EU obecně

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2025/02/so ... i-v-krizi/
Soudní dvůr EU: Platy soudců musí být předvídatelné a odpovídat funkci i v krizi

Platy soudců musí být objektivní, předvídatelné, stabilní a transparentní. Jejich výše musí být přiměřená funkci s přihlédnutím k hospodářské a sociální situaci ve státě, chránit soudce před vnějším vlivem a zajistit jim nezávislost navzdory rozpočtové krizi. Zmrazeny mohou být jen odůvodněně ve veřejném zájmu, dočasně a spolu s platy jiných státních zaměstnanců. Jinak je to svévole. Pouhý fakt, že platy soudců stanovují výkonná a zákonodárná moc, neznamená ztrátu nezávislosti soudců.

Soudní dvůr EU (SDEU) to uvádí v rozsudku o předběžných otázkách polského a litevského soudu ve spojeném řízení. „Pouhá skutečnost, že se na stanovení odměn soudců podílejí zákonodárná a výkonná moc členského státu, sama o sobě nevytváří závislost na těchto pravomocích ani nevyvolává pochybnosti o jejich nezávislosti nebo nestrannosti,“ stojí v rozsudku SDEU.

Národní státy mohou stanovit platy soudců, a dokonce je i snížit. Přesto však musí platy soudců stále odpovídat významu jejich funkce a zajistit ochranu před vnějšími tlaky. „Přiměřenost odměny soudců musí být posouzena s přihlédnutím k hospodářské, sociální a finanční situaci dotčeného členského státu a srovnáním průměrné odměny soudců s průměrnou mzdou v tomto státě,“ uvádí rozsudek SDEU doslova.

Rozsudek Velkého senátu SDEU ze dne 25. února 2025 uvádí:

„Zachování nezávislosti soudců vyžaduje, aby výše jejich odměny vždy odpovídala důležitosti funkcí, které vykonávají, a aby zůstali chráněni před vnějšími zásahy nebo tlaky, jež by mohly ohrozit jejich nezávislost při rozhodování v souladu s právem. To platí i v případě, že jsou přijata opatření rozpočtového omezení, a to i v situaci vážné hospodářské, sociální a finanční krize,“ uvádí dále Soudní dvůr EU v rozsudku.

Soud: O platech soudců rozhodují národní státy
V původních případech v Polsku a Litvě podali soudci okresního soudu a krajského správního soudu žaloby na stát, protože jim byly platy z rozpočtových důvodů sníženy. Polský a litevský soud proto podaly návrh na vyřešení předběžné otázky, zda a za jakých podmínek mohou národní státy ve vztahu ke Smlouvě o Evropské unii rozhodovat o platech soudců, včetně jejich snížení, aniž by byla narušena jejich nezávislost.

Soudní dvůr EU převzal stanovisko Evropské komise, že národní státy mohou o platech soudců rozhodovat. Členské státy mají při sestavování svých rozpočtů a rozhodování o veřejných výdajích široký prostor pro uvážení. „Tento široký prostor pro uvážení zahrnuje stanovení způsobu výpočtu těchto výdajů, zejména odměn soudců,“ cituje Soudní dvůr EU stanovisko Evropské komise.

Zároveň však platí, že „vnitrostátní zákonodárná a výkonná moc má ve skutečnosti nejlepší předpoklady k tomu, aby zohlednila zvláštní socioekonomický kontext členského státu“, a to s ohledem na státní rozpočet a záruku nezávislosti soudců.
Úroveň odměny odpovídá důležitosti funkce

O obou případech a o dřívějším stanovisku generálního advokáta SDEU Anthonyho Michaela Collinse k předběžným otázkám Česká justice podrobně informovala.

Generální advokát ve svém stanovisku k předběžným otázkám už v červnu 2024 uvedl, že ustanovení Smlouvy o EU „nebrání tomu, aby zákonodárná nebo výkonná moc členských států přijímala právní předpisy, jimiž bude stanovena či snížena odměna soudců“. Musí však být dodrženy určité podmínky.

Zákony o platech soudců musí obsahovat relevantní, objektivní a ověřitelná kritéria, která respektují zásadu proporcionality. Výše platů navíc musí zohledňovat socioekonomické faktory. Pokud dojde ke snižování, musí být jasně odůvodněno a nesmí cílit pouze na soudce.

„Vyžaduje však, aby členské státy stanovily právní rámec k usnadnění určení odměny soudců, jehož cílem je chránit soudcovskou nezávislost zajištěním toho, že úroveň odměňování soudců odpovídá důležitosti jejich funkce,“ uvedl doslova generální advokát Anthony Collins.

Úplné stanovisko generálního advokáta je zde:
Ujednání nesmí být svévole
Velký senát Soudního dvora EU ve svém rozsudku potvrdil stanovisko generálního advokáta. Ani Velký senát Soudního dvora nevylučuje možnost snížení platů soudců v rámci rozpočtových opatření, která „stát uplatní na státní úředníky a může je uplatnit i na soudce“.

Podle Smlouvy o EU zásada nezávislosti soudců nebrání zákonodárné a výkonné moci členského státu určovat odměny soudců.

To však platí pouze za podmínky, že takové rozhodnutí není svévolné, ale je založeno na pravidlech, která: „Jsou stanovena zákonem, jsou objektivní, předvídatelná, stabilní a transparentní. Zajišťují, aby soudci dostávali odměny odpovídající významu funkcí, které vykonávají, s přihlédnutím k hospodářské, sociální a finanční situaci dotčeného členského státu a průměrnému platu v tomto členském státě,“ stojí v rozsudku SDEU.

Takové ustanovení navíc musí podléhat účinnému soudnímu přezkumu v souladu s procesními předpisy platnými v daném členském státě, uvádí Soudní dvůr EU.
Stát se může od závazku odůvodněně odchýlit

Na druhé straně se podle Soudního dvora zákonodárná a výkonná moc členského státu může odchýlit od vnitrostátních předpisů, které objektivně definují způsoby určování odměn soudců, například tím, že se rozhodne zvýšit tuto odměnu méně, než stanoví nařízení, nebo ji dokonce zmrazit.

Takové odchylné opatření však nesmí být svévolné. Musí být stanoveno zákonem a obsahovat objektivní, předvídatelné a transparentní podmínky odměňování, uvádí SDEU v rozsudku.

Dále musí být tento krok podle Soudního dvora „odůvodněný cílem veřejného zájmu sledovaným v rámci opatření, která se za řádně odůvodněných výjimečných okolností nezaměřují konkrétně na soudce, ale obecněji ovlivňují odměňování kategorií státních zaměstnanců nebo veřejných činitelů“.

Takové opatření musí být nezbytné a přísně úměrné dosažení tohoto cíle, což znamená, že zůstává výjimečné a dočasné a že neovlivňuje přiměřenost odměn soudců ve vztahu k funkcím, které vykonávají. Kromě toho musí podléhat účinnému soudnímu přezkumu v souladu s procesními předpisy platnými v dotčeném členském státě, uvádí v závěru rozsudku Soudní dvůr EU.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/plan-evropsk ... yzkumniku/
Plán Evropské komise na centralizaci výzkumu naráží na odpor parlamentu i výzkumníků

Bitva o evropské peníze na výzkum se rozjíždí. V sázce je hodně: přibližně 125 miliard eur navýšení výdajů na výzkum a to, kdo je bude kontrolovat. Poslanci Evropského parlamentu a Evropská komise jsou v té věci na kordy.

Nakolik centralizovaná by měla být evropská výzkumná scéna, jaké priority by měla mít a kdo by o jednom i druhém měl rozhodovat? Okolo těchto delikátních otázek se minulý týden točila debata na pravidelném bruselském zasedání výboru ITRE Evropského parlamentu. Vyšlo najevo, že poslanci, příslušná eurokomisařka i zástupci výzkumné komunity mají názory na věc docela odlišné.

Karty jsou rozdány jednoduše. Komise je pod stále větším tlakem, aby posílila výzkumné aktivity Unie a odstranila tak rostoucí inovační propast mezi Evropou a jejími americkými a čínskými konkurenty. V reakci na tento tlak – a na základě loňské Draghiho zprávy o evropské konkurenceschopnosti – se Komise snaží výzkum centralizovat.
Výzkum a strategické zájmy

V současné době je situace poněkud nepřehledná. Zhruba řečeno, většina výdajů EU na výzkum je rozdělena mezi dvě navzájem konkurenční instituce, Evropskou radu pro výzkum a Evropskou radu pro inovace (zřízené byly v roce 2007, respektive 2021). Zatímco první z nich je hrdě nezávislá a granty přiděluje výhradně na základě vědecké kvality, EIC víceméně jedná podle zadání Komise.

Obě instituce čerpají většinu svých finančních prostředků z programu nazvaného Horizont Evropa. V současném období pracuje ERC s rozpočtem 16 miliard eur, zatímco EIC hospodaří s rozpočtem 10 miliard eur.

Komise pčichází se dvěma nápady. Zaprvé chce všechny výzkumné aktivity spojit pod střechu navrhovaného Evropského fondu pro konkurenceschopnost, nástroje navrženého speciálně na podporu Kompasu konkurenceschopnosti, stěžejního projektu Komise.

Zadruhé exekutiva EU vyvíjí tlak na ERC, aby se její činnost více přizpůsobila politickým cílům Komise. Minulý měsíc se zdálo, že ERC je v ohrožení, když znění Kompassu pro konkurenceschopnost Evropské komise naznačovalo, že ERC bude muset fungovat „podle stejných strategických zájmů“ jako Evropská rada pro inovace.

Marc Lemaître, generální ředitel Komise pro výzkum a inovace, tento dojem ještě podpořil. Začátkem tohoto měsíce se nechal slyšet, že „ERC nežije ve vakuu“. Má „zásadní úlohu pro společnost a nepochybuji o tom, že naslouchá vyvíjejícím se požadavkům společnosti, a dnes je konkurenceschopnost na tomto seznamu velmi vysoko,“ řekl.
Sílící nesouhlas

Ne všichni s tím souhlasí. Výbor ITRE minulou středu přijal zprávu o „provádění programu Horizont Evropa s ohledem na jeho průběžné hodnocení“ a předložil svá doporučení do budoucna. (Plenární hlasování o této zprávě je naplánováno na 11. března 2025).

Zprávu přednesl poslanec Evropského parlamentu Christian Ehler (EPP/DE), jenž se ve výzkumných kruzích těší pozici autority. Dal jasně najevo, že výzkumný program Horizontu Evropa (v řeči eurokratů přezdívaný FP10) by měl zůstat nezávislý. Uvedl, že zpráva prezentuje „silný postoj proti začlenění rozpočtu na výzkum a inovace do širšího Fondu pro konkurenceschopnost“.

Místo toho apeloval na Komisi, aby v příštím desetiletí více než zdvojnásobila současný rozpočet programu Horizont Evropa na výzkum (z 93 miliard eur na 220 miliard eur). Jeho argumenty nacházejí určitou podporu ve skutečnosti, že zatímco EU v roce 2022 investovala do výzkumu a vývoje 2,24 procenta svého HDP, Spojené státy a Čína na téže účely vyčlenily 3,5 respektive 2,4 procenta.

Debata o Víceletém finančním rámci (jak se v Bruselu víceletému rozpočtu říká) na období 2028-2034, který představí Komise, bude zahájena v červenci. Poziční boj začal s předstihem.

Vedle poslance Ehlera v debatě vystoupila Maria Leptin, šéfka Evropské výzkumné rady. Připojila se k němu jak ve kritice představ Komise, tak v apelu na navýšení financování. „Standardizované byrokratické procesy určené pro jiné programy by neměly být vnucovány ERC,“ řekla poslancům Evropského parlamentu. „To, co dnes chci říci, je jednoduché: nezávislá ERC s dvojnásobným rozpočtem v příštím víceletém finančním rámci je strategickou investicí. Naše jednoduché, na míru šité postupy umožňují nejlepším evropským výzkumným pracovníkům prosperovat,“ řekla Leptin.
Boj začíná

Na straně příjemců stížností zastupovala exekutivu EU Jekatěrina Zacharjevová, komisařka pro startupy, výzkum a inovace. Přijela, aby představila pohled Komise na danou problematiku; zhostila se toho způsobem, který může být vnímán jako nepříliš efektivní.

Komisařka, jejíž úroveň odborných znalostí se během loňských slyšení stala předmětem dohadů, působila místy rozpačitě. Své úvodní poznámky četla způsobem, jakým byste četli text dosud neznámý. Její odpovědi na otázky poslanců měly sklon vyznít nacvičeně.

Je možné, že i proto komisařka většinu poslanců svými argumenty nepřesvědčila. Bez ohledu na je nyní zjevné, že boj o kontrolu budoucích výdajů na výzkum se rozhořel naplno, ačkoli těžké váhy na scénu teprve dorazí. Jak se v lednu bez obalu vyjádřil sám poslanec Ehler: „O víceletém finančním rámci budou rozhodovat vedoucí představitelé členských států, a proto by se mělo lobbovat právě u nich.“

A TOTO chce konkurovať číňanom...

[martanus]

Šéfka zahraniční politiky EU, Estonka Kaja Kallasová, uvedla, že mezi cíle EU patří porazit nejen Rusko, ale i Čínu. @banksta

https://t.me/banksta/66337

video_2025-02-28_21-47-12.mp4

(1.66 MiB) Staženo 29 x

[homer]

Reuters: Reakce světa na střet Zelenského a Trumpa v Oválné pracovně

kanadský premiér Justin Trudeau:
"Již tři roky bojují Ukrajinci s odvahou a houževnatostí. Jejich boj za demokracii, svobodu a suverenitu je bojem, na kterém nám všem záleží. Kanada bude i nadále podporovat Ukrajinu a Ukrajince v dosažení spravedlivého a trvalého míru."

německý kancléř Olaf Scholz:
"Nikdo si nepřeje mír více než občané Ukrajiny! Proto společně hledáme cestu k trvalému a spravedlivému míru. Ukrajina se může spolehnout na Německo - a na Evropu."

Francouzský prezident Emmanuel Macron:
"Rusko je agresor a Ukrajina je národ, který byl vystaven agresi. Jsem přesvědčen, že jsme udělali dobře, když jsme před třemi lety pomohli Ukrajině a zavedli sankce proti Rusku, a činíme tak i nadále. My, tedy Spojené státy, Evropané, Kanaďané, Japonci a mnozí další. A měli bychom poděkovat všem, kteří pomohli, a vážit si těch, kteří bojují od začátku. Protože oni bojují za svou důstojnost, nezávislost, své děti a bezpečnost Evropy. To jsou prosté věci, ale je dobré si je v takových chvílích připomínat, to je vše."

Italská premiérka Giorgia Meloniová:
"Každý rozkol na Západě nás všechny oslabuje a nahrává těm, kteří by rádi viděli úpadek naší civilizace. Ne její síla nebo vliv, ale principy, které ji založily, především svoboda. Rozdělení nikomu neprospěje. Je zapotřebí okamžitého summitu USA, evropských zemí a spojenců, na kterém bychom si upřímně promluvili o tom, jak hodláme řešit vážné problémy dneška, počínaje Ukrajinou, kterou jsme v posledních letech společně bránili, a těmi, kterým budeme čelit v budoucnu."

Mluvčí britského premiéra Keira Starmera uvedl:
"Trvá na své neochvějné podpoře Ukrajiny a hraje svou roli při hledání cesty k trvalému míru založenému na suverenitě a bezpečnosti Ukrajiny."

australský premiér Anthony Albanese:
"Budeme podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude nutné, protože se jedná o boj demokratického národa proti autoritářskému režimu vedenému Vladimirem Putinem, který má zjevně imperialistické plány nejen na Ukrajině, ale v celém tomto regionu."

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, místopředseda ruské bezpečnostní rady:
"Brutální důtka v Oválné pracovně."

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen:
"Vaše důstojnost je poctou statečnosti ukrajinského lidu. Buďte silní, buďte stateční, buďte neohrožení. Nikdy nebudete sám, drahý pane prezidente." "Budeme s Vámi i nadále spolupracovat na spravedlivém a trvalém míru."

Moldavská prezidentka Maia Sandu:
"Pravda je jednoduchá. Rusko napadlo Ukrajinu. Rusko je agresor. Ukrajina brání svou - a naši - svobodu. My Ukrajinu podporujeme."

Španělský premiér Pedro Sanchez: "Ukrajino, Španělsko tě podporuje".

Maďarský premiér Viktor Orbán:
"Silní lidé uzavírají mír, slabí lidé vedou válku. Prezident @realDonaldTrump se dnes odvážně postavil za mír. I když to bylo pro mnohé těžko stravitelné. Děkuji vám, pane prezidente!"

Norský premiér Jonas Ger Stoer:
"To, co jsme dnes viděli z Bílého domu, je vážné a deprimující. To, že Trump obviňuje Zelenského z hazardování s třetí světovou válkou, je hluboce nepodložené a já se od tohoto výroku distancuji. Norsko podporuje Ukrajinu v jejím boji za svobodu."

český prezident Petr Pavel:
"Podporujeme Ukrajinu více než kdy jindy. Je načase, aby Evropa zvýšila své úsilí."

nizozemský premiér Dick Schoof:
"Nizozemsko nadále podporuje Ukrajinu. Zejména nyní. Chceme trvalý mír a ukončení agresivní války, kterou Rusko zahájilo. Pro Ukrajinu, pro všechny její obyvatele i pro Evropu."

polský premiér Donald Tusk:
"Drahý @ZelenskyyUa, drazí ukrajinští přátelé, nejste sami."

Italský místopředseda vlády Matteo Salvini:
"Usilujte o MÍR, zastavte tuto válku! No tak, @realDonaldTrump."

https://t.me/selskyrozum/117114

[martanus]

Téměř všechny evropské země mají nefinancované penzijní závazky ve výši 400-500 % HDP. V kombinaci s demografickým poklesem je to recept na katastrofu. @banksta

https://t.me/banksta/66448

[homer]

Evropská unie zvažuje, že pomůže financovat nákup neruského plynu Maďarskem a Slovenskem, který bude uložen v zásobnících na Ukrajině, citovala agentura Bloomberg své zdroje.
Podle agentury by se pak plyn prodával zemím ve střední a východní Evropě, které "byly dříve závislé na ruském plynu".

https://t.me/selskyrozum/117457

[martanus]

Ursula von der Leyenová představila evropský plán na zbrojení v hodnotě 800 miliard eur

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila rozsáhlý program přezbrojení Evropy, který zahrnuje centralizaci vojenských výdajů a nové finanční mechanismy.

Plán zahrnuje:

🟦 Přenesení kontroly - vojenské rozpočty zemí EU chtějí být převedeny na nadnárodní úroveň, což oslabí národní suverenitu;

🟦 půjčky ve výši 150 miliard eur - nový nástroj financování výdajů na obranu, který umožní zemím EU zvýšit podporu Ukrajiny;

🟦 Využití rozpočtu EU - přerozdělení finančních prostředků ve prospěch armády;

🟦 Přilákání soukromých investic - prostřednictvím rozšíření trhu a účasti Evropské investiční banky.

Nejprve se EU sama zahnala do energetické krize, nyní směřuje do krize vojenské.

https://t.me/ukr_2025_ru/236228

[martanus]

"Žijeme v kritické a nebezpečné době... Vstoupili jsme do éry zbrojení."

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na tiskové konferenci v Bruselu oznámila, že rozeslala zemím EU dopis, v němž nastínila plán nazvaný ReArm Europe, který by mobilizoval přibližně 800 miliard eur evropských výdajů na obranu a pomohl zvýšit podporu Ukrajině:

Podle tohoto globalistického plánu, pokud členské státy zvýší své výdaje na obranu v průměru o 1,5 % HDP, mohlo by to během čtyř let vytvořit fiskální prostor ve výši přibližně 650 miliard eur. O 1,5 procenta, nikoliv až! To znamená, že by země EU musely na zbrojení vydávat 1,5-3,5 % HDP. Sbohem, sociální programy!

Státy EU budou navíc moci zvyšovat výdaje na obranu, aniž by hrozilo překročení rozpočtového deficitu. Zjednodušeně řečeno, Ursula chce narativně vyjmout půjčky na obranu z celkových deficitů zemí EU. Ale my to chápeme: dluh je dluh. Ať už jde o infrastrukturu, sociální zabezpečení nebo obranu взят.

Plán rovněž zahrnuje "nový nástroj", který by členským státům poskytl půjčky ve výši 150 miliard eur na investice do obrany, využití "rozpočtových pravomocí EU" a "mobilizaci soukromého kapitálu urychlením vytvoření Unie úspor a investic a prostřednictvím Evropské investiční banky". Překroutili formulaci - má úcta Ve skutečnosti je to docela jednoduché - chtějí si půjčit 150 miliard eur a rozdělit je prostřednictvím speciálně vytvořené struktury, aby bylo snazší a centralizovanější krást prostřednictvím EU, a ne každé země zvlášť. No, proč ne, když to fungovalo s Covidem!

"Tímto způsobem je Evropa připravena převzít odpovědnost."

Ursula po svém projevu odmítla odpovídat na otázky novinářů. Inu, vše je jasné - sova není taktik, sova je stratég! A není třeba, aby plebs věděl, kdo a proč rozhodl za Evropany a zda vůbec rozhodl [NE!], že zahájí přípravy na novou světovou válku.

Jak je vidět, naše prognóza o přípravě EU na konflikt s Ruskem do konce desetiletí zůstává v platnosti

https://t.me/ZeRada1/23986

[martanus]

Na summitu EU byl schválen plán přechodu evropské armády v hodnotě 800 miliard eur, který navrhla Evropská komise. Nyní bude mít EU mnoho společného se SSSR - cenzuru, rozsáhlý vojenský komplex, boj za rovnost a byrokracii @banksta

https://t.me/banksta/66706

[martanus]

EÚ poskytne Ukrajine dodatočnú podporu vo výške 15 miliárd eur

Členské štáty môžu okamžite zvýšiť svoju podporu Ukrajine prostredníctvom zvýšeného fiškálneho priestoru. Niekoľko členských štátov už oznámilo svoje záväzky až do výšky 15 miliárd EUR," uviedol predseda Európskej rady Antonio Costa po zasadnutí Európskej rady 6. marca.

Európska rada okrem toho poverila Radu EÚ, aby okamžite pracovala na ďalších iniciatívach na uspokojenie naliehavých vojenských a obranných potrieb Ukrajiny.

https://t.me/casusbellilive/202994

[homer]

Fiala: Formát EU už nestačí, potřebujeme silnou Británii

„Jsme v tak složité mezinárodní situaci, že standardní formáty podle mě nestačí. Jestli máme adekvátně reagovat na to, co se teď děje ve vztahu Spojených států a Ukrajiny a Spojených států a Ruska, tak na to nemusí být formát EU v tuto chvíli dostatečný,“ řekl premiér.

„Například proto, že potřebujeme silnou roli Velké Británie ve všech těchto jednáních. Proč? Třeba proto, že v takto kritických chvílích platí i u jednacího stolu, že větší váhu má hlas toho, kdo má reálnou sílu,“ vysvětlil.

Nevadí mu, že za Evropu vystupují často Velká Británie a Francie, jelikož jsou to jediné státy, které mají na území Evropy jaderné zbraně a jsou stálými členy Rady bezpečnosti. Zároveň s nimi Česko sdílí pohled na podporu Ukrajiny a postoj k Rusku.

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-fi ... i-40511859

[Alchymista]

https://www.infovojna.bz/article/video- ... emier-fico

VIDEO: Maďarsko vetovalo závery summitu EÚ k vojenskej pomoci Ukrajine. Slovensko nedržalo s Maďarskom stranu mieru, ako to deklaruje premiér na každom kroku. Fico nakoniec hlasoval aj s ďalšími vojnovými štváčmi za vojenskú podporu banderovcom, lebo Brusel vyhovel jeho podmienke, aby závery stretnutia lídrov Európskej únie obsahovali formuláciu, ktorá vyzve na hľadanie riešenia na opätovné obnovenie prepravy plynu cez Ukrajinu na Slovensko v súčinnosti Európskej komisie a oboch krajín

Všetci 27 lídri krajín Európskej únie sa vo štvrtok na summite v Bruseli dohodli na záverečnom texte o posilnení obrany bloku, oznámila hovorkyňa Európskej rady (ER). Orbán ešte 4. marca skonštatoval, že po tom, ako globalisticko-liberálne sily prišli o spojenectvo s Washingtonom, sa stiahli do Bruselu a zamerali sa na vlastenecké sily vládnuce v Srbsku, Slovensku a Maďarsku. Napriek snahe maďarského premiéra spájať sily proti spoločnému nepriateľovi v Európe, Robert Fico zrejme nechápe silu ani dôležitosť jeho posolstva, nakoľko egoistický pragmatizmus v otázke plynu prevládol nad potrebou deklarovať spoločne s Maďarskom a Srbskom spoločnú silu a protiváhu voči globalisticko-liberálnym silám.

Maďarský premiér Viktor Orbán vetoval závery štvrtkového mimoriadneho summitu členských krajín EÚ v Bruseli, ktoré sa týkali poskytovania vojenskej pomoci Ukrajine. TASR o tom informuje podľa správ agentúry DPA a magazínu Politico.

V návrhu vyhlásenia, ktorý podporilo zvyšných 26 krajín EÚ vrátane Slovenska, sa potvrdzuje doterajší postoj EÚ k vojne na Ukrajine, zdôrazňuje sa potreba spravodlivého a trvalého mieru a záväzok bloku pokračovať v pomoci Kyjevu vo všetkých podobách - vrátane vojenskej podpory.

EÚ sa takisto zaväzuje zvyšovať tlak na Rusko aj prostredníctvom ďalších sankcií a posilnením presadzovania existujúcich opatrení s cieľom oslabiť schopnosť Moskvy pokračovať vo vedení agresívnej vojny, píše sa v texte.

Toto vyhlásenie zverejnila Európska rada (ER) na svojom webovom sídle ako záver svojho zasadnutia k Ukrajine, avšak s poznámkou, že ho "rozhodne podporilo" 26 štátov. Zakrátko však toto vyhlásenie upravila, pričom odstránila zmienku, že ide o záver zasadnutia Európskej rady.

Médiá k tomu prinášali protichodné informácie. Ešte v čase, keď sa na webe Európskej rady písalo o návrhu k Ukrajine ako závere zasadnutia ER, agentúra Belga s odvolaním sa na nemenovaného predstaviteľa napísala, že tento text nebol zahrnutý do oficiálnych písomných záverov summitu, ale išlo o samostatný text.

Orbán novinárom po summite potvrdil, že Maďarsko jediné bolo proti vojenskej podpore Ukrajine. Dodal, že Európska únia chce obrovské finančné zdroje vynaložiť nielen na pomoc Ukrajine, ale aj na vlastnú obranu.

Maďarskí občania sa podľa neho budú môcť vyjadriť v národnom prieskume k tomu, či chcú, aby Ukrajina vstúpila do Európskej únie.

„Máme takzvanú schému národných konzultácií, ktorú pravidelne používame na zisťovanie názorov ľudí, takže tú istú schému použijeme aj teraz,“ povedal.

Ďalší diplomati však pre TASR uviedli, že išlo skutočne o závery vyjadrené v troch bodoch, ktoré odkazujú na text o Ukrajine podporený spomínanými 26 štátmi.

Orbán v sobotu avizoval, že pri záveroch k Ukrajine využije veto. Predsedovi Európskej rady Antóniovi Costovi vtedy adresoval list, v ktorom sa okrem iného zmienil o "strategických rozdieloch v prístupe k Ukrajine", pripomenula DPA.

Slovenský premiér Robert Fico pred odletom na stretnutie v Bruseli povedal, že závery takisto zablokuje, pokiaľ nebudú obsahovať zmienku o tom, že je potrebné "v súčinnosti Európskej komisie, Ukrajiny a SR hľadať riešenie na obnovenie tranzitu plynu".

Fico zopakoval, že Slovensko nebude súhlasiť s vojenskou pomocou Ukrajine, nebude však brániť bilaterálnym dohodám medzi Ukrajinou a členskými štátmi.

Premiér tiež avizoval, že šéfka európskej diplomacie Kaja Kallasová môže prísť s návrhom uskutočniť okamžitú zbierku pre Ukrajinu v rozmedzí od 20 do 40 miliárd eur, kde by zložila každá z členských krajín určitú sumu zo svojho rozpočtu. "V prípade Slovenska to vychádza na 160 až 260 miliónov eur, s tým určite nebudeme súhlasiť," dodal.

"Ak chce niekto bilaterálne pomáhať, no v čase, keď my sa trápime s konsolidáciou, neviem si predstaviť, že by sme dali štvrť miliardy na vojenské výdavky na Ukrajinu," zdôraznil.

Slovensko žiadalo, aby súčasťou štvrtkových záverov summitu bola formulácia, ktorá vyzve na hľadanie riešenia na opätovné obnovenie tranzitu plynu cez Ukrajinu na Slovensko.

Formulácia nakoniec bola súčasťou záverov summitu. "Európska rada vyzýva Komisiu, Slovensko a Ukrajinu, aby zintenzívnili úsilie o nájdenie uskutočniteľných riešení otázky tranzitu plynu, pričom zohľadnia obavy Slovenska," uvádza sa v texte. Otázke plynu sa Európska rada bude venovať na svojom ďalšom zasadnutí.

Expertka na Európsku úniu z inštitútu Europeum a Karlovej univerzity v Prahe Zuzana Krulichová podľa Denníka N uviedola, že „závery samitu nie sú záväzné, ale bude sa skôr postupovať vo formáte ‚koalície ochotných‘ než v celoeurópskej zhode.“

Časť o podpore Kyjiva vydali ako samostatnú prílohu. Dokument má 13 bodov. Píše sa v ňom napríklad, že „bez Ukrajiny nemôžu byť žiadne rokovania o Ukrajine“, bez Európy nemôžu existovať žiadne rokovania, ktoré by ovplyvnili európsku bezpečnosť, každú dohodu musia sprevádzať bezpečnostné záruky pre Ukrajinu, ktoré prispejú k odradeniu budúcej ruskej agresie, a mier musí rešpektovať nezávislosť, suverenitu a územnú celistvosť Ukrajiny.

To však zároveň neznamená, že by vláda Roberta Fica išla posielať novú pomoc Ukrajine. Slovenský premiér išiel do Bruselu so stanoviskom, že Slovensko nebude Ukrajinu podporovať vojensky ani finančne.

Ďalšie sankcie voči Rusku vyžadujú jednomyseľnosť, ďalšia podpora Ukrajine môže byť aj bilaterálna. „Všetky existujúce mechanizmy pomoci idú ďalej,“ hovorí expert na EÚ Radovan Geist z portálu Euractiv.
Lídri krajín EÚ sa dohodli na záveroch o obrane

Všetci 27 lídri krajín Európskej únie sa vo štvrtok na summite v Bruseli dohodli na záverečnom texte o posilnení obrany bloku, oznámila hovorkyňa Európskej rady (ER). Informuje o tom osobitný spravodajca TASR.

Najvyšší predstavitelia Únie v dohodnutom texte o obrane podľa nej súhlasili s výrazným zvýšením príspevkov na prezbrojenie Európy. Podrobnejšie znenie dohodnutých záverov by malo byť k dispozícii neskôr.

Mimoriadny summit zvolal predseda Európskej rady António Costa s cieľom rokovať o aktuálnej situácii na Ukrajine a európskej obrane, ktorá má podľa neho pomôcť Únii stať sa suverénnejšou a lepšie vybavenou na riešenie súčasných a budúcich bezpečnostných výziev. "Prežívame rozhodujúci moment pre Ukrajinu a európsku bezpečnosť," vyhlásil pri oznámení organizovania zasadnutia.

„Maďarsko je izolované,“ vyhlásil António Costa vo štvrtok na záver mimoriadneho samitu EÚ, na ktorom Viktor Orbán zablokoval schválenie spoločných záverov na podporu Ukrajiny a prinútil lídrov, aby pristúpili k priloženému ‚výpisu‘, ktorý schválilo 26 krajín.

Európska únia sa "s rozhodnosťou blíži" k posilneniu obrany Európy po tom, čo lídri bloku súhlasili s výrazným navýšením príspevkov na prezbrojenie Európy.

Uviedol to vo štvrtok po skončení mimoriadneho summitu členských krajín Únie predseda Európskej rady António Costa.

Európski lídri podľa Costu reflektovali na "ponaučenia získané z vojny na Ukrajine" a budú investovať do prioritných oblastí. "Plníme to, čo sme sľúbili, budovať systém odstrašovania na posilnenie bezpečnosti našich občanov," povedal reportérom Costa na spoločnej tlačovej konferencii so šéfkou Európskej komisie (EK) Ursulou von der Leyenovou.

"Naše úsilie posilniť obranu Európy bude prínosom aj pre Ukrajinu, pretože bezpečnosť Ukrajiny je jadrom bezpečnosti Európy," upozornil. Ako dodal, európski lídri sa pripravujú na podporu Ukrajiny, keď sa rozhodne zapojiť do rokovaní, aby "pomohli dosiahnuť pozitívny výsledok", cituje Guardian.

"Dnešok predstavuje určujúci moment pre Európu, pre bezpečnosť Európanov," dodal Costa.

Today marks a defining moment for Europe.

We are delivering and we are moving decisively towards a strong and more sovereign Europe of Defence, guided by a new sense of urgency.#EUCO pic.twitter.com/TVon6py1nD
— António Costa (@eucopresident) March 6, 2025



Európska rada podľa neho prijala "konkrétne" rozhodnutia zamerané na poskytnutie nových zdrojov a nástrojov pre obranné schopnosti Európy. "To znamená, investovať do našej ekonomiky a chrániť našich občanov," spresnil.

Von der Leyenová zároveň uviedla, ona i ďalší lídri EÚ sa vo štvrtok stretli s ukrajinským prezidentom Volodymyrom Zelenským, aby rokovali o tom, ako dosiahnuť "spravodlivý a trvalý" mier.

"Naša podpora pre ozbrojené sily Ukrajiny nikdy nebola naliehavejšia," upozornila. Zároveň podotkla, že ak chce americký prezident Donald Trump dosiahnuť mier prostredníctvom sily, bude to možné jedine s podporou EÚ.

Európa podľa nej posilní svoju obranu v rozsahu i rýchlosti v čase "jasného a prítomného nebezpečenstva". Ako dodala, lídrom EÚ predstavila plán, v rámci ktorého prevezmú väčšiu zodpovednosť za vlastnú bezpečnosť.

"Dnes sa píše história," povedala von der Leyenová reportérom v Bruseli.

Viac vo videu:

Follow the press conference live after the Special European Council #EUCO ↓ https://t.co/f0mhuYNFza
— António Costa (@eucopresident) March 6, 2025

V záverečnom texte sa hovorí o „mieri prostredníctvom sily“, vojenskej pomoci a bezpečnostných zárukách pre Kyjev, proti čomu všetkému sa Orbán postavil.

Robert Fico sa k svojmu hlavnému spojencovi v EÚ, ktorí pri ňom stál vždy v ťažkých chvíľach, zachoval ako väčina úhlavných nepriateľov Viktora Orbána a podrazil mu nohy, napriek tomu, že vopred deklaroval podporu záverom, ak príde zmienka o plyne.

Orbán ešte 4. marca skonštatoval, že po tom, ako globalisticko-liberálne sily prišli o spojenectvo s Washingtonom, sa stiahli do Bruselu a zamerali sa na vlastenecké sily vládnuce v Srbsku, Slovensku a Maďarsku.

After losing Washington to the patriots, globalist-liberal forces retreated to Brussels, and set their sights on Serbia, Slovakia, and Hungary. Today's chaos in the Serbian Parliament - smoke bombs, violence, and obstruction - shows how far they’re willing to go to destabilise… pic.twitter.com/krL49UvG54
— Orbán Viktor (@PM_ViktorOrban) March 4, 2025





Napriek snahe maďarského premiéra spájať sily proti spoločnému nepriateľovi v Európe, Robert Fico zrejme nechápe silu ani dôležitosť jeho posolstva, nakoľko egoistický pragmatizmus v otázke plynu prevládol nad potrebou deklarovať spoločne s Maďarskom a Srbskom spoločnú silu a protiváhu voči globalisticko-liberálnym silám.

Stretnutie najvyšších predstaviteľov dvadsaťsedmičky sa koná po sérii summitov, na ktorých sa zúčastnili viacerí európski lídri. Tie vyvolalo oznámenie amerického prezidenta Donalda Trumpa o začatí rozhovorov s Ruskom o ukončení konfliktu na Ukrajine a jeho výzvy na zvýšenie výdavkov na obranu európskych krajín.

Viacerí lídri v tejto súvislosti vyzývajú, že Európa by mala prebrať vedúcu úlohy v otázke podpory Ukrajiny a urýchliť znižovanie závislosti od Spojených štátov, iní zas volajú po zdržanlivosti.
Európa musí byť v obrane suverénnejšou, zhodli sa lídri EÚ

Všetci 27 lídri krajín Európskej únie sa vo štvrtok na summite v Bruseli dohodli na záveroch o posilnení obrany bloku. Súhlasili s výrazným navýšením príspevkov na prezbrojenie Európy. Európska rada (ER) v záveroch tiež zdôraznila, že Európa sa musí stať suverénnejšou a zodpovednejšou za svoju obranu a musí byť lepšie vybavená na to, aby mohla konať a samostatne riešiť bezprostredné a budúce výzvy a hrozby, informuje osobitný spravodajca TASR.

"Ruská agresívna vojna proti Ukrajine a jej dôsledky pre európsku a globálnu bezpečnosť v meniacom sa prostredí predstavujú pre Európsku úniu existenčnú výzvu," píše sa v dohodnutom texte.

V tejto súvislosti sa lídri zhodli na urýchlení mobilizácie potrebných nástrojov a finančných prostriedkov s cieľom posilniť bezpečnosť bloku a ochrany občanov Únie. "Únia pritom posilní svoju celkovú obrannú pripravenosť, zníži svoje strategické závislosti, odstráni kritické nedostatky v spôsobilostiach a primerane posilní európsku obrannú technologickú a priemyselnú základňu v celej Únii, aby bola schopná lepšie dodávať vybavenie v potrebnom množstve a rýchlejším tempom," uvádza sa v záveroch.

ER zdôraznila nevyhnutnosť naďalej výrazne zvyšovať výdavky na bezpečnosť a obranu Európy. Preto víta zámer Komisie odporučiť Rade koordinovanú aktiváciu národnej únikovej doložky v rámci Paktu stability a rastu ako okamžité opatrenie. ER v tejto súvislosti vyzvala EK na preskúmanie ďalších opatrení na uľahčenie značných výdavkov na obranu na vnútroštátnej úrovni vo všetkých členských štátoch.

Lídri dvadsaťsedmičky ďalej napríklad zobrali na vedomie zámer Komisie predložiť návrh nového nástroja EÚ na poskytovanie pôžičiek členským štátom zabezpečených z rozpočtu EÚ až do výšky 150 miliárd eur a vyzvali Radu, aby tento návrh urýchlene preskúmala. Ďalej zdôraznili význam mobilizácie súkromného financovania obranného priemyslu.

Európska rada v záveroch tiež uviedla, že obrana všetkých pozemných, vzdušných a námorných hraníc EÚ prispieva k bezpečnosti Európy ako celku, najmä pokiaľ ide o východnú hranicu EÚ vzhľadom na hrozby, ktoré predstavujú Rusko a Bielorusko. Poukázala však aj na význam obrany zvyšných hraníc bloku.

Lídri sa v závere tiež zhodli, že silnejšia a schopnejšia Európska únia v oblasti bezpečnosti a obrany pozitívne prispeje ku globálnej a transatlantickej bezpečnosti a dopĺňa Severoatlantickú alianciu (NATO), ktorá je pre jej členské štáty naďalej základom ich kolektívnej obrany.

Stretnutie lídrov EÚ v Brusseli:

[Alchymista]

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_kha
Chraňme Ukrajinu, jako by byla členem NATO, navrhuje Meloniová

Ukrajina by měla získat ochranu NATO bez toho, aby byla jejím členem, míní italská premiérka Giorgia Meloniová. Na čtvrtečním setkání unijních lídrů v Bruselu řekla, že by se Evropa měla zamyslet nad „trvalejšími řešeními, než je vysílání evropských vojáků na Ukrajinu“. A rozšíření principu kolektivní ochrany i na Ukrajinu je podle ní efektivnější než plánovaný vojenský kontingent.

...

[Alchymista]

https://www.pokec24.cz/politika/eu-evro ... la-sovety/
EU: Evropa porazí Rusko v „jakékoli vojenské konfrontaci“ a vyhraje nový „závod ve zbrojení“, stejně jako před 40 lety porazila Sověty

Evropa může porazit Rusko v „jakékoli vojenské konfrontaci“ a vyhraje nové „závody ve zbrojení“ stejně jako před 40 lety porazila Sověty, řekli lídři EU Zelenskému během setkání na “přelomovém” summitu v Bruselu.

Evropa může porazit Rusko v jakémkoli konfliktu a porazí Vladimira Putina v jeho nových závodech ve zbrojení, ujistil polský premiér Volodymyra Zelenského, když se lídři EU sešli s ukrajinským prezidentem v Bruselu.

„Evropa jako celek je skutečně schopna vyhrát jakoukoli vojenskou, finanční a ekonomickou konfrontaci s Ruskem – jsme prostě silnější,“ řekl Donald Tusk před summitem.

„Prostě jsme tomu museli začít věřit. A dnes se zdá, že se to děje.“

Polský vůdce varoval, že Vladimir Putin zahájil „nové závody ve zbrojení“, a Evropě nezbylo, než se připravit na válku.

„Evropa musí být na tento závod připravena a Rusko ji prohraje jako Sovětský svaz před 40 lety,“ napsal na X. „Evropa se ode dneška vyzbrojí moudřeji a rychleji než Rusko.“

Jeho komentáře přišly v době, kdy lídři EU pořádali den krizových rozhovorů ve snaze posílit vlastní bezpečnost a posílit obranu Ukrajiny, protože spojenci čelí vyhlídce, že je americký prezident Donald Trump opustí.

Zelenskij vyjádřil vděčnost lídrům EU za jejich podporu Kyjevu, protože dnešní summit se konal necelý týden poté, co se zúčastnil kontroverzního setkání s Trumpem v Bílém domě.

Většina lídrů na bruselské schůzce ho vřele přivítala, což je v příkrém rozporu s verbální kritikou, které se ukrajinskému prezidentovi dostalo od Trumpa.

“Chci poděkovat všem našim evropským vůdcům,” řekl Zelenskij. – Silná podpora od samého začátku války. Během celého tohoto období a minulého týdne jste s námi zůstali.”

Od zúčtování v Oválné pracovně Washington pozastavil vojenskou pomoc a sdílení zpravodajských informací, které pomohly Kyjevu odrazit ruskou invazi – rozhodnutí, které podle ukrajinských představitelů povede k dalším tisícům mrtvých.

Dnešní mimořádné rozhovory mezi členy 27-členného bloku probíhají kvůli obavám, že Trumpova administrativa dělá obrovské ústupky Rusku a odsouvá Ukrajinu na vedlejší kolej v rozhovorech o ukončení války.

Během dvou měsíců od nástupu Trumpa do úřadu byly zcela zničeny základní kameny americko-evropské spolupráce – aliance, která od druhé světové války byla základem západní bezpečnosti.

Francouzský prezident Emmanuel Macron včera večer řekl, že bude diskutovat s lídry EU o možnosti použití francouzského jaderného odstrašujícího prostředku k ochraně kontinentu před ruskými hrozbami v měnící se bezpečnostní situaci.

Blok „učiní rozhodné kroky vpřed“, řekl Macron na adresu francouzského národa.

“Členské státy budou moci zvýšit své vojenské výdaje” a “bude poskytnuto masivní spolufinancování na nákup a výrobu některé z nejinovativnějších munic, tanků, zbraní a vybavení v Evropě,” řekl.

Dodal, že „o budoucnosti Evropy by se nemělo rozhodovat ve Washingtonu nebo v Moskvě“.

Friedrich Merz, pravděpodobný příští německý kancléř, a předseda summitu Antonio Costa dnes ráno diskutovali o způsobech, jak krátkodobě posílit obranu Evropy.

Merz prosadil plány na uvolnění národních pravidel pro zadlužení, aby umožnil vyšší výdaje na obranu, zatímco dánská premiérka Mette Frederiksenová dnes na konferenci řekla: „Utrácejte, utrácejte, utrácejte na obranu a odstrašování. To je nejdůležitější zpráva.“

Jejich výzvy znamenají prudký odklon od desetiletí poklesu vojenských výdajů v Evropě, kde obrana byla v mnoha rozpočtových úvahách často až na posledním místě.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla plán na uvolnění rozpočtových pravidel, aby země, které jsou ochotné, mohly utratit mnohem více na obranu. Její návrh je podpořen půjčkami ve výši 150 miliard eur (162 miliard USD) na nákup prioritního vojenského vybavení.

Většina zvýšených výdajů na obranu by musela pocházet z národních rozpočtů v době, kdy je mnoho zemí již zadluženo.

Součástí plánu von der Leyenové jsou opatření, která zajistí, že členské státy, které se potýkají s problémy, nebudou potrestány za to, že jdou příliš hluboko do mínusu, pokud budou výdaje vyčleněny na obranu.

„Evropa čelí jasnému a současnému nebezpečí, a proto musí být Evropa schopna se chránit, bránit se,“ řekla.

Francie se snaží snížit nadměrný roční rozpočtový deficit ve výši 5 procent HDP poté, co své celkové dluhové zatížení navýšila na 112 procent HDP s výdaji na pomoc podnikům a spotřebitelům během pandemie COVID-19 a energetické krize, která následovala po ruské invazi na Ukrajinu.

Pět dalších zemí používajících euro má úroveň dluhu přesahující 100 procent HDP: Belgie, Řecko, Španělsko, Itálie a Portugalsko.

Německo, největší evropská ekonomika, má více prostoru pro půjčování: s úrovní dluhu 62 procent HDP.

Součástí každého bezpečnostního plánu je také ochrana stále více sužované pozice Ukrajiny.

Politici země dnes nasadili jednotnou frontu poté, co představitelé Washingtonu údajně jednali s opozičními vůdci o pořádání nových voleb.

Ukrajina zakázala volby na základě stanného práva, ale Rusko a prezident Trump tvrdí, že Zelenskij není legitimním vůdcem a vyzývají k volbám, přestože ukrajinský vůdce vyhrál volby v roce 2019 se 73 procenty hlasů a vysokou oblibou.

Americký zpravodajský portál Politico ve čtvrtek uvedl, že vysocí Trumpovi spojenci tajně diskutovali s Julií Tymošenkovou a vysokými členy strany Petra Porošenka o tom, zda by země mohla uspořádat rychlé prezidentské volby.

Porošenko, vůdce opoziční strany Evropská solidarita a zakladatel výrobce cukrovinek Roshen, byl zvolen prezidentem v roce 2014, ve volbách v roce 2019 prohrál se Zelenským.

Ve čtvrtečním prohlášení uvedl, že jeho tým „vždy byl a zůstává kategoricky proti pořádání voleb během války“.

“Říkali jsme a stále říkáme, že volby se mohou konat pouze po příměří a podepsání mírové dohody s bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu,” řekl.

Porošenko řekl, že jeho tým pracuje “veřejně a transparentně na udržení podpory obou stran pro Ukrajinu”.

Kritizoval Zelenského administrativu a řekl, že mezi ukrajinskou vládou a americkou vládou existuje „nedostatek komunikace, což představuje riziko pro stát“.

https://aftershock.news/?q=node/1482820
Daily Mail Online

Putin vymyslí, jak se vyhnout zatažení do závodu ve zbrojení, řekl Peskov

Vladimir Putin přijde na to, jak se vyhnout zatažení Ruska do závodu ve zbrojení, řekl tiskový tajemník ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

“Samozřejmě, že prezident přijde na to, jak se tomu vyhnout,” řekl dopisovateli Life Alexandru Junaševovi.

Reagoval na slova polského premiéra Donalda Tuska, který prohlásil, že Evropa musí vstoupit do závodu ve zbrojení na pozadí ukrajinského konfliktu a vyhrát jej.

Peskov také připomněl výroky Putina o možnosti nového závodu ve zbrojení, kdy ruský vůdce vyloučil, že by Moskva byla do takových akcí zatažena, a upřesnil, že podnikne asymetrické kroky k zajištění bezpečnosti země, aniž by se vrhl do propasti nezměrných výdajů.

“Lze vyjádřit lítost nad tím, že z Varšavy a Paříže zaznívají tak konfrontační, řekl bych militaristické výroky,” zdůraznil tiskový tajemník.

Předchozí večer francouzský prezident v projevu ke svým spoluobčanům prohlásil, že Rusko se údajně stalo hrozbou pro Paříž a Brusel. Slíbil i nadále navyšovat vojenský rozpočet a navrhl zahájení diskuse o použití francouzských jaderných zbraní k obraně celé Evropské unie.

Moskva opakovaně poznamenala, že Severoatlantická aliance je zaměřena na konfrontaci, ale její další rozšiřování nepřinese Evropě větší bezpečnost. Vladimir Putin v rozhovoru s americkým novinářem Tuckerem Carlsonem podrobně vysvětlil, že Moskva se nechystá útočit na země Severoatlantické aliance, nemá to smysl. Hlava státu poznamenala, že západní politici pravidelně zastrašují své obyvatelstvo imaginární ruskou hrozbou, aby odvrátili pozornost od domácích problémů, ale chytří lidé, zdůraznil prezident, naprosto dobře chápou, že jde o podvod.

https://dzen.ru/a/Z8nZxCNiWHlcRYnJ

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HJPw9/zpravy-sv ... pasma-gazy
Berlín, Paříž, Londýn a Řím proti Trumpovi: Vítají arabský plán na obnovu Gazy

Ministři zahraničí Francie, Německa, Itálie a Británie podporují arabský plán na obnovu Pásma Gazy, který by měl stát 53 miliard dolarů (více než 1,2 bilionu Kč) a zabránit vysídlení Palestinců z této enklávy. Ministři to v sobotu uvedli ve společném prohlášení, na které se odvolává agentura Reuters a další média. Proti tomuto plánu naopak v týdnu vystoupil americký prezident Donald Trump, který trvá na převzetí Gazy Spojenými státy, vysídlení jejích obyvatel do okolních států.

Plán, který vypracoval Egypt a v úterý ho v Káhiře schválila Liga arabských států (LAS), počítá s obnovou Pásma Gazy zničeného válkou mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, aniž došlo k vysídlení 2,4 milionu jeho obyvatel. Válka začala v říjnu 2023 po útoků ozbrojenců Hamásu na Izrael.

„Plán ukazuje realistickou cestu k obnově Gazy a slibuje – pokud bude realizován – rychlé a trvalé zlepšení katastrofálních životních podmínek Palestinců žijících v Pásmu Gazy,“ uvedli evropští ministři ve společném prohlášení, ve kterém ocenili „důležitý signál, který arabské státy jeho vypracováním vyslaly“.

V dnešním prohlášení ministrů čtyř evropských států se mimo jiné uvádí, že Francie, Německo, Itálie a Británie jsou „odhodlány spolupracovat s arabskou iniciativou“ a že Hamás „už nesmí vládnout v Pásmu Gazy, ani být hrozbou pro Izrael“.

Lídři Egypta, Jordánska, Saúdské Arábie, Kataru, Spojených arabských emirátů a dalších arabských států už dříve vyzvali mezinárodní společenství a finanční instituce, aby rychle podpořily plán Egypta přijatý v úterý na mimořádném summitu Ligy arabských států v Káhiře.

Zmíněný plán umožní Palestincům zůstat ve své vlasti, přičemž oblast by spravovala nezávislá komise palestinských odborníků. První fáze plánu potrvá do roku 2027, druhá fáze do roku 2030. Komise bude podle arabského plánu oblast řídit půl roku, než správu převezme Palestinská autonomie. Plán také vyzývá k uspořádání parlamentních a prezidentských voleb do roka, pokud k tomu budou vhodné podmínky. V Pásmu Gazy od roku 2007 vládne hnutí Hamás.

Plán vypracovaný Egyptem a přijatý arabskými představiteli odmítl americký prezident Donald Trump. Jeho administrativa ve středu oznámila, že z humanitárních důvodů odmítá egyptský plán na obnovu Pásma Gazy. Trvá naopak na Trumpově návrhu na převzetí Pásma Gazy Spojenými státy a vyhnání tamních obyvatel, což se setkalo s odmítnutím jak u arabských států, tak i jinde ve světě.

Arabský plán pro obnovu Pásma Gazy v pátek přijala i Organizace islámské spolupráce (OIC). Má být podle ní protiváhou plánu amerického prezidenta převzít kontrolu nad tímto palestinským územím, kam vtrhli izraelští vojáci.

V konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy platí od 19. ledna dohoda o příměří. Ta přerušila válku, kterou rozpoutal 7. října 2023 krvavý útok Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele, kde ozbrojenci pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 jich unesli jako rukojmí. Při odvetné ofenzivě izraelské armády podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy spravovaného Hamásem zahynulo či se pohřešuje v sutinách přes 62.000 lidí.

[Alchymista]

https://www.infovojna.bz/article/europs ... -prizerala

Európsky súd pre ľudské práva nariadil Ukrajine vyplatiť odškodnenie kvôli nečinnosti štátu, keď v máji roku 2014 neonacisti a banderovci masakrovali proruských demonštrantov v Odese a polícia sa tomuto zločinu prizerala

Súd uznal Ukrajinu vinnú z porušenia dohovoru o ľudských právach, konkrétne z porušenia práva na život.

Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse v květnu 2014, při kterých zahynulo 47 lidí. Informovala o tom ve čtvrtek ukrajinská a ruská média. Většina obětí tehdejších potyček byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů.

„Základní povinnost úřadů spočívala v tom, aby udělaly vše možné pro zabránění násilí,“ uvedl soud. Zdůraznil, že slabost ukrajinského režimu po ruské agresi na Krymu a v Donbasu nezbavila stát možnosti jednat. Soud také shledal za prokázané, že vyslání hasičských vozů k požáru bylo schválně pozdrženo o 40 minut a ani policie nespěchala zachraňovat lidi z hořícího Domu odborů.

Soud uznal Ukrajinu vinnou z porušení úmluvy o lidských právech, konkrétně z porušení práva na život. Ukrajinský stát má vyplatit pozůstalým po každé z obětí 15 tisíc eur (asi 376 tisíc korun) a 12 tisíc eur třem žalobcům, kteří přežili s vážnými popáleninami.

Největší odškodnění, 17 tisíc eur, dostane dcera jednoho z mužů, kteří uhořeli v Domě odborů, protože si stěžovala také na neodůvodněné průtahy úřadů s vydáním těla otce, aby jej mohla pohřbít, napsal server Ukrajinska pravda. Soud podle serveru rovněž uvedl, že tehdejší události byly do značné míry vyvolány ruskou propagandou.

V Oděse se na počátku května 2014 střetli přívrženci Ruska s příznivci nové prozápadní ukrajinské vlády, nastolené v Kyjevě po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče, který utekl do Ruska. Rusko následně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a vyvolalo povstání proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny. Potyčky v Oděse vyvrcholily požárem Domu odborů, kde zahynulo několik desítek proruských aktivistů.

Pozůstalí po 25 obětech a také tři přeživší se obrátili na soud ve Štrasburku, podobně jako příbuzní dvou proukrajinských aktivistů, kteří byli během potyček zastřeleni. Střelným zraněním podlehli i tři náhodní kolemjdoucí, připomněla Ukrajinska pravda.

Bez ohledu na rozdílnost názorů účastníků tehdejších událostí, si všichni žalobci stěžovali na Ukrajinu především kvůli nečinnosti, protože stát mohl zásahem odvrátit tragické následky. Místní úřady také úmyslně ničily důkazy na místě neštěstí.

„Soud shledal, že v tragických událostech sehrály roli dezinformace a propaganda šířené Ruskem. Neodůvodněné vlně násilí předcházelo ustavičné šíření agresivních a emocionálně zabarvených dezinformací a propagandy o novém ukrajinském režimu ruskými úřady a médii,“ uvádí se v rozsudku.

Soud také upozornil, že mnozí oděští činitelé, zodpovědní za ukrajinská pochybení, zakrátko utekli do Ruska, kde dostali ruské občanství a udělali kariéru na pozadí ruské invaze do sousední země. Konkrétně zmínil zástupce policejního náčelníka Volodymyra Fučedžiho a náčelníka hasičů Volodymyra Bodelana.

To však Ukrajinu jako stát nezbavuje odpovědnosti, zdůraznil soud. Ukrajina se podle něj ani nepokusila pohnat k odpovědnosti hodnostáře, kteří mají na svědomí smrt mnoha lidí. Oděská policie podle soudu „neudělala prakticky nic“, aby odvrátila útoky na demonstranty s použitím střelných zbraní, a ignorovala varování o přípravě nepokojů.

Viac k téme sa dozviete z dokumentárnych filmov TU a TU.

Priznané sumy odškodnenia sú až smiešne v porovnaní s inými rozhodnutiami o odškodnom...

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HUmjY/zpravy-sv ... vuci-rusku
Maďarsko blokuje prodloužení sankčního seznamu. Žádá škrty, do pátku se musí EU dohodnout

Státy EU se stále neshodly na prodloužení sankcí vůči ruským a běloruským občanům a firmám. Maďarsko, ale i Slovensko chtějí podle informací ČTK ze seznamu vyškrtnout několik jmen. Bez dohody sankce vyprší 15. března, jinak se prodlužují každých šest měsíců.

Na unijním sankčním seznamu je nyní více než 2400 osob a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování; důvodem pro uvalení sankcí byl podle EU jejich podíl na narušování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny.

Diplomaté členských zemí evropského bloku v Bruselu o prodloužení sankcí jednali v pondělí i ve čtvrtek, dohody se ale nepodařilo dosáhnout. Znovu se mají setkat v pátek. To je poslední den na dosažení shody, aby se prodloužení sankcí ještě formálně schválilo takzvanou písemnou procedurou všemi státy EU a vše se stihlo do soboty.

Sankce vyžadují souhlas všech 27 členů Evropské unie, přičemž Maďarsko podle informací ČTK požadovalo nejprve vyškrtnutí osmi osob ze sankčního seznamu EU, následně tento požadavek snížilo na čtyři jména. Má se údajně jednat například o ruské miliardáře Michaila Fridmana či Ališera Usmanova. Slovensko pak stojí za Maďarskem a své požadavky má údajně i Lucembursko. Například ale pobaltské země naopak nechtějí vyškrtnout nikoho a své „červené linie“, za které nechce jít, má i Česko. Kompromis se nyní snaží najít polské předsednictví v Radě EU.

Budapešť v lednu blokovala i prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku, tedy nejrůznějších omezení dovozu a vývozu, která se rovněž musí prodlužovat každých šest měsíců. Tyto sankce by bez dohody vypršely 31. ledna a hrozilo tak, že by přestala platit veškerá sektorová omezení obsažená ve schválených sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v Belgii. Nakonec Budapešť ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se „budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Členské státy se tak na prodloužení těchto sankcí shodly 27. ledna.

[homer]

Evropská unie by měla zvážit, zda nepřevezme financování Rádia Svobodná Evropa, poté co administrativa Donalda Trumpa už provoz stanice platit nechce. Ministr zahraničí Jan Lipavský to řekl v neděli v diskusním pořadu České televize.

„Musíme se v Evropě zamyslet nad tím, jestli chceme, aby Rádio Svoboda pokračovalo,“ uvedl ministr. Dodal, že to chce v příštích dnech probrat s ministry zahraničí zemí EU.

Podle ministra stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), která sídlí v Praze, na provoz potřebuje okolo tří miliard korun ročně. Vysílání stanice je podle Lipavského v řadě zemí, jako je Írán, Rusko nebo Afghánistán, „kotvou pro řadu demokraticky smýšlejících lidí“.

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-li ... z-40513245

[kenavf]

Podľa prieskumu je za vstup do Únie až 46 percent Kanaďanov. Takmer každý druhý Kanaďan by tak podporil vstup do EÚ,

https://www.topky.sk/cl/11/2992329/Trum ... aju-kosom-

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/H94f7/svet-zpra ... -vikendech
„Už to začalo.“ Němci žádají společné velení evropským armádám a masovou výrobu zbraní o víkendech

Šéf Evropské lidové strany a šedá eminence německé politiky Manfred Weber (CDU) požaduje vytvoření společné evropské armády a ustanovení postu evropského náčelníka generálního štábu, který bude velet ostatním evropským armádám. Současně tlačí na urychlení přechodu na válečnou ekonomiku, kdy se budou zbraně vyrábět na tři směny nonstop a o víkendech. Weber to prohlásil v rozhovoru pro Welt Am Sonntag. Bývalý polský ministr obrany Mariusz Błaszczak vyjádřil své zhrození, kam až situace došla, kdy Němci požadují podřízení armád členských zemí unie pod jednotné velení. Masky spadly, už to začalo, napsal na síti X Blasczak.

S ohledem na nový kurz Spojených států se Evropa musí umět bránit, říká Weber a vyjádřil svou představu, jak toho dosáhnout. "Musíme být schopni se samostatně bránit. Už mě nebaví nadále spoléhat na Washington z hlediska naší bezpečnosti. Musíme být efektivnější. Evropa nepotřebuje 17 různých typů tanků, zatímco Američané mají jen jeden. Musí existovat povinnost nakupovat zbraně společně. Nové zbraně bychom měli nakupovat především od evropských firem," řekl v rozhovoru pro list Welt Am Sonntag šéf Evropské lidové strany Manfred Weber. "Evropa stojí vojensky sama ve světě bouří. Bohužel jsme také pěkně nazí," varoval Weber.

Německý politik navrhl vytvořit společnou evropskou armádu, podle něj sice i nadále zakotvenou ve strukturách NATO, ale s vlastním evropským velením. Z tohoto důvodu byl měl vzniknout post evropského náčelníka generálního štábu, který by de facto velel ostatním evropským armádám, které by tak tvořily společnou armádu a ztratily by svou suverenitu. Podle Webera by evropský náčelník generálního štábu měl být schopen velet modernizovaným národním armádám a jasně definovat otázky veřejných zbrojních zakázek.

Pokud jde o „válečnou ekonomiku“, po níž volá, Weber uvedl, že by to znamenalo například zrychlené schvalovací procedury pro nákup vojenské techniky ​​a větší spolupráci mezi evropskými výrobci zbraní. "To by ale také mohlo znamenat, že výrobci zbraní budou v budoucnu pracovat na směny a o víkendech a že společnosti, které dříve vyráběly průmyslové zboží pro civilní účely, budou v budoucnu vyrábět zbraně," řekl.

K tomu se už v Německu směřuje, kdy největší německá zbrojovka Rheinmetall chce továrny, které opouští v problémech se utápějící automobilový průmysl. Ve středu v rozhovoru s novináři uvedl šéf Rheinmetallu, že továrna Volkswagenu v Osnabrücku by byla vhodná pro přeměnu na vojenskou výrobu. Německá automobilka nyní zvažuje možnosti dalšího využití továrny, které by mohly zahrnovat i její prodej.

I truly congratulate @vonderleyen and @eucopresident for last Thursday's strong message, the will to invest into our defence and our strength.

But this can only be a starting point - the main task of our generation is to create a true European Defence Union - the EPP is ready! pic.twitter.com/QW5jA7wFZ7
— Manfred Weber (@ManfredWeber) March 11, 2025

Weber tlačí na společnou evropskou armádu, jak tom jen jde. Už v týdnu reagoval vstřícně na německou šéfku EK Ursulu von der Leyenovou, ale chce více. "Upřímně gratuluji předsedkyni EK von der Leyenové k silnému poselství z minulého čtvrtka, vůli investovat do naší obrany a naší síly. Ale to může být pouze výchozí bod – hlavním úkolem naší generace je vytvořit skutečnou evropskou obrannou unii – EPP je připravena!," vyhlásil Weber na síti X.

Zaczęło się! Manfred Weber, kolega Donalda Tuska i szef Europejskiej Partii Ludowej, której częścią jest Platforma Obywatelska stwierdził właśnie, że nowy „Europejski Szef Sztabu” powinien móc dowodzić armiami narodowymi.

Tusk nawet już nie ukrywa, że oddał sprawy naszego…
— Mariusz Błaszczak (@mblaszczak) March 15, 2025

Weberova slova v rozhovoru pro Welt Am Sonntag komentoval bývalý polský ministr obrany a předseda poslaneckého klubu PiS Mariusz Błaszczak. "Už to začalo! Manfred Weber, kolega Donalda Tuska a šéf Evropské lidové strany, jejíž je (Tuskova vládní) Občanská platforma součástí, právě prohlásil, že nový "evropský náčelník generálního štábu" by měl být schopen velet národním armádám," napsal na platformě X. "Tusk se už ani netají tím, že předal naši bezpečnost a rozhodnutí ohledně rozvoje a použití polské armády do německých rukou. Masky spadly," řekl Błaszczak.