Městský soud v Praze ve středu zamítl žalobu bývalého děkana a současného proděkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (NF VŠE) Miroslava Ševčíka, který se bránil svému odvolání z funkce děkana. Správním soudům podle rozsudku nepřísluší přehodnocovat závěry, ke kterým akademické samosprávní orgány dospěly. Rozhodnutí je pravomocné, lze proti němu podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Ševčík novinářům řekl, že další kroky zváží a s největší pravděpodobností kasační stížnost podá.
Podle soudce Slavomíra Nováka soudní senát nepřezkoumával, jestli Ševčíkovo jednání, které podle rektora Petra Dvořáka poškozovalo zájmy školy, takové důsledky skutečně mělo. „To je primárně povinnost rektora vysoké školy jakožto orgánu akademické samosprávy a soud do jeho hodnocení zasahovat nemůže,“ konstatoval Novák.
Je věcí školy, jak bude o svých vnitřních záležitostech rozhodovat, správní řád se v těchto případech podle soudce nepoužívá. „To není rozhodování ve státní správě, je to výkon akademické samosprávy,“ uvedl Novák.
Setkávám se s pozitivními ohlasy, řekl Ševčík
Ševčík v žalobě podle svého právního zástupce Jana Tryzny namítal, že řízení o odvolání by mělo podléhat správnímu řádu a VŠE tak porušila některé povinnosti, které by podle předpisu měla dodržet. Nesprávně podle něj škola postupovala i když si obstarávala souhlasy příslušných akademických senátů.
Podle Tryzny také není možné, aby děkana rektor odvolal kvůli důvodům, které mu byly známy ještě před tím, než byl Ševčík do funkce jmenován. Právník upozornil, že Ševčík veškeré výroky nečinil jako děkan fakulty, ale jako soukromá osoba a odvoláním tak došlo k zásahu do jeho práva na svobodu projevu.
Právní zástupce rektora Petra Dvořáka Matyáš Semrád uvedl, že VŠE postupovala podle vnitřních předpisů, které vyplývají ze zákona o vysokých školách. Teze, že děkan fakulty mimo pracovní dobu nereprezentuje svou fakultu a celou školu, je podle něj mylná. Semrád uvedl, že závažnost Ševčíkova jednání byla tak velká, že ve velké míře pověst školy poškodila. Podstatné podle něj je, jak se Ševčík vyjadřoval nejen o veřejně činných osobách, ale také o studentech školy.
Ševčík novinářům po vyhlášení rozsudku řekl, že zváží podání kasační stížnosti. Trvá na tom, že se mělo odvolání řídit správním řádem. Tvrdí, že byl odvolán z politických důvodů, mimo jiné kvůli kritice vlády Petra Fialy (ODS) a dalších politiků. „Řada lidí mi fandí a řada lidí se vyjadřuje tak, že to říkám dobře,“ řekl Ševčík. Dodal, že se setkává především s pozitivními ohlasy.
Tahanice o ukrajinskou vlajku
Dvořák novinářům řekl, že je důležité, že se soud vyjádřil k samosprávě vysokých škol a že potvrdil správnost postupu školy. Vyloučil, že by odvolání Ševčíka bylo motivováno politicky. Vyjadřování názorů podle něj nesmí vést k dehonestaci konkrétních osob nebo institucí. „To si myslím, že už k akademickému pracovníkovi nepatří,“ řekl rektor.
Rektor VŠE Ševčíka z čela fakulty odvolal předloni v prosinci, vytýkal mu nevhodné chování na veřejnosti. Nová děkanka Adéla Zubíková nicméně Ševčíka navrhla na funkci proděkana pro ekonomiku, akademický senát Národohospodářské fakulty s tím souhlasil. Dvořák podle webu iROZHLAS loni v červnu připustil zrušení celé fakulty v případě, že by se situace na fakultě nezlepšila.
Žádost o Ševčíkovo odvolání Dvořák zdůvodňoval také jeho účastí na protivládní demonstraci v březnu 2023 na pražském Václavském náměstí. U incidentu u Národního muzea, kde se po skončení protestu část lidí snažila z budovy odstranit ukrajinskou vlajku, zasahovala policie. Ševčík tvrdí, že se demonstrace nezúčastnil a pouze pomáhal zraněnému. Ve středu to zopakoval, odmítl, že by se pokoušel odstranit vlajku nebo že by na demonstraci jakkoli vystupoval.
V závěrečném prohlášení bývalý děkan soudu řekl, že hospodářskou politiku, kterou vyučuje, nelze komentovat bez toho, aniž by komentoval samotnou politiku. Dále uvedl, že celý život bojuje nejen za akademické svobody, ale také za svobodu slova. Ta je podle jeho názoru v současnosti omezována. VŠE podle něj nepoškozuje on, ale rektor. Dvořák odmítl, že by k odvolání přistoupil kvůli Ševčíkovým názorům, neslušnost podle něj ale na VŠE nepatří.
Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu za druhé pololetí roku 2020. Dnes o tom nepravomocně rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu ale soud SPD nepřiznal. Podle předsedy hnutí Tomia Okamury je výrok o porušení práv nejvyšší možnou satisfakcí, a není proto důležité, aby se vnitro formálně omlouvalo. Zástupce ministerstva po vynesení rozsudku avizoval, že zváží podání odvolání k Městskému soudu v Praze.
Hnutí žádalo omluvu kvůli tomu, že ho ministerstvo ve zprávě označilo za xenofobně zaměřenou populistickou skupinu a přisoudilo jí dominantní úlohu při projevování předsudečné nenávisti. Podle soudkyně Ivy Kaňákové ale nebyla naplněna podmínka ministerstva, podle které by pro zařazení do zprávy musely být podobné projevy dominantní složkou aktivity hnutí.
Zásah do práv ale podle soudkyně nebyl tak významný, aby bylo nutné SPD přiznat omluvu. „Soud má za to, že v daném případě postačí konstatování porušení práva,“ řekla Kaňáková. Upozornila na to, že v následných volbách do Poslanecké sněmovny na podzim roku 2021 hnutí uspělo, a vydání zprávy tak na výsledky podle ní nemělo vliv.
„Kauza Motol nás opět vrací do světa šíbrů a kmotrů. Staré praktiky, staré fígle, stará mafie a kruh se uzavírá. Světe, div se, kde jinde než v Podnikatelské družstevní záložně, kde byl spoluakcionářem pan premiér Fiala,“ tiskovou konferenci stínové vlády si vláda Petra Fialy nedá za rámeček. Karel Havlíček s Alenou Schillerovou vyjmenovali problémy dneška, které jdou na účet Fialovy vlády. Sekundoval jim europoslanec Ondřej Knotek, který ukázal problémy, v jakých se točí Evropská unie.
Karel Havlíček, ve stínové vládě v roli premiéra i ministra průmyslu a obchodu, zahájil konferenci ostrou kritikou vlády Petra Fialy, kterou obvinil z nekompetentního řízení země. „Neveselo, truchlivo, řízení Česka začíná být v rozkladu. Těžko uvěřitelné informace dopadají na vyplašené lidi a překvapené firmy takřka denně,“ uvedl Havlíček. Zmínil několik problémů, které podle něj vláda nezvládá, včetně kauzy Motol. „Netransparentní výdaje na obranu, totální chaos v podpoře Ukrajiny, švindly v prokazování výdajů na armádu – to jsou jen některé z průšvihů na Ministerstvu obrany,“ řekl.
Havlíček se zaměřil především na kauzu Motol, kterou označil za návrat k praktikám 90. let. „Kauza Motol nás opět vrací do světa šíbrů a kmotrů. Staré praktiky, staré fígle, stará mafie a kruh se uzavírá. Světe, div se, kde jinde než v Podnikatelské družstevní záložně, kde byl spoluakcionářem pan premiér Fiala,“ prohlásil. Havlíček varoval, že Česku hrozí sankce ze strany EU a možná i vracení prostředků určených na výstavbu onkologického centra v Praze. „Došlo ke zneužití těchto miliard, za což nám hrozí nejen sankce, ale možná i vracení prostředků. Neuvěřitelné, co se odehrává,“ dodal.
Farmáři napříč Českem se ve čtvrtek připojili k evropským protestům proti dovozu levných potravin ze zemí mimo Evropskou unii, kde nemusí zemědělci dodržovat přísné normy jako v EU. Na protest proti „neférovým obchodním dohodám“, byrokracii nebo Green Dealu vyjeli zemědělci do ulic na traktorech. Ty například v Hodoníně zablokovaly hraniční přechod. Například na Vysočině ale byly protesty klidnější.
Kolona asi 60 traktorů a dalších zemědělských strojů projela dnes po 9.30 částí Kolína. Zemědělci se protestní jízdou připojili ke společným evropským protestům proti dovozu potravin ze zemí mimo Evropskou unii. Jízdy nebo jiné akce se dnes konají i v dalších regionech a na hraničních přechodech.
Na hraniční přechod do Polska v Náchodě ráno dorazili protestovat zemědělci asi s padesáti traktory a dalšími stroji. Po mítinku kolem 11.30 vyšli na přechod pro pěší na polské straně hranice. Na něm se zastavili a na několik minut při zpěvu písně „Ach synku, synku“ zablokovali dopravu v obou směrech. Následně protest, kterého se zúčastnilo asi 100 lidí, ukončili a s traktory z přechodu odjeli. Policie, která měla na místě několik hlídek, nezasahovala.
Na hraničním přechodu u Hodonína se setkali zemědělci z Česka, Slovenska, Maďarska a Rakouska. Na silnici, která spojuje Českou republiku a Slovensko, zaparkovali desítky traktorů a další zemědělskou techniku. „Jak má evropský zemědělec konkurovat zemím, které mají levnější plyn, elektřinu, kde mzda zemědělce je několikrát nižší než tady?“ řekl v proslovu předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Podle něj zemědělci nechtějí omezovat obchod, ale dohodu mezi EU a sdružením jihoamerických států Mercosur považují za neférovou.
Bývalá státní hranice Hodonín/Holíč
Zemědělci přijeli na protest proti obchodním dohodám se zeměmi mimo EU.
Vystoupí zástupci svazů a komor čtyř zemí.
pic.twitter.com/ej6nlFegZg
— Dominika Řebíková (@Rebikova_CT) February 27, 2025
Žádají zrušení obchodní dohody, nebo alespoň to, aby z dohody bylo vyňato zemědělství. Vadí jim také bezcelní dovozy z Ukrajiny. Ve zmíněných zemích podle zemědělců nemusejí farmáři dodržovat stejně přísné normy jako v unii. Zemědělci požadují zajištění rovných podmínek pro podnikání na evropském trhu, chtějí také snížit byrokracii.
SALON: Válka, ve které se Rusko a Západ navzájem podcenily
V západních Čechách jela víc než půlkilometrová kolna zemědělské techniky z Mrákova na Domažlicku na hraniční přechod Folmava. Dopravu na hlavním tahu z České Kubice na Folmavu, kde se k protestu přidali bavorští farmáři v osobních vozech, zemědělci omezovat nechtěli. V koloně jelo téměř 30 traktorů s českými vlajkami.
Bez traktorů demonstrovaly desítky farmářů před pardubickým Východočeským divadlem. „Řekli jsme si, že nebudeme spoluobčanům komplikovat život, ale musíme dát o sobě vědět,“ řekla ředitelka Regionální agrární komory Pardubického kraje Vanda Rektorisová. Na tiskové konferenci v Jihlavě zemědělci z Vysočiny kritizovali také takzvané těžaře dotací, což jsou podle nich firmy, které mají dotace jako hlavní zdroj svých příjmů.
Výborný protestům nerozumí
Praze se protesty vyhnuly. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ve čtvrtek řekl, že protestům nerozumí. Dohoda mezi EU a jihoamerickými státy ze sdružení Mercosur podle něj české farmáře z trhu vytlačit nemůže.
Podle Výborného se z jihoamerických států do Evropy dováží minimum produktů a navíc dohoda s Mercosur neznamená absolutní uvolnění trhu. „Je tam jasně nastavená kvóta, která je například u hovězího na dvojnásobku současného dovozu, a vše nad to by bylo standardně se zatížením cla asi 20 procent,“ řekl ministr. Uvedl také, že nevládním zemědělským organizacím dal minulý týden na jednání jasný příslib, že pokud přijdou s konkrétními požadavky například na kvóty na dovozy hovězího, drůbežího či cukru, tak je předá Evropské komisi.
„Pokud jsou v Evropě omezeny některé přípravky na ochranu rostlin, pesticidy nebo výživové preparáty u hospodářských zvířat, je logické, a s tím naprosto souhlasím, že tyto podmínky musí plnit i zemědělci v USA stejně jako třeba v Latinské Americe,“ řekl Výborný. Ohledně byrokracie poukázal na novelu veterinárního zákona schválenou v tomto týdnu Senátem, která podle ministra obsahuje 35 změn snižujících administrativní zátěž.
Počet cizinců dlouhodobě žijících v České republice roste. Ke konci minulého roku jich úřady evidovaly 1,094.090. Oproti konci roku 2023 to představovalo nárůst o 28.350, tedy o 2,7 procenta. Podíl cizinců na celkové populaci v prosinci loňského roku dosáhl desetiny. Vyplývá to ze čtvrtletní zprávy o migraci ministerstva vnitra. Podle ní převládají mezi cizinci žijícími v Česku občané Ukrajiny, kterých je 589.456, následuje 121.472 občanů Slovenska a 69.015 občanů Vietnamu.
Mezi regiony s nejvyšší koncentrací lidi ze zahraničí patří tradičně Praha, kde žila téměř třetina z celkového počtu legálně pobývajících cizinců v Česku. Následoval Středočeský kraj s podílem 14,2 procenta cizinců. Přechodný pobyt mělo loni v Česku 332.994 lidí, trvale v tuzemsku pobývalo 372.217 cizinců.
Hranici milionu lidí počet cizinců překročil poprvé v roce 2022, a to zejména kvůli lidem s tzv. dočasnou ochranou, kterou ministerstvo uděluje lidem, kteří uprchli před ruskou agresí na Ukrajině. Držitelů dočasných ochran bylo k 31. prosinci 2024 v Česku 388.879, to je zhruba o 14.000 víc než na konci roku 2023.
Od začátku konfliktu na Ukrajině před třemi lety do konce minulého roku vydalo Česko dočasnou ochranu celkem 659.970 lidem. Z unijních zemí je dlouhodobě státem, který hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků v přepočtu na velikost populace. V prosinci jich v ČR bylo přibližně 36 na každých tisíc obyvatel, uvádí zpráva.
Nelegálních migrantů bylo loni při tranzitu přes území Česka zadrženo 420, což je o 90 procent méně než v předcházejícím roce. Nejčastěji se jednalo o státní příslušníky Sýrie, kteří tvořili více než dvě třetiny všech zajištěných. Dalšími v pořadí byli občané Turecka, Ruska, Afghánistánu, Etiopie a Mongolska, uvádí zpráva. Nejčastěji se do země dostali letecky, a to 219 osob.
V naprosté většině případů se podle zprávy jednalo o lety z Řecka, jako pasažéři se většinou prokazovali neregulérními doklady. Dále migranti mířili do Česka ze Slovenka a Rakouska. Nejčastěji migranti směřovali do Německa, v menším počtu pak do Nizozemska či Francie.
Žádostí o mezinárodní ochranu v minulém roce úřady obdržely celkem 1363. Nejvíc jich podali státní příslušníci Uzbekistánu (224), dalšími v pořadí byli žadatelé z Ukrajiny (205), Vietnamu (186), Turecka (99) a Ruska (91).
Do země původu se v programu asistovaných dobrovolných návratů organizovaných ministerstvem vnitra loni vrátilo celkem 748 lidí. Správa uprchlických zařízení asistovala při návratu 38 osobám. V rámci nucených návratů zajišťovaných policií odcestovalo loni z Česka celkem 201 lidí. Cílovými zeměmi byly nejčastěji Slovensko, Rumunsko a Ukrajina.
Schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě vyvolala silné reakce mezi českými politiky. Po napjatém jednání, které bylo předčasně ukončeno, Trump uvedl, že Zelenskyj není připraven na mír, pokud jeho součástí bude Amerika. Ukrajinský prezident navzdory konfliktu poděkoval USA za dosavadní podporu a zdůraznil, že Ukrajina usiluje o spravedlivý a trvalý mír.
Premiér Petr Fiala (ODS) na situaci reagoval v sobotu prohlášením na síti X, ve kterém zdůraznil, že Evropa stojí před zásadní historickou zkouškou a musí převzít odpovědnost za vlastní bezpečnost. „O svou bezpečnost a dobrou budoucnost se musí postarat sama. Nikdo jiný to za nás neudělá,“ uvedl. Podle Fialy je nyní nutné navýšit vojenskou podporu Ukrajiny, aby se zastavila ruská expanze. „Pokud nechceme, aby se jen pár set kilometrů od našich domovů dál rozpínalo agresivní Rusko, musíme navýšit vojenskou podporu Ukrajiny,“ dodal.Premiér zároveň varoval, že klíčem k dlouhodobému míru je zbrojení nejen Ukrajiny, ale i samotné Evropy. „Pokud chceme udržitelný a dlouhodobý mír, musíme dobře vyzbrojit sami sebe. To nepůjde bez navýšení výdajů na obranu minimálně na 3 % HDP,“ prohlásil. Kritizoval také ty, kteří volají po jiném přístupu: „Kdokoliv říká opak, ten ohrožuje národní bezpečnost České republiky. A po včerejšku to platí víc než kdykoliv jindy.“Evropa stojí před velkou historickou zkouškou. O svou bezpečnost a dobrou budoucnost se musí postarat sama. Nikdo jiný to za nás neudělá.
Pokud nechceme, aby se jen pár set kilometrů od našich domů dál rozpínalo agresivní Rusko, musíme navýšit vojenskou podporu Ukrajiny.
A…
— Petr Fiala (@P_Fiala) March 1, 2025
Prezident Petr Pavel na síti X napsal, že „stojíme při Ukrajině více než kdy jindy. Je čas, aby Evropa zvýšila své úsilí.“ Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) doplnil, že Česko bude vždy stát za Ukrajinou v obraně proti ruské agresi.
Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) ocenil Zelenského postoj: „Zelenskyj svedl důležitou diplomatickou bitvu, ve které čelil přístupu ‚business first‘, a odešel z ní jako vítěz.“ Podle něj se ukrajinský prezident nenechal zatlačit do kouta a odmítl podmínky, které by vyhovovaly Trumpovi i Putinovi. „Oba si chtějí z Ukrajiny něco urvat. Území, nerosty,“ napsal Rakušan.
Opoziční lídr Andrej Babiš (ANO) označil setkání v Bílém domě za „nečekaně ostré a otevřené“. Uvedl, že tvrdá výměna nepřispěje ke zklidnění mezinárodní situace. „Dnešní schůzka nic nemění na tom, že Ukrajinu napadlo Rusko a že jediným možným řešením tohoto konfliktu je diplomacie. Evropa musí zachovat chladnou hlavu a přestat tlačit na další eskalaci,“ dodal.
Pekarová Adamová: Absurdní tlak na Ukrajinu, Macinka se Trumpa zastal
Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) vyjádřila podporu Zelenskému. „Je naprosto absurdní a velmi nebezpečné tlačit do kouta Ukrajinu, která pouze brání své území a obyvatele před ruskou agresí. Pokud chce někdo jednat o míru, ať konfrontuje Putina – vraha civilistů, únosce ukrajinských dětí a ničitele ukrajinských měst.“
Místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) označil jednání Trumpa za selhání. „Takto se nechová prezident USA, ale gauner. Mnohem více to připomíná, když si gangsteři porcují území,“ napsal.
Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) uvedla, že Trump kvůli svému egu obětuje Ukrajinu a dělá z hrdiny viníka. „Dva nejvyšší představitelé USA právě křičeli na prezidenta národa, který nesmírně trpí, že se má přestat bránit. Evropa musí začít okamžitě jednat – tvrdě, ve prospěch Ukrajiny, tedy i nás, a bez emocí.“
Naopak předseda Motoristů sobě Petr Macinka se Trumpa zastal a kritizoval české politiky za jejich ostré výroky. „Je z nich cítit spíše touha pokračovat ve válce až do posledního živého Ukrajince, a to i za cenu dalšího zhoršování česko-amerických vztahů,“ uvedl.
„Místo nejsilnější mocnosti západního světa demonstrativně upřednostňujeme východní postsovětský stát, plný problematických neduhů, jichž se my sami už 35 let pracně zbavujeme. Chybná strategie,“ uvedl zase bývalý europoslanec ODS Jan Zahradil.
Fiala: Evropa musí jednat sama
V reakci na vývoj situace premiér Fiala zdůraznil, že Evropa musí rychle zvýšit své úsilí, jinak jí hrozí opakování historických chyb. „Naše historické zkušenosti ukazují, že pokud dostatečně rychle nezvýšíme naše úsilí a necháme agresora si diktovat podmínky, neskončíme dobře. Tím se budu řídit na zítřejším jednání v Londýně,“ uvedl ve vztahu k nedělní schůzce.
Volby do Poslanecké sněmovny by v únoru vyhrálo hnutí ANO, které by získalo 33,6 % hlasů. Na druhém místě by se umístila koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) s 16,2 % a na třetí pozici se nacházejí Starostové (STAN) s 12,9 %. Tento výsledek vyplývá z volebního modelu, který pro CNN Prima NEWS zpracoval STEM. Průzkum prováděli mezi 7. a 25. únorem na vzorku 1 571 respondentů. Podle jejich dat by se do Sněmovny dostali i SPD, Piráti, hnutí Stačilo! a nově i Motoristé sobě. Svobodní, Přísaha a sociální demokraté (ČSSD) jsou pod pětiprocentní hranicí.
Hnutí ANO se i nadále drží na první příčce s výrazným náskokem (33,6 %). Oproti tomu koalice Spolu vykazuje mírný pokles (16,2 %). Tento trend může být ovlivněn rozhodnutím předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové nekandidovat v nadcházejících volbách, jak upozorňují analytici.
Starostové vykazují rostoucí podporu a posunuli se na hranici 13 %. Jejich voličskou základnu tvoří především mladší lidé. Naopak SPD, která se profiluje jako strana reprezentující protestní hlasy, si udržuje stabilní podporu kolem 8 %.
Vzhledem k těsnému rozložení preferencí by se do sněmovny dostali i Piráti, hnutí Stačilo! a těsně i Motoristé sobě. "Strana postupně získává na známosti a její voličská základna se pozvolna rozšiřuje. Motoristé zaznamenávají vyšší míru podpory zejména mezi mladšími věkovými skupinami a výrazněji oslovují mužské voliče," konstatovali výzkumníci STEM.
Přepočet preferencí na mandáty ukazuje na absolutní dominanci hnutí ANO, které by obsadilo 83 křesel. Koalice Spolu by získala 38 mandátů, STAN 28, SPD 18, Piráti 13, Stačilo! 11 a Motoristé 9.
Pud sebazáchovy funguje...Podnět k Ústavnímu soudu na zrušení trestnosti neoprávněné činnosti pro cizí moc, který inicioval senátor Michael Canov (SLK), podle něj podepsalo 24 členů horní parlamentní komory. Pro podání postačovalo 17 senátorských podpisů. Senátor předpokládá, že návrh bude předán soudu prostřednictvím advokátní kanceláře tento týden. Poté jeho znění zveřejní na sociální síti facebook, uvedl.
Canov chce kritizované doplnění trestního zákoníku napadnout kvůli tomu, že jej považuje za příliš obecně formulované a také za ústavně nepřípustný přílepek k novele o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou agresí. „Je gumový, přímo velmi snadno zneužitelný,“ uvedl senátor. Doplnění pokládá za paskvil, které může znamenat ohrožení svobody slova.
Při lednovém projednávání takzvaného lex Ukrajina se proti zavedení zavedení trestnosti neoprávněné činnosti pro cizí moc vyslovilo 31 ze 75 přítomných senátorů včetně části členů klubu ODS a TOP 09 kolem Hany Kordové Marvanové. Téměř všichni signatáři podnětu podle Canova proti uzákonění nového trestného činu hlasovali.
Pod podnět se podepsalo všech 14 členů senátorského klubu ANO a ČSSD, uvedla již dříve předsedkyně frakce Jana Mračková Vildumetzová nebo nezávislá senátorka Daniela Kovářová. Odpůrci pokládají nový trestný čin za vágní a omezující svobodu slova, což ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odmítl. Podle něj se nemá vztahovat na verbální projevy například na sociálních sítích. Zastánci změny rovněž namítali, že nový trestný čin je součástí řádně připravené reformy trestního zákoníku, který Sněmovna teprve projedná, a jeho dikce odpovídá formulacím jiných trestných činů.
Obrana před hybridním působením, říká Rakušan
Za neoprávněnou činnost pro cizí moc v základní sazbě hrozí až pětileté vězení, v případě válečného stavu až patnáctileté. Vztahuje se na ty, kdo by pracovali pro cizí zemi nebo organizaci „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“.
Zavedení trestního postihu neoprávněné činnosti pro cizí moc je podle Rakušana nezbytné kvůli omezení hybridních útoků a vynášení citlivých informací, netýkalo by se verbálních projevů například na sociálních sítích. Postihovat má ty, kdo by úmyslně pracovali pro cizí moc, zdůraznil ministr. Rakušan jako příklad uvedl bývalého pracovníka ministerstva zahraničí, který informace z diplomatické pošty předával ruské zpravodajské službě, nebo skupinu cizinců, která shromažďovala informace o obchodních a nákupních centrech nebo mapovala pohyb předních politiků a novinářů. Žádný z nich podle platného práva nemohl být potrestán, dodal ministr.
Motolská nemocnice zůstává prestižním zdravotnickým zařízením, a to navzdory selhání jejího bývalého ředitele Miloslava Ludvíka, který čelí obvinění v korupční kauze. Shodli se na tom poslanci Kamal Farhan (ANO) a Tom Philipp (KDU-ČSL) ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle Philippa je těžko uvěřitelné, že tak špičkový manažer podlehl „banálním svodům“ jako jsou peníze a mamon. Zmínil také Ludvíkovy vztahy s lídrem opozičního hnutí ANO Andrejem Babišem. Farhan to označil za hloupý výmysl.
Ludvík vedl nemocnici v Motole 25 let, za tu dobu z ní udělal „špičkové“ zdravotnické zařízení, zmínil Philipp. Ani korupční kauza podle Farhana její dobré jméno nepoškodí. „Jsem jednoznačně přesvědčen, že to možná poškodí vedení nemocnice, ale nikoliv odbornost a práci lékařů a sester,“ podotkl poslanec ANO ve vysílání CNN Prima NEWS.
Philipp, který stejně jako Farhan působil jako náměstek ministra zdravotnictví v době, kdy Ludvík zastával tuto funkci, považoval motolského nyní již bývalého ředitele za vynikajícího manažera. O to více ho zklamalo, že se do korupční kauzy zapojil.
„Všechny nás to strašně mrzí, protože jsme si jistě nemysleli, že by bylo možné, aby takhle špičkový manažer podlehl tak banálním svodům, jako jsou peníze a mamon,“ upřesnil pro CNN Prima NEWS.
Spojení s ANO a vztahy s Babišem
Philipp zároveň poukázal na dobrý vztah Ludvíka s Babišem. Ludvík působil jako ministr zdravotnictví od listopadu 2016 do prosince 2017 ve vládě Bohuslava Sobotky. Během části tohoto období byl Babiš prvním místopředsedou vlády a zároveň ministrem financí. „Velmi dobře si s Babišem rozuměl,“ popsal Philipp. Díky tomu se podle něj „odšpuntovala rétorika černé díry ve zdravotnictví“ a začaly se konečně zvyšovat částky za státní pojištěnce.
Philipp zároveň připomněl, že Ludvík kandidoval v senátních volbách za koalici ANO a ČSSD. „To ukazuje, že si ho Andrej Babiš vážil pro jeho manažerské schopnosti,“ podotkl.
Farhan však toto tvrzení důrazně odmítl a označil ho za dezinformaci: „Ludvík nikdy nekandidoval za ANO. A že si rozuměl s Andrejem Babišem? To považuji za hloupost a dezinformaci ze strany pana Philippa. Jak to může vědět? On u toho seděl, on věděl, jak si spolu povídají? Jsou to nehorázné pomluvy a nehorázná lež.“
Dnes již bývalý ředitel Motola však ve volbách do Senátu skutečně kandidoval za koalici ČSSD a ANO, v roce 2020 ho ve volebním obvodu Praha 5 porazili Václav Láska a Michael Žantovský.
Ludvíka tento týden z postu ředitele odvolal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Policisté se zabývají motolskými nemocničními zakázkami za více než čtyři miliardy korun. Téměř dvě desítky obviněných stíhají kvůli úplatkářským trestným činům, dotačnímu podvodu, poškození finančních zájmů EU a praní špinavých peněz. V případě odsouzení hrozí hlavním podezřelým až dvanáctileté vězení.
V historii piráti vždy kámošili s různými bukanýry a korzáry (hochy co spolu mluví) ke spokojenosti všech jejich part, partiček... a páníčků...Největší odborová organizace působící v Pražských službách (PSAS) vyhlásila stávkovou pohotovost kvůli podle nich nepřátelskému přístupu náměstkyně primátora Jany Komrskové (Piráti) vůči firmě a jejím zaměstnancům, která vyvrcholila opakovanou snahou odvolat jejího ředitele Patrika Romana. Komrsková podle nich také nedostatečně hájí zájmy zaměstnanců například v otázkách mezd. Předseda odborové organizace ZO-DOSIA Miloslav Jukl to v pondělí sdělil, oslovil dopisem vedení města. Dozorčí rada firmy má opět jednat o Romanově odvolání.
Pražské služby zajišťují svoz a zpracování odpadu zhruba pro dvě třetiny metropole. Zaměstnávají téměř 2000 lidí. Od roku 2018 je jediným vlastníkem firmy Praha. Firma má na starosti i údržbu komunikací či provoz spalovny v Malešicích, takzvané ZEVO (zařízení pro energetické využívání odpadu).
Představenstvo firmy a odboráři minulý týden oslovili vedení metropole dopisy, ve kterých počínání Komrskové kritizovali. Náměstkyně se neúspěšně pokusila prosadit Romanovo odvolání na jednání dozorčí rady před týdnem, rada to však odmítla. Situace se podle Jukla od té doby nezměnila a odbory považují opakované snahy Komrskové za poslední kapku ve snaze náměstkyně zasahovat do chodu firmy.
Počínání náměstkyně je podle zaměstnanců vůči firmě dlouhodobě nepřátelské a poškozuje její pověst a zájmy. Konkrétními požadavky odborářů zmíněnými v dopisu z minulého týdne jsou zastavení snah o „štěpení Pražských služeb“, navýšení rozpočtu na mzdy zaměstnanců a odebrání gesce nad PSAS Komrskové.
Před pondělním jednáním dozorčí rady se před vysočanskou budovou firmy sešlo asi 150 zaměstnanců Pražských služeb v oranžových vestách, kteří s transparenty „Stop šikaně“, „Chceme partnera, ne škůdce“ či „Stop destrukci Pražských služeb“ proti jednání Komrskové protestovali. Náměstkyně podle nich dostatečně nehájí jejich zájmy mimo jiné v otázce valorizací mezd, která byla v Pražských službách menší než například v dopravním podniku.
Komrsková jako důvod pro odvolání Romana uvedla, že ředitel má vazby na jednatele společnosti JAPOS – STAV, která v posledních třech letech přes rámcovou smlouvu od Pražských služeb dostala zakázky za 130 milionů korun. Podle náměstkyně za nevýhodnou cenu. Firma podle ní navíc využívá dům, který Roman vlastní. Následně v reakci na hrozbu odborářů stávkou v dopisu Juklovi napsala, že se k zaměstnancům firmy nikdy nestavěla negativně, oceňuje jejich práci a chce se odborářem sejít.
„Nařčení paní Komrskové o mém údajném střetu zájmů byla již minulý týden na dozorčí radě jednoznačně vyvrácena právním posudkem renomované advokátní kanceláře. Přesto vedení společnosti i nadále vnímá opakované snahy paní Komrskové zasahovat do řízení společnosti,“ uvedl k situaci Roman. Ten stojí v čele Pražských služeb přes 20 let, je to bratr manažera, podnikatele a bývalého ředitele firmy ČEZ Martina Romana. Komrsková předloni kritizovala výši odměn pro členy představenstva společnosti. Ředitel tehdy uvedl, že polovinu své odměny rozdělil mezi zaměstnance.
Společnost Pražské služby předloni vykázala zisk po zdanění zhruba 405,6 milionu korun, což znamenalo meziroční nárůst asi o 342,4 milionu. Zisk byl podle výroční zprávy rekordní a byl dán především situací na energetickém trhu a větším ziskem z prodeje elektřiny, páry či teplé vody, které produkuje spalovna v Malešicích.
https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika ... e-40511413Česko je schopné zvýšit výdaje na obranu ze dvou procent hrubého domácího produktu na tři procenta, tedy o minimálně 80 miliard korun ročně, jak to plánuje premiér Petr Fiala (ODS). Ekonomové se shodují, že je možné zvyšovat daně, například ty spotřební, a zároveň seškrtat některé výdaje. V zájmu posílení bezpečnosti země by teď podle některých z nich bylo ospravedlnitelné i větší zadlužení země.
Navýšení obranných výdajů na tři procenta HDP si podle Münicha vyžádá dodatečných až 90 miliard ročně. „To lze, při potřebě rychlé akce, pokrýt třemi základními způsoby přibližně po třetinách. Za prvé, zvýšením rozpočtového deficitu – Česko si v době zvýšeného ohrožení v zájmu bezpečnosti může a musí dovolit dočasně zvýšit zadlužení,“ prohlásil.
Dále je podle něj třeba omezovat výdaje. „To znamená plošné škrty ve všech státních výdajích s výjimkou školství, vědy a obrany,“ uvedl.
Třetím krokem, který žádné vládě popularitu nepřinese, by mělo být zvýšení některých daní. „Zavedení spotřební daně na tiché víno by znamenalo výnos tři až pět miliard,“ konstatoval ekonom. Zvýšit by se podle něj mohla i daň z příjmů, stále by přitom mohla být nižší než před zrušením takzvané superhrubé mzdy, kdy efektivní zdanění většiny zaměstnanců kleslo z 20,1 procenta na 15 procent.
„Zvýšení by se mohlo týkat i daně z nemovitostí, která u nás zůstává nejnižší v OECD. Byl bych i pro další a přísnější přehodnocení daňových výjimek,“ dodal Münich.
Podle ekonoma PAQ Research Jakuba Komárka se nabízí i automatická valorizace spotřebních daní. „Další možností je zrušit výjimku pro realizované zisky z investičních bytů či efektivně reformovat režim paušální daně pro vysokopříjmové živnostníky. Větší úsilí lze vyvinout také v oblasti omezení přenášení zisků mezinárodních firem do zahraničí,“ řekl.
Navrhuje také aktivní politiku státu v oblasti neřestí, jako je tabák či alkohol, a ušetřit tak hlavně ve zdravotnictví nebo omezit daňovou podporu hypoték. „Ta totiž stojí ročně více než deset miliard a ve zvyšování dostupnosti bydlení nepomáhá,“ dodal Komárek.
Od prosince je novým místopředsedou Národní sportovní agentury Ivo Jebousek z hnutí STAN. Do této agentury přišel z Komise pro sport Rady Hlavního města Prahy. ParlamentníListy.cz ovšem zjistily, že v době, kdy vedl tuto komisi, dostaly firmy, v nichž je Jebousek jediným společníkem, zakázky od magistrátu v hodnotě minimálně 522 tisíc korun. K tomuto faktu se NSA zatím nevyjádřila.
Od 6. 12. je novým místopředsedou v Národní sportovní agentuře Ivo Jebousek z hnutí STAN. Jak sama NSA uvádí, Ivo Jebousek na Magistrátu hlavního města Prahy vedl komisi pro sport. „Kde se mu podařilo zmodernizovat a zefektivnit systém podpory sportovních aktivit a na celostátní úrovni působil jako předseda odborné komise STAN pro sport, přičemž se významně podílel na vytváření strategií pro rozvoj sportu v Česku. Právě díky těmto aktivitám přináší bohaté zkušenosti z oblasti podpory sportu a veřejné správy,“ uvádí o Jebouskovi NSA. Dotyčný prý za hlavní priority považuje podporu mládeže, investice do infrastruktury a modernizaci administrativních procesů NSA.
„Musíme zajistit, aby více prostředků směřovalo tam, kde sportují děti a mládež. Důležité je nejen přivést děti ke sportu, ale také je u sportu udržet až do jejich dospělosti,“ tvrdí dle NSA pan Jebousek.
V době vzrůstajícího napětí v Evropě a probíhající války na Ukrajině se otázka bojeschopnosti evropských armád a ochoty občanů bojovat stává klíčovou. Podle výzkumu společnosti Gallup z minulého roku však ochota bránit svou zemi se zbraní v ruce klesá ve většině zemí Evropy. Na problémy s rekrutací v české armádě upozornil minulý týden i náčelník generálního štábu Karel Řehka. Podle armády kde nyní slouží 24 000 vojáků, by jich do roku 2030 mělo sloužit přes 37 000. Podle politiků je především důležité vytvářet vhodné motivující podmínky pomocí benefitů.
Společnost Gallup sleduje otázku odhodlání občanů bránit svou vlast dlouhodobě. Zatímco v roce 2014 odpovědělo na otázku, zda by bránili svou zemi se zbraní v ruce, 61 % obyvatel vybraných zemí celého světa, v roce 2023 to bylo už jen 52 %.
V Evropě hraje prim například Finsko, kde jsou dlouhodobě odhodlány bránit svou zem dvě třetiny obyvatel Přibližně polovina obyvatel je připravena bránit svou zemi v Polsku nebo ve Švédsku. Vysoká čísla pak mají na bojující Ukrajině, a to přes 60 %.
Některé země také v posledních měsících upravují podmínky služby. Například válčící Ukrajina nedávno snížila věk odvedenců z 27 na 25 let. Izrael pak minulý rok o několik měsíců prodloužil dobu povinné služby v armádě. Tchaj-wan z obav z Číny nedávno prodloužil základní službu ze 4 měsíců na 12.
Skupina sedmnácti senátorů v čele s Václavem Láskou (SEN21) a Adélou Šípovou (Piráti) se obrátila na Ústavní soud kvůli smlouvě mezi Českou republikou a Vatikánem, kterou včera ratifikovala Poslanecká sněmovna a dříve Senát. Chtějí posoudit, zda je v souladu s českou ústavou.
„Poslanecká sněmovna dala souhlas s ratifikací smlouvy se Svatým stolcem. Takže podání k Ústavnímu soudu na posouzení souladnosti této smlouvy s Ústavou ČR, který jsem připravoval s kolegyní Adélou Šípovou a advokátem Pavlem Uhlem a které spolupodepsalo dalších patnáct senátorek a senátorů, pofrčí k Ústavnímu soudu,“ uvedl Láska ve čtvrtek odpoledne na sociální síti X. V pátek ráno pak uvedl, že podnět odeslal.
...
Česko získá z evropského rozpočtu 188 milionů eur, v přepočtu zhruba 4,7 miliardy korun, na zapojení českých firem do rekonstrukce Ukrajiny. A to ve formě záruk na investiční úvěry a kombinovaných záruk s granty. Konkrétně půjde o dva programy. První z nich cílí na projekty v oblasti kritické infrastruktury, především obnovy ukrajinské energetiky. Druhý český program, který EU podpořila, je určen na modernizaci šesti vybraných ukrajinských nemocnic.
Pro Česko je to vůbec poprvé, kdy se mu podařilo získat podporu z finančních nástrojů EU na aktivity českých subjektů v zahraničí. O financování muselo podle ministerstva zahraničí soutěžit s mezinárodními finančními institucemi a rozvojovými bankami dalších členských zemí, jako jsou německá KfW či polská BGK.
„Pro české podnikatele je to skvělá zpráva. Již nyní mají i díky podpoře naší vlády na Ukrajině desítky rozpracovaných projektů a teď se jich bude moci zapojit ještě víc,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala (ODS).
Len aby to radostné "delení vepříka" neprešlo plynule do "placení reparací"...
Bývalá státní hranice Hodonín/Holíč
Zemědělci přijeli na protest proti obchodním dohodám se zeměmi mimo EU.
Vystoupí zástupci svazů a komor čtyř zemí.
pic.twitter.com/ej6nlFegZg