

„To, že kontrakt byl nakonec přidělen Rostocku, má pravděpodobně co do činění s tím, že německé námořnictvo tam už má své velitelství. Německo má podle německé tiskové agentury dpa největší flotilu NATO v Baltském moři.

Mezi hlavní úkoly regionálního velitelství v hanzovním městě patří podle Bundeswehru mimo jiné vedení námořních sil obranné aliance v oblasti Baltského moře v případě krize a konfliktu a koordinace námořních aktivit partnerů NATO v námořní oblasti. Kromě toho má CTF Balt nepřetržitě vytvářet situační obraz vojenské a civilní lodní dopravy v Baltském moři.

Mluvčí německého námořnictva poukázal na to, že v Rostocku se na rozdíl od Polska nemusí nic stavět od nuly. To je jasný a stručný komentář k tomu, proč základna v Polsku nevznikne.

Námořní trasy v Baltském moři mají podle Bundeswehru pro námořnictvo a jeho partnery velký význam. Po rozšíření NATO na východ na počátku roku 2000 a ještě více po přistoupení Finska a Švédska je Baltské moře více než kdy jindy životně důležitým tepnou pro sousední státy aliance. Od ruské invaze na Ukrajinu a útoků na plynovody Nord Stream je Baltské moře v centru pozornosti, vysvětlil mluvčí námořnictva.

Ještě v září NATO demonstrovalo svou sílu na moři s více než 1 000 vojáky z devíti zemí. S ohledem na konfrontaci s Ruskem a jeho agresivní válku na Ukrajině bylo týdenní cvičení Severní pobřeží o alianční obraně německého pobřeží Baltského moře od fjordu Flensburg až po Rujánu.

Nové velitelské centrum NATO v Rostocku je pod vedením německého kontradmirála a má zahrnovat až 180 služebních míst pro vojáky z 11 spojeneckých zemí. V případě krize by mohlo být 240 míst zvýšeno, řekl mluvčí námořnictva.

Nový člen NATO Švédsko posílá podle švédských ozbrojených sil do Rostocku asi devět důstojníků. Vzhledem ke stále se zhoršující bezpečnostní situaci a vstupu Švédska a Finska do aliance vyvstala potřeba jasnější koordinace námořních sil v Baltském moři a okolních vodách. Kolektivní odstrašování aliance v regionu bude posíleno.

V roce 2017 se NATO rozhodlo přizpůsobit svou velitelskou strukturu a vytvořit stálé námořní velitelství na nejvyšší taktické úrovni. Velitelství plánuje vojenské operace a cvičení a velí námořním silám v době míru, stejně jako v krizových situacích a válce.

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... v-alianci/
Vzpoura? Sedm členů NATO blokuje potenciální členství Ukrajiny v alianci!

Několik členů NATO v čele s USA a Německem chce brzy pozvat Ukrajinu, aby se připojila k vojenskému bloku, uvedlo Politiko s odvoláním na zdroje, ale ....

Ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij minulý týden představil svůj „plán vítězství“, který zahrnoval požadavek na okamžité členství v NATO.

Čtyři nejmenovaní představitelé USA a NATO však pro Politico údajně řekli, že Berlín a Washington dělají „pomalý pokrok“ v žádosti, a dodali, že „klíčoví členové aliance se obávají, že by mohli být zapleteni do války s Ruskem“.

Americký velvyslanec při NATO Julian Smith řekl Politico, že blok „dosud nedosáhl bodu, kdy by byl připraven nabídnout členství nebo pozvání Ukrajině“.

Německý kancléř Olaf Scholz již dříve prohlásil, že je jeho povinností zabránit eskalaci ukrajinského konfliktu v totální válku mezi Ruskem a NATO, a dodal, že Kyjev se stane součástí bloku, až budou splněny určité podmínky.

Maďarsko a Slovensko – které kritizovaly západní přístup ke konfliktu na Ukrajině a trvaly na okamžitém příměří – jsou další dva zádrhely.

Politico popsalo, že jejich vůdci sledují „obecně prokremelskou linii“.

Maďarský premiér Viktor Orbán označil Zelenského plán za zcela „děsivý“ , zatímco jeho slovenský protějšek Robert Fico varoval, že vstup Ukrajiny do NATO by mohl vést ke třetí světové válce.

Navíc jeden představitel NATO řekl Politico, že „země jako Belgie, Slovinsko nebo Španělsko se skrývají za USA a Německo“, pokud jde o členství Ukrajiny, a označil je za „neochotné“.

Jiný zdroj poznamenal, že zatímco tyto země podporují aspirace Kyjeva na NATO „abstraktně“, vyjádří svůj nesouhlas, když přijde tlak.

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že touha Kyjeva vstoupit do NATO – kterou Moskva označila za existenční hrozbu a „nepřítele“ – je především jedním z klíčových důvodů současného konfliktu.

Představitelé Moskvy také uvedli, že členství Ukrajiny v bloku „v jakékoli územní formě je pro Rusko absolutně nepřijatelné a nemůže být součástí žádných mírových plánů nebo zprostředkovatelských iniciativ“.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/sef-nato-rut ... p-nestaci/
Šéf NATO Rutte žádá výrazné zvýšení výdajů na obranu. Dvě procenta HDP nestačí

„Nejsme připraveni na to, co nás čeká za čtyři až pět let," prohlásil šéf Severoatlantické aliance.

Členské státy NATO musí posílit výdaje na obranu, musí být mnohem vyšší než stávající alianční cíl dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyzval k tomu dnes v Bruselu generální tajemník NATO Mark Rutte. Zdůraznil, že aliance není připravena na hrozby z Ruska, jimž bude čelit v příštích čtyřech až pěti letech, informovala agentura Reuters.

Rutte vybídl členy NATO, aby nastavili svůj způsob uvažování na válečnou dobu. Za studené války alianční země vynakládaly na obranu více než tři procenta HDP a budoucí výdaje podle něj budou muset být mnohem vyšší než dvě procenta.

„Rusko se připravuje na dlouhodobou konfrontaci, s Ukrajinou a s námi,“ varoval Rutte v projevu, který dnes měl v Bruselu. „Nejsme připraveni na to, co nás čeká za čtyři až pět let,“ řekl podle Reuters šéf aliance a dodal, že je čas přizpůsobit způsob uvažování válečné době a prudce zvýšit zbrojní výrobu a výdaje na obranu.

„Nebezpečí se k nám blíží velkou rychlostí,“ řekl Rutte podle agentury AFP s poukazem na ruskou hrozbu vůči evropskému kontinentu. NATO musí dávat na obranu „mnohem více“, aby zabránilo „velké válce“ v Evropě, cituje dále AFP generálního tajemníka.

List Financial Times (FT) dnes s odvoláním na své zdroje napsal, že evropští členové NATO jednají o zvýšení aliančního cíle ročních výdajů na obranu ze současných dvou procent na tři procenta HDP.

Členské státy se v roce 2014 dohodly, že armádní výdaje zvýší na nejméně dvě procenta HDP. Ze 32 aliančních států podmínku podle nyní již bývalého generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga letos splní nejméně 23 zemí. Česko v letošním roce cíle této hranice dosáhne poprvé.

Podle Financial Times začaly před týdnem při jednání aliančních ministrů zahraničí důvěrné rozhovory o tom, že by se spojenci v krátkodobém výhledu zavázali k ročním obranným výdajům ve výši 2,5 procenta výkonu ekonomiky a že do roku 2030 by dosáhli tři procenta.

Rutte dnes rovněž upozornil, že aliance musí mít jasno ohledně ambicí Číny. Varoval, že Peking výrazně posiluje své ozbrojené síly a zastrašuje Tchaj-wan.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20241214/natos ... 65321.html
Nové centrum NATO: Bulharsko oznámilo vojenskú základňu v regióne Jambol

Bulharsko v súčasnosti rokuje s Agentúrou NATO pre podporu a obstarávanie o stanovení nákladov na výstavbu, dodáva sa v správe.
V posledných rokoch bolo Rusko svedkom bezprecedentnej aktivity NATO v blízkosti svojich západných hraníc. Moskva opakovane vyjadrila znepokojenie v súvislosti s posilňovaním síl bloku v Európe, najmä odkedy blok podporil kyjevský režim počas jeho útokov na Donbas.
NATO zmenilo svoje východné krídlo z miesta, kde v roku 2014 nemalo žiadne jednotky pripravené na boj, na desiatky tisíc v súčasnosti, priznal už skôr bývalý generálny tajomník NATO Jens Stoltenberg.
Vo februári ruský prezident Vladimir Putin v rozhovore s americkým novinárom Tuckerom Carlsonom podrobne vysvetlil, že Moskva sa nechystá zaútočiť na krajiny NATO, nemá to zmysel. Ruský líder poznamenal, že západní politici pravidelne zastrašujú svoje obyvateľstvo imaginárnou ruskou hrozbou, aby odvrátili pozornosť od domácich problémov.

[Alchymista_B]

https://www.infovojna.bz/article/sef-na ... zelenskeho

Šéf NATO Rutte musel krotiť čoraz drzejšieho Zelenského. Ukrajinský führer po obrovskej pomoci, ktorej sa Ukrajine dostala počas Scholzovej vlády bezočivo kritizuje nemeckého kancelára za to, že telefonoval s Putinom a nechce poskytnúť jeho režimu ďalekonosné rakety
23.12.2024 | 14:45 4

"Mnohokrát som Zelenskému povedal: 'Prestaňte kritizovať Olafa Scholza,' pretože si myslím, že to nie je fér," povedal generálny tajomník Severoatlantickej aliancie Mark Rutte v rozhovore pre nemeckú tlačovú agentúru DPA.

Generálny tajomník NATO Mark Rutte považuje niekedy ostrú kritiku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na adresu nemeckého kancelára Olafa Scholza za neopodstatnenú. TASR o tom informuje podľa pondelkovej správy tlačovej agentúry DPA.

"Mnohokrát som Zelenskému povedal: 'Prestaňte kritizovať Olafa Scholza,' pretože si myslím, že to nie je fér," povedal Rutte v rozhovore pre DPA. To, čo Scholz urobil pre Ukrajinu, je pôsobivé, dodal šéf Severoatlantickej aliancie.

Rutte zdôraznil, že Scholz prispel k tomu, aby Nemecko bolo po USA druhé objeme vojenskej podpory pre Ukrajinu. Je to úspech, za ktorý môže byť Kyjev vďačný, dodal. Zároveň dal jasne najavo, že na rozdiel od Scholza dodá Ukrajine riadené strely dlhého doletu Taurus a ich používanie nijako neobmedzí.

"Vo všeobecnosti vieme, že tento typ spôsobilosti je pre Ukrajinu veľmi dôležitý," povedal Rutte, bývalý holandský premiér. Dodal, že nie je na ňom, aby rozhodoval o tom, čo by mali spojenci Ukrajine posielať.

Zelenskyj skritizoval Scholza za nedávny telefonát s ruským prezidentom Vladimirom Putinom. Scholz tiež odmieta poskytnúť Kyjevu strely Taurus nemeckej výroby, ktorými by mohli ukrajinské sily útočiť hlboko v ruskom vnútrozemí.

Scholz vylúčil ich dodanie bez ohľadu na rozhodnutia ostatných spojencov NATO s odôvodnením, že by to predstavovalo veľké riziko eskalácie konfliktu.

Rutte predpokladá, že novozvolený americký prezident Donald Trump bude vyvíjať ďalší tlak v diskusii o pomerne nízkych výdavkoch európskych štátov NATO na obranu.

"Bude chcieť, aby sme robili viac," povedal Rutte. Pripomenul, že európski spojenci ako celok medzičasom investujú do obrany viac ako dve percentá svojho hrubého domáceho produktu (HDP).

Ak však podľa neho nebudú vynakladať viac, za štyri až päť rokov vznikne problém s odradzovaním Ruska.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HmkMa/svet-zpra ... o-lotyssku
Stovky švédských vojáků přišly posílit mnohonárodní brigádu NATO v Lotyšsku

Stovky švédských vojáků dnes dorazily do Lotyšska posílit mnohonárodní brigádu NATO pod kanadským vedením. Jde o zatím největší švédskou zahraniční misi od vstupu této skandinávské země do aliance loni v březnu, informovala agentura AP.

Švédští vojáci se připojili k předsunutým pozemním silám aliance na základně Ádaži, kde od loňska působí i zhruba 60 českých vojáků. Loď s částmi motostřeleckého praporu připlula dnes ráno do přístavu v lotyšském hlavním městě Rize, v doprovodu švédského letectva a jednotek švédského a lotyšského námořnictva, uvedla v prohlášení švédská armáda.

Swedish troops have arrived in Latvia

Today, a battalion from the Swedish Armed Forces arrived in Riga as they prepare to join the NATO multinational brigade in Latvia. 550 soldiers of the Southern Skåne Regiment will contribute to NATO's defense and deterrence. #WeAreNATO pic.twitter.com/zXADNU2mMs
— Försvarsmakten (@Forsvarsmakten) January 18, 202

Lotyšsko sousedí s Ruskem, které v roce 2022 rozpoutalo dosud trvající válku proti Ukrajině, a také s Běloruskem, které je spojencem Ruska.

Švédské ozbrojené síly uvedly, že jejich 550 vojáků přispěje k aliančnímu odstrašení a obraně a zajistí stabilitu v regionu. Jde o "dosud největší zapojení Švédska od vstupu do NATO", zdůraznila švédská armáda. Švédové tak posílí jednu z osmi brigád NATO na východním křídle aliance.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/jak-udrzet-p ... itel-nato/

Jak udržet Putina na uzdě? NATO se poučilo z Ukrajiny, tvrdí vysoký velitel NATO

Nové centrum NATO-Ukrajina pomůže alianci udržet si náskok před Ruskem, řekl portálu Politico vysoký velitel NATO – admirál Pierre Vandier. „Centrum zahájí práci na interoperabilitě Ukrajiny s NATO, ochraně civilní infrastruktury a „obraně proti zbraním, které Rusko během války úspěšně použilo“, jako je potulující se munice Lancet a klouzavé bomby, řekl pro Politico kontraadmirál Plácido Torresi.

Jak se může NATO poučit ze tří let války na Ukrajině, aby bylo lépe připraveno na útok Vladimira Putina?

To je poslání nového centra v Polsku, které má být slavnostně otevřeno příští měsíc a kde budou představitelé NATO, civilisté a Ukrajinci studovat to, co se naučili v oblastech, jako je válka dronů, protivzdušná obrana, umělá inteligence a odolnost civilního obyvatelstva.

Centrum se bude jmenovat Společné analytické, výcvikové a vzdělávací středisko NATO-Ukrajina – neboli JATEC – a bude umístěno v Bydhošti na severu země.

„Jsou to tři roky a je tu skutečná otázka, co jsme se naučili a co změníme, když víme, že nepřítel se také přizpůsobuje rychlostí a rozsahem,“ řekl v rozhovoru pro Politico vrchní velitel spojeneckých sil NATO pro transformaci, admirál Pierre Vandier.

Vandier řekl, že jedna z hlavních oblastí k prozkoumání se soustředila na to, jak ukrajinská válka spojila technologii kosmického věku s brutálními zákopovými boji a dělostřeleckým bombardováním – to, co popsal jako „mix mezi první světovou válkou a válkou budoucnosti“.

„Dnes máme lepší představu o mixu mezi staršími platformami – tanky, letadly, loděmi – a novými schopnostmi, které využívají bezpilotní systémy, tedy robotiku a IT,“ řekl dále Politico.

Ukrajinští vojáci bojují v zákopech a používají dělostřelectvo způsoby, které by byly známé před více než sto lety, ale používají také drony, umělou inteligenci a vesmírnou komunikaci. V důsledku toho se ukrajinské dělostřelectvo stalo efektivnějším, vysvětlil francouzský admirál, a proto se stalo smrtonosnějším.

Tento druh poučení je nezbytný pro to, aby NATO zůstalo „konvenčně a strategicky důvěryhodné“, řekl.

JATEC byl oficiálně schválen vůdci na summitu NATO ve Washingtonu v červnu loňského roku. Zatímco Kyjev stále čeká na formální pozvání ke vstupu do aliance, centrum bylo představeno jako první společná instituce NATO-Ukrajina.

Vytvoření centra také odráží odklon NATO od protipovstaleckého boje, expedičního válčení ve vzdálených zemích, jako je Afghánistán a Mali, po studené válce, a znovu se zaměřuje na přípravu na potenciální konflikt vysoké intenzity proti Rusku.

Kromě masivního nárůstu výdajů na obranu v posledních třech letech jsou členské země také v procesu přeučení konvenčního válečného vedení tím, že přizpůsobují výcvik a vojenská cvičení nové realitě.

„Vracíme se k tématům, která byla od konce studené války poněkud opomíjena,“ zdůraznil Vandier.

Boj proti ruským klouzavým bombám
V JATEC bude zpočátku pracovat 70 expertů, včetně 20 Ukrajinců, a očekává se, že se bude rozrůstat. Bude operovat v rámci Velitelství spojeneckých sil NATO pro transformaci, které je pověřeno přípravou aliance na budoucnost válečnictví.

Získané poznatky budou začleněny do vojenských cvičení Společného střediska pro válčení a Výcvikového střediska společných sil.

„Centrum zahájí práci na interoperabilitě Ukrajiny s NATO, ochraně civilní infrastruktury a obraně proti zbraním, které Rusko během války úspěšně použilo“, jako je potulující se munice Lancet a klouzavé bomby, řekl pro Politico kontraadmirál Plácido Torresi.

Torresi, který je zástupcem náčelníka štábu ACT pro multidoménové síly, je Vandierem popsán jako „otec JATECu“.

Nakonec JATEC půjde nad rámec zpětné vazby z bojiště, aby také lépe posílil spolupráci mezi NATO a ukrajinskými ozbrojenými silami v oblastech, jako je výcvik a doktrína, vysvětlil Torresi a dodal, že centrum má také civilní rozměr.

V počátcích centra se však očekává, že jedním z hlavních zaměření bude analýza zbraní a válečné taktiky.

V prosinci vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě požádal ACT, aby vyzkoušela systémy protivzdušné obrany, které byly použity na Ukrajině.

„Během několika týdnů jsme tyto materiály koupili, dali jsme je do terénu a byli jsme schopni posoudit jejich význam pro NATO,“ řekl Vandier, který odmítl poskytnout více podrobností, protože jsou důvěrné.

Zaměření na vývoj zbraní je klíčové, protože Moskva se také učí – zejména v oblasti elektronického boje. Podle dokumentu zveřejněného tento měsíc Evropskou radou pro zahraniční vztahy „Rusko a Ukrajina hrají hru na kočku a myš s rychlými inovačními cykly jak pro drony, tak pro technologie proti dronům“.

Na ukrajinské frontové linii je životnost softwaru pro drony zhruba měsíc a půl, řekl Vandier.

„Vždy existují týmy, které pracují na tom, aby meč zůstal vždy ostrý, protože štít funguje velmi rychle. Je to neustálá válka adaptace,“ vysvětlil francouzský admirál.

Masivní laboratoř
Ukrajina se v podstatě stala masivní laboratoří pro vojenskou umělou inteligenci a západní dodavatelé obrany doufají, že válku využijí ke zdokonalení svého vybavení.

Například společnosti KNDS France a Helsing, evropský startup v oblasti obranných technologií, testují na ukrajinských bojištích na ukrajinských bojištích verzi vlajkové lodi francouzské společnosti Caesar s vylepšenou umělou inteligencí.

Dalším poučením, které je již stále více zohledňováno armádami NATO, je význam dronů. Evropská rada pro zahraniční vztahy ve své analýze vyzvala Západ, aby byl schopen v případě potřeby rychle zvýšit výrobu dronů a omezit závislost na Číně v oblasti komponentů.

V konečném důsledku Vandier řekl, že NATO bude muset začlenit zkušenosti z Ukrajiny bez ohledu na to, zda Kyjev vstoupí či nevstoupí do aliance.

Zatímco ukrajinské ministerstvo obrany zpočátku prezentovalo JATEC jako způsob, jak „urychlit proces členství Ukrajiny v NATO“, od doby, kdy Donald Trump vyhrál volby ve Spojených státech, se tato otázka stala mnohem ožehavější. Nastupující americký prezident je ještě méně než jeho předchůdce nadšený z přivítání Ukrajinců do aliance.

„Význam JATECu je nezávislý na otázce, zda Ukrajina vstoupí do NATO,“ řekl francouzský admirál.

„V každém případě je Ukrajina partnerem NATO a my budeme potřebovat její ponaučení,“ dodal francouzský admirál pro portál Politico.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HhG6A/zpravy-sv ... y-prumyslu
Rusko se snaží likvidovat významné evropské průmyslníky, prohlásil vysoký představitel NATO

Rusko se v rámci konfliktu se Západem snaží i o vraždy vysoce postavených představitelů průmyslu. Uvedl to náměstek generálního tajemníka NATO James Appathurai při vystoupení v Evropském parlamentu. Zároveň potvrdil, že tajné služby minulý rok překazily likvidaci šéfa německého zbrojařského koncernu Rheinmetall Armina Pappergera. Informuje Politico.

„Zaznamenali jsme případy sabotáží napříč zeměmi NATO v posledních několika letech, včetně vykolejování vlaků, žhářských útoků, útoků na majetek politiků a plánů na vraždy lídrů obranného průmyslu. Šéf Rheinmetallu byl veřejně známým cílem, ale existovaly i další cíle,“ uvedl Appathurai na zasedání Evropského parlamentu věnovaném hybridní válce.

Plán, který odhalily zpravodajské služby Spojených států a Německa, byl součástí série pokusů o sabotáže a vraždy, které Rusko organizovalo s cílem destabilizovat evropskou podporu Ukrajině.

Podle něj Rusové verbují osoby k těmto akcím online, využívají kriminální gangy, nic netušící mládež či migranty k provádění těchto útoků. „Tyto akce bývají většinou provedeny neobratně, ale jejich cílem je vyvolat neklid a podkopat podporu Ukrajině,“ dodal.

Západní státy dlouhodobě podporují Ukrajinu zbraněmi, aby se mohla bránit ruské agresi. NATO varuje, že ruská strategická doktrína spočívá v dosažení vítězství nejen vojensky, ale i prostřednictvím politického nátlaku, sabotáže a dezinformačních kampaní.

Appathurai vyzval evropské státy, aby přestaly ignorovat postupné zhoršování bezpečnostní situace a přijaly realitu hybridní války. Připomněl také slova generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který v prosinci 2024 prohlásil, že Evropa musí přijmout „válečné myšlení“ a být připravena čelit eskalující destabilizační kampani Moskvy, včetně sabotáží a atentátů.

[Alchymista]

https://www.pokec24.cz/politika/bild-am ... roce-1990/
Bild: Americko-ruská jednání zvažují stažení vojsk NATO ze zemí, které vstoupily do Aliance po roce 1990

Média uvádějí, že po výsledcích jednání v Rijádu se zvažuje možnost stažení amerických vojáků ze zemí, které vstoupily do NATO po roce 1990.

Bild cituje zástupce východoevropské bezpečnostní služby:
„Podle našich informací mluvíme o požadavcích Putina z roku 2021, konkrétně o stažení amerických jednotek ze všech zemí NATO, které vstoupily do aliance po roce 1990″.

Jde o tyto země:
Albánie, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Finsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Černá Hora, Severní Makedonie, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Švédsko.

Americko-ruská jednání, která se uskutečnila v Rijádu, vyvolala hluboké znepokojení v celé Evropě, přičemž narůstají obavy, že diskuse by mohly vést k výraznému snížení vojenské přítomnosti USA na kontinentu. Přestože prezident Donald Trump vyloučil úplné stažení amerických sil z Evropy, zprávy naznačují, že Washington může zvážit stažení vojáků z některých zemí NATO, zejména těch, které vstoupily do aliance po roce 1990.

Západní zpravodajské agentury a úředníci se obávají, že ruský prezident Vladimir Putin prosazuje návrat k bezpečnostním opatřením z roku 1990, což by znamenalo, že americké síly opustí řadu členských států NATO.

Evropský bezpečnostní činitel řekl BILDu, že ​​požadavky Putina odrážejí ty, které učinil v roce 2021, včetně úplného stažení amerických sil ze všech zemí, které do NATO vstoupily po studené válce.

List Financial Times také uvedl, že evropští představitelé se domnívají, že Trump může souhlasit s odstraněním amerických sil z pobaltských států a potenciálně i dále na západ.

Bývalý litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis se k problému vyjádřil a poznamenal, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov již dříve požadoval, aby se NATO vrátilo k hranicím z roku 1997.

To by znamenalo úplné stažení NATO z východní Evropy a americké síly by zůstaly pouze ve východním Německu. Landsbergis naznačil, že pokud byly takové požadavky vzneseny v minulosti, není důvod, proč by na tom Putin netrval v probíhajících jednáních v Rijádu.

Itálie se podle BILDu údajně připravuje na možné stažení amerických sil z Kosova. Pokud by k tomu došlo, bylo by na evropských spojencích, aby zvládli bezpečnostní situaci na Balkáně bez americké podpory, a čelili by rostoucímu tlaku Srbska a jeho armády, která má silné vazby na Rusko. BILD poznamenává, že tento scénář by výrazně oslabil pozici Evropy v regionu.

Diskuse v Rijádu se údajně zaměřily na potenciální stažení (nebo nenasazení) amerických sil z celé řady členských států NATO, včetně Finska, Švédska, Polska, Estonska, Lotyšska, Litvy, České republiky, Maďarska, Rumunska, Bulharska, Slovenska , Slovinska, Albánie, Chorvatska, Černé Hory a Severní Makedonie.

O amerických vojenských základnách v německém Ramsteinu a o britských leteckých základnách se v současné době nejedná.

BILD varuje, že pokud Trump a Putin dosáhnou dohody o stažení vojsk, Evropa se musí připravit na významné geopolitické posuny. Vyhlídka na sníženou přítomnost USA v klíčových strategických lokalitách vedla ke zvýšenému znepokojení mezi evropskými bezpečnostními úředníky, kteří se obávají, že by kontinent mohl být ponechán vystaven ruskému vlivu a vojenským hrozbám.

***
V zásadě je to v souladu s následujícími zprávami:

USA za Trumpa mohou opustit NATO, pokud Evropa naruší jednání mezi Ruskem a USA – bývalý představitel Pentagonu.

Vystoupení Trumpa z NATO „představuje skutečnou hrozbu,“ řekl v rozhovoru pro Sputnik vědecký spolupracovník EMP Task Force a bývalý důstojník Pentagonu David Pine.

Mohl by to udělat „buď stažením bezpečnostních záruk USA pro jednotlivé země, které jsou proti jeho mírovým iniciativám s Ruskem s cílem ukončit válku na Ukrajině, nebo možná hrozbou úplného stažení USA z NATO,“ říká Pine.

Trump během svého prvního funkčního období dvakrát zvažoval odchod z NATO, považoval alianci za zastaralou a neviděl žádné hrozby, které by ospravedlňovaly americkou vojenskou přítomnost v Evropě.

Čím více se EU a Spojené království snaží zmařit Trumpovu mírovou iniciativu, tím je pravděpodobnější, že Trump vrátí úder, říká Pine.

Trumpova administrativa už údajně zvažuje snížení počtu amerických vojáků v Evropě ze 100 000 na 80 000. Pokud však Spojené království a EU budou pokračovat v házení klacků pod nohy, Trump by mohl snížit počet vojáků o 50 000 nebo dokonce více, zdůrazňuje expert.

Zelenskij je hlavní překážkou míru na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump věří, že „nejrychlejším způsobem, jak vyřešit válku na Ukrajině za vzájemně přijatelných podmínek, jsou přímá jednání s Ruskem,“ komentuje Pine rozhodnutí Trumpova týmu vyloučit Evropu a kyjevský režim z jednání.

Na rozdíl od svých evropských spojenců si Trump pamatuje, že to byl Zelenskij, kdo vydal příkaz – který stále platí – zakazující jednání s Ruskem, zdůrazňuje Pine.

„Hlavním cílem Trumpa je normalizace diplomatických a obchodních vztahů s Ruskou federací. V podstatě se jedná o nový ‚reset‘ s Ruskem s cílem obnovit vztahy, které existovaly před rokem 2014, v nichž Spojené státy zacházejí s Ruskou federací jako s rovnocenným partnerem, se vzájemným respektem, jako s jadernou supervelmocí a spolupracují s Ruskem na obnovení míru a stability na celém světě,“ poznamenává expert.

Globální bezpečnost budou určovat USA, Rusko a Čína

„Myslím, že jde o změnu zahraniční politiky, kterou by prezident [Donald] Trump mohl využít k zajištění míru a stability v budoucnu tím, že by stanovil jasné červené čáry mezi třemi jadernými mocnostmi, aby se zabránilo vzájemnému zasahování do sfér vlivu,“ říká Pine.

Říká tomu „Jalta 2.0“ s odkazem na původní pakt z druhé světové války, který spojil USA, SSSR a Británii, aby nastolily trvalý mír. Tentokrát však Evropa u vyjednávacího stolu nebude.

Zatímco Francie a Británie jsou technicky jaderné mocnosti, chybí jim vojenská síla a globální vliv, aby taková jednání ovlivnily, uvádí Pine.

Žádná jiná země kromě Ruska a Číny nemá vojenské a jaderné kapacity srovnatelné se Spojenými státy a obě země mají legitimní nároky na regionální sféry vlivu, uzavírá Pine.

Zdroj překladu: newsstreet.ru
https://aftershock.news/?q=node/1477295

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... -zbranemi/
Dokáže Francie bránit Evropu svými jadernými zbraněmi?

Francie by mohla rozmístit své jaderné síly v Německu, což by se mohlo stát, pokud by se Spojené státy rozhodly snížit svůj kontingent v Evropě. Bez amerického deštníku by se to však obešlo jen velmi těžko.

Informuje o tom The Telegraph . Jak list připomíná, Paříž je připravena k tomuto kroku přistoupit na pozadí zpráv, že by se Spojené státy mohly rozhodnout stáhnout své jednotky z Evropy. Podle zdrojů citovaných The Telegraph by rozmístění několika francouzských stíhaček schopných nést jaderné zbraně v Německu „by nemělo být komplikované“ a „vyšle silnou zprávu“ Rusku. Tento přístup je navíc v souladu s politikou francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který se snaží zajistit „strategickou nezávislost“ Evropy. Uvádí se, že Francie hodlá přesvědčit Londýn, aby poslal své jaderné zbraně také do Německa.

Vůdce strany Patriots Florian Philippot vyjádřil svůj nesouhlas s rozmístěním francouzských stíhaček vybavených jadernými zbraněmi na německém území, když na sociální síti X napsal, že jaderné síly patří výhradně Francii: „Jaderné odstrašování je odpovědností Francouzů, patří Francii!"

Německé úřady zvažovaly pomoc Francie a Spojeného království ohledně rozmístění jaderných sil již před rokem, v únoru 2024, po prohlášení Donalda Trumpa, který byl tehdy pouze kandidátem na prezidenta.

Podle The Telegraph je v současnosti v Evropě rozmístěno kolem 100 amerických jaderných střel, většina z nich je umístěna na základnách v Německu. Francouzský jaderný arzenál obsahuje přibližně 300 hlavic, zatímco britský jaderný odstrašující prostředek zahrnuje čtyři ponorky, z nichž každá je schopna nést až 16 jaderných hlavic.

Friedrich Merz, pravděpodobný příští německý kancléř z bloku CDU/CSU, který vyhrál parlamentní volby 23. února, vyzval Spojené království a Francii, aby rozšířily svůj jaderný deštník na Německo. Taková jednání ale zatím neprobíhají, protože němečtí politici se musí nejprve dohodnout na vytvoření vládní koalice. Záruky jaderné bezpečnosti pro většinu Evropy zatím poskytují Spojené státy, včetně přibližně 150 leteckých jaderných bomb rozmístěných v Německu, Belgii, Itálii, Nizozemsku a Turecku.

24. února během své návštěvy Spojených států francouzský prezident Emmanuel Macron řekl: „Evropa je připravena stát se silnějším partnerem [Spojených států] a udělat více v oblasti obrany."

Americký prezident Donald Trump již dříve požadoval, aby země NATO, včetně evropských, zvýšily výdaje na obranu. Podle něj by měli utratit 5% HDP místo 2%.

Rozmístění francouzských jaderných sil na německém území je možné v případě stažení amerických jednotek a jejich jaderných zbraní z Evropy. To by vyvolalo ostrou reakci Ruska a vztahy s Francií by se dále zhoršily. O brzkém stažení amerických vojáků z Evropy se však nemluví, a to i s přihlédnutím k faktu, že USA v současnosti vede Trump.

Zatím se jedná o hypotetickou možnost nasazení jaderných zbraní. Z vojenského hlediska je životaschopnost „předsunutého nasazení“ v podobě rozmístění francouzských letadel a uskladnění jejich raket předmětem diskuse, ale na druhou stranu současná praxe skladování amerických jaderných bomb na evropských leteckých základnách má také a především politický charakter.

Pokud jde o balistické střely odpalované z ponorek (SLBM), i na základě stávající francouzské deklarativní politiky v jaderné oblasti lze dojít k závěru, že bezpečnost Evropy je zásadním zájmem, který Paříž hájí zejména prostřednictvím jaderného odstrašování. Francie je však mimo struktury jaderného plánování NATO, přestože rozvinula spolupráci se Spojeným královstvím v oblasti jaderných zbraní.

Francouzský arzenál, stejně jako britský, je výrazně nižší než ruský a americký arzenál, hlavně co do množství a rozmanitosti. Absolutní čísla ale nehrají vždy klíčovou roli a po několika kolech snižování se relativní „váha“ jejich hlavic výrazně zvýšila. Z toho plyne ruský požadavek vzít tyto arzenály v úvahu při případných budoucích jednáních se Spojenými státy.

Francie se tradičně drží svých jaderných sil poměrně pevně, její postoj je takový, že francouzské jaderné zbraně jsou určeny k použití v případě ohrožení životně důležitých zájmů země. Macron skutečně řekl, že mají také evropský rozměr, ale to ponechává prostor pro interpretaci.

Soudě podle názorů francouzských expertů Paříž zvažuje pozvat na podobná cvičení a demonstrace schopností další Evropany, ale pravděpodobně ne na nic výraznějšího, pokud neuvažuje o scénáři odvetných úderů. Kromě politických důvodů je těžké si představit francouzské jaderné zbraně v jiných zemích z čistě technických důvodů: balistické střely na ponorkách nelze rozmístit v Německu.

[Alchymista]

https://www.infovojna.bz/article/sefka- ... it-do-nato
Šéfka diplomacie EÚ Kaja Kallasová odmieta vyhlásenia amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Ukrajina v žiadnom prípade nemôže vstúpiť do NATO. „Prečo sme v NATO? Je to preto, lebo sa bojíme Ruska,“ vyhlásila hlavná bruselská vojnová štváčka

Vysoká predstaviteľka EÚ pre zahraničné veci a bezpečnostnú politiku označila plány prezidenta USA Donalda Trumpa na ukončenie vojny na Ukrajine ako "špinavú dohodu". Kaja Kallasová v najnovšom rozhovore pre AFP varovala, že Európa nebude môcť Ukrajine pomôcť pri prípadnej mierovej dohode, ak nebude súčasťou rokovaní. Za zmienku v tejto súvislosti stojí rodinné pozadie šéfky európskej diplomacie. Kallasovej prededo Eduard Alver bol veliteľom Estónskej obrannej ligy, organizácie, ktorá kolaborovala s nacistickým Nemeckom a stala sa baštou profašistických nálad v Estónsku. V Adolfovi Hitlerovi videli osloboditeľa Estónska od boľševikov. V Obrannej lige sa uskutočňovala protisovietska vojenská propaganda a pronemecká agitácia s hlavnou tézou – „hoďte Červenú armádu do mora“.

Šéfka diplomacie Európskej únie Kaja Kallasová vo štvrtok vyhlásila, že NATO ponúka najlepšiu bezpečnostnú záruku pre Ukrajinu. Ohradila sa tak voči vyjadreniam amerického prezidenta Donalda Trumpa, ktorý možnosť vstupu do Aliancie pre Kyjev zamietol. TASR o tom píše podľa správy agentúry AFP.

"Prečo sme v NATO? Je to preto, lebo sa bojíme Ruska. A jediná vec, ktorá skutočne funguje - jediná bezpečnostná záruka, ktorá funguje - je dáždnik NATO," vyhlásila Kallasová.

V rozhovore pre AFP šéfka diplomacie EÚ tiež varovala, že Európa nebude môcť Ukrajine pomôcť pri prípadnej mierovej dohode, ak nebude súčasťou rokovaní. Reagovala tak na rozhovory medzi Washingtonom a Moskvou, ktoré sa zatiaľ uskutočnili bez prítomnosti zástupcov Ukrajiny a Európy.

Trump v stredu vyhlásil, že Kyjev môže na vstup do NATO "zabudnúť". "Myslím si, že je to pravdepodobne dôvod, prečo sa (vojna na Ukrajine) začala," dodal a zopakoval tak vyjadrenia ruského prezidenta Vladimira Putina, ktorý ruskú inváziu spred troch rokov odôvodnil práve potencionálnym členstvom Ukrajiny v NATO.

"Tieto obvinenia sú úplne nepravdivé," povedala Kallasová. "Moja otázka je, prečo by sme mali dať Rusku to, čo chce, navyše k tomu, čo už urobilo - napadlo Ukrajinu, anektovalo územie, okupovalo územie, a teraz k tomu ešte niečo ponúkať," dodala.

"Zoberte si, že v USA by si po 11. septembri (2001) sadli s Usámom bin Ládinom a povedali mu: 'Dobre, čo ešte chcete?' Myslím si, že je to nepredstaviteľné," vysvetlila šéfka európskej diplomacie.

Rusko trvá na tom, že USA na konci studenej vojny sľúbili, že nebudú rozširovať NATO, pripomína AFP.

Vysoká predstaviteľka EÚ pre zahraničné veci a bezpečnostnú politiku označila plány prezidenta USA Donalda Trumpa na ukončenie vojny na Ukrajine ako "špinavú dohodu". Reakcia Bieleho domu nenechala na seba dlho čakať a v stredu 26. februára konečne prišla. Americký minister zahraničia Marco Rubio zrušil plánovanú schôdzku s Kajou Kallasovou.

Donald Trump pred dvoma týždňami telefonoval s Vladimirom Putinom a zhodli sa na okamžitom začatí rokovaní. Následne o možnostiach urovnania konfliktu hovorili v saudskoarabskom Rijáde ruskí a americkí predstavitelia, ale bez účasti Kyjeva alebo európskych predstaviteľov.

"S Putinom môžete diskutovať o čomkoľvek, ale ak ide o Európu alebo Ukrajinu, potom s touto dohodou musia súhlasiť aj Ukrajina a Európa," povedala v pondelok 24. februára Kallasová.

Témou stretnutia s Rubiom mali byť podľa agentúry Reuters vzťahy USA a EÚ, ako aj americko-ruské rozhovory o konci vojny na Ukrajine.

Rubio po stretnutí s ruskou delegáciou potvrdil, že Európa bude v "istom momente" súčasťou rozhovorov o ukončení vojny na Ukrajine. Dodal, že akékoľvek prípadné riešenie konfliktu bude musieť byť prijateľné pre všetky zúčastnené strany, pričom menoval Ukrajinu, Rusko i Európu.

Trump v posledných dňoch vystupňoval kritiku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Označil ho napríklad za diktátora a Ukrajinu obvinil, že začala vojnu proti Rusku. "Ak sa pozrieme na odkazy, ktoré prichádzajú zo Spojených štátov, potom je jasné, že ruský naratív je tam veľmi silne zastúpený," povedala Kallasová na margo vyjadrení americkej administratívy.

Kallasová sa minulý týždeň na okraj summitu ministrov zahraničných vecí členských krajín skupiny G20 v Johannesburgu vyjadrila aj k myšlienke vyslať mierové sily na Ukrajinu, o ktorej na neformálnych summitoch v Paríži zvolaných francúzskym prezidentom Emmanuelom Macronom hovorili európski vojnoví štváči.

Vysoká predstaviteľka EÚ takéto diskusie považuje pred uzavretím prímeria na Ukrajine za predčasné. Ukrajina podľa nej potrebuje skôr konkrétne bezpečnostné záruky, že Rusko na ňu už nezaútočí. História podľa Kallasovej ukázala, že prímeria boli len príležitosťou na "preskupenie a prezbrojenie".

"Z rozhovorov s Američanmi sme pochopili, že (Rusi) sa svojich cieľov nevzdali. Chcú získať čo najviac a ešte k tomu pridať niečo navyše," upozornila Kallasová. Varovala, že "ak dáme agresorovi všetko, čo má na podnose, vyšleme tým signál všetkým agresorom na svete, že to môžu urobiť tiež".

Niektoré nemenované krajiny sa však podľa jej slov teraz príliš sústreďujú na sprostredkovanie mierových rokovaní, hoci by mohli vyvíjať politický a hospodársky tlak na Rusko, aby vojnu ukončilo.

"Momentálne sa trochu prehliada, že Rusko v skutočnosti nechce mier," poznamenala šéfka diplomacie EÚ s tým, že pozornosť by sa mala naďalej zameriavať na podporu Ukrajiny, pretože čím je podľa nej "silnejšia na bojisku, tým silnejšia je za rokovacím stolom".

Za zmienku v tejto súvislosti stojí rodinné pozadie šéfky európskej diplomacie. Kallasovej prededo Eduard Alver bol veliteľom Estónskej obrannej ligy, organizácie, ktorá kolaborovala s nacistickým Nemeckom a stala sa baštou profašistických nálad v Estónsku. V Adolfovi Hitlerovi videli osloboditeľa Estónska od boľševikov. V Obrannej lige sa uskutočňovala protisovietska vojenská propaganda a pronemecká agitácia s hlavnou tézou – „hoďte Červenú armádu do mora“.

Mnoho bývalých členov Obrannej ligy sa pridalo k fašistickej vojenskej organizácii Omakaitse, vytvorenej počas nemeckej okupácie Estónska, ktorá poskytovala služby nacistickej armáde a podieľala sa na masovom vyvražďovaní Židov v Estónsku.

Kaja Kallas's great grandfather was a founder of the Estonian Defense League, an organization so fascist even wikipedia can't coherently white wash it https://t.co/nJr0YKRSIp pic.twitter.com/YwYh8EKptn
— ???? (@uncle_authority) March 28, 2023

Jej otec Siim Kallas v estónskej vláde okrem iného zastával posty ministra zahraničných vecí, ministra financií i premiéra. Neskôr bol ako Komisár EÚ pre dopravu podpredsedom Európskej komisie.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HUMNP/zpravy-sv ... ska-evropa
Napětí mezi spojenci: Vance zpochybnil evropská vojska, „Hluboce neuctivé!“ zní z Británie

Americký viceprezident J. D. Vance se ocitl v centru diplomatické bouře poté, co v rozhovoru pro Fox News pronesl kontroverzní výrok o případných mírových jednotkách na Ukrajině. Prohlásil, že by mohlo jít o „20 000 vojáků z nějaké náhodné země, která nevedla válku 30 nebo 40 let“. Výrok okamžitě vyvolal ostrou reakci zejména v Británii, kde ho politici i veteráni označili za neuctivý a ignorující vojenské oběti spojeneckých zemí, píše server stanice Sky News.

Bývalý ministr pro záležitosti veteránů Johnny Mercer Vancea nešetřil a nazval ho „klaunem, který by se měl uklidnit“. Stínový ministr obrany James Cartlidge zase připomněl, že NATO článek 5, který zavazuje členské státy k obraně napadeného spojence, byl aktivován jen jednou – po útocích z 11. září 2001, kdy Spojené království a Francie vyslaly tisíce vojáků na podporu USA v Afghánistánu. „Je hluboce neuctivé ignorovat takovou službu a oběti,“ zdůraznil.

Podle britského ministerstva obrany bojovalo v Afghánistánu více než 150 000 britských vojáků, přičemž 454 z nich bylo zabito a dalších více než 2 000 bylo zraněno. V Iráku zemřelo 179 britských vojáků a přibližně 3 500 bylo zraněno.

Viceprezident se brání: Nešlo o Británii ani Francii
Po vlně kritiky se Vance pokusil vyjasnit svůj postoj a označil obvinění za „absurdně nečestná“. Tvrdí, že se ve svém výroku neodkazoval na Spojené království ani Francii: „Ani jednu z těchto zemí v rozhovoru nezmiňuji. Obě v posledních dvaceti letech statečně bojovaly po boku USA.“ Dodal však, že „existuje mnoho zemí, které soukromě či veřejně nabízejí podporu, ale nemají ani bojové zkušenosti, ani dostatečné vojenské vybavení na to, aby mohly sehrát významnější roli“.

Slova viceprezidenta však v Británii nezmírnila rozhořčení. Helen Maguire, obranná mluvčí liberálních demokratů a bývalá kapitánka Královské vojenské policie, označila Vanceův výrok za „zlověstný pokus popřít realitu“. Připomněla, že viděla, jak britští a američtí vojáci bojovali společně v Iráku, a zdůraznila, že „šest mých kolegů z Královské vojenské policie se nevrátilo domů z Iráku“.

Bývalý ministr ozbrojených sil James Heappey, který sám sloužil v britské armádě, uvedl, že ho „mrzí, že je vztah mezi spojenci degradován na taková slova“.

Turecko nabízí své jednotky
Do debaty se překvapivě vložilo Turecko, které nabídlo možnost vyslat vlastní mírové jednotky na Ukrajinu jako alternativu k evropským vojskům. Turecký ministr obrany oznámil, že jeho země „je připravena zvážit nasazení svých vojenských sil, pokud Spojené státy nevěří v bojové schopnosti evropských armád“.

Turecko je sice menší vojenskou mocností, ale v posledních letech investovalo do modernizace svých ozbrojených sil a účastnilo se několika mírových misí OSN. Zatím však neposkytlo podrobnosti o tom, kolik vojáků by mohlo být k dispozici a za jakých podmínek.

Celá situace přichází v době, kdy evropské státy zvažují možnou mírovou misi na Ukrajině, což je kontroverzní téma i v rámci NATO. Spojené státy se dosud k této možnosti stavěly zdrženlivě, avšak Vanceovy výroky nyní vyvolaly otázky, nakolik Washington skutečně důvěřuje svým evropským spojencům.

[Alchymista]

https://www.pokec24.cz/politika/fria-ti ... ko-z-nato/

Fria Tider: Trump může dostat Švédsko a Finsko z NATO

Finský expert Jussi Lassila varuje, že Rusko může trvat na odchodu Švédska a Finska z NATO, píše Fria Tider. Odmítnutí rozšiřování aliance není jen bezpečnostní otázkou, ale pro Rusko je to zásadní strategie.

V probíhajících mírových jednáních se Spojenými státy může Rusko požadovat, aby Švédsko a Finsko opustily NATO. Pro finskou tiskovou agenturu STT to uvádí finský výzkumník Jussi Lassila.

Kreml dal najevo, že chce „širší diskusi“ o bezpečnosti Evropy.

Podle Jussiho Lassila, výzkumníka z Finského institutu pro mezinárodní záležitosti, to ale v praxi znamená omezení přítomnosti USA a NATO v Evropě.

– Konečným cílem Ruska je přimět USA, aby opustily Evropu, a z hlediska bezpečnosti tak Evropu vydat na milost a nemilost Rusku, říká Lassila v rozhovoru STT.

Chce návrat do roku 1997
Rusko již dříve požadovalo, aby NATO stáhlo své jednotky k hranicím aliance tak, jak tomu bylo v roce 1997, což by znamenalo, že mimo vojenskou alianci by skončilo mimo jiné Polsko a pobaltské státy. Podle Lassily se tento požadavek může nyní stát znovu aktuálním – ovšem v ještě ostřejším znění.

Pokud Rusko požaduje návrat do roku 1997, v praxi by to také znamenalo, že Finsko a Švédsko opustí NATO, zdůraznil.

„Na to musíte být připraveni a zachovat chladnou hlavu,“ říká Lassila.
Trump může splnit sen

Podle Lassila má nyní Rusko „jedinečnou“ příležitost prosadit své požadavky, protože americký prezident Donald Trump se zdá být více zaujatý ukončením války na Ukrajině než zachováním jednoty aliance.

– Trumpova adaptace na ruský přístup by mohla dosáhnout bezprecedentního rozsahu, říká Lassila.

Pokud Trump přijme ruské požadavky, nové členství Finska a Švédska v NATO by podle výzkumníka mohlo být ohroženo. Rusko se dlouhodobě staví proti integraci bývalých sovětských republik a dalších sousedních zemí do západních aliancí a považuje NATO za přímou existenční hrozbu.

Kreml nedávno naznačil, že může přijmout členství Ukrajiny v EU – ale rozhodně ne vstup do NATO.

https://dzen.ru/a/Z74B4FGVMiY1vXNl
https://www.friatider.se/finsk-forskare ... ge-ur-nato

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/Hc56K/zpravy-sv ... otnich-min
Ministři Polska a pobaltských zemí vzývají k vystoupení z úmluvy o zákazu protipěchotních min

Ministerstva obrany Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska doporučila, aby tyto země odstoupily od takzvané Ottawské úmluvy, která zakazuje protipěchotní miny, oznámili ministři obrany těchto zemí ve společném prohlášení. Důvodem podle nich je, že v posledních letech výrazně vzrostlo riziko pro země, které sousedí s Ruskem a Běloruskem. Všechny čtyři státy jsou členy Severoatlantické aliance a sousedí buď s jedním nebo s oběma ze zmíněné dvojice zemí.

"Vojenské hrozby vůči zemím sousedícím s Ruskem a Běloruskem se výrazně zvýšily, proto je důležité posílit odstrašující a obranné schopnosti," uvedlo litevské ministerstvo obrany na svém webu.

Podobné prohlášení dnes vydal také resort obrany Lotyšska, podle kterého se na návrhu odstoupit od Ottawské úmluvy dohodli ministři čtveřice zemí s cílem posílit obranu hranic.

"Musíme se připravit na to, že Rusko bude nadále představovat hrozbu pro region bez ohledu na to, jak se vyvinou nepřátelské akce na Ukrajině. Odstoupení od Ottawské úmluvy má potenciál zajistit výrobu protipěchotních min," uvedl lotyšský ministr obrany Andris Sprúds, který zároveň ujišťoval, že země budou nadále respektovat mezinárodní normy a humanitární právo.

Také polské ministerstvo obrany na webu informuje o doporučení odstoupit od Ottawské úmluvy, jelikož se podle něj bezpečnostní situace v regionu od její ratifikace výrazně zhoršila.

O doporučení ministerstev informuje také estonská veřejnoprávní stanice ERR, která se odkazuje na společné prohlášení čtveřice ministrů. "Tímto rozhodnutím, vysíláme jasný vzkaz, že naše země jsou připraveny využít jakékoliv nutné opatření k ochraně našich teritorií a svobody," uvádí ministři ve společném dopise.

Ottawská úmluva zakazuje použití, skladování, výrobu a převod protipěchotních min a v platnost vstoupila v roce 1999. Ratifikovalo ji kolem 160 zemí včetně České republiky. Například Spojené státy, Rusko nebo Čína tak neučinily.