Evropská komise

[petrp]

Vyděsili se? Nejmocnější síla v EU proti zákazu spalovacích motorů
„Evropský automobilový průmysl se zmítá v chaosu a tisíce pracovních míst jsou ohroženy,“ napsala agentura Reuters. A Evropská lidová strana (EPP), nejsilnější frakce v Evropském parlamentu, vyrazila do boje s Evropskou komisí. Na obranu spalovacích motorů.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... oru-766259

[martanus]

Evropu zachvátila panika. Von der Leyenová usiluje o naléhavou schůzku s Trumpem

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se snaží sjednat schůzku s Trumpem ještě před jeho oficiálním návratem do Bílého domu, informuje agentura Bloomberg (https://www.bloomberg.com/news/articles ... with-trump). Brusel je znepokojen plány zvoleného amerického prezidenta ohledně Ukrajiny a obchodních cel.

https://t.me/PanchenkoNews/10652

[martanus]

Ursula von der Leyenová nepůjde na Trumpovu inauguraci

Nebyla prostě pozvána, uvedla Evropská komise

https://t.me/pravdist/44613

[petrp]

EU zděšena: Google je nyní také proti „ověřovatelům faktů“
Poté, co Elon Musk nejdříve zamítl ověřování faktů, Mark Zuckerberg a jeho společnost „Meta“ následoval jeho příklad a vystoupil proti ověřování faktů. A nyní se společnost „Alphabet“ (Google, YouTube) také staví proti požadavku EU na ověřování faktů. Kent Walker z Googlu napsal náměstkovi generálního ředitele Evropské komise pro obsah a technologii, že Google odmítá zahrnutí „ověření faktů“, jak to vyžaduje „dezinformační kodex Komise“. Walker vysvětlil, že zavádění takzvaných ověřování faktů „prostě není pro naše služby vhodné ani efektivní“. Google proto nebude dodržovat požadavky Evropské komise. Teď už zbývá jen to, aby to Microsoft následoval, a pak budou mít EU byrokraté a levičáci v Evropě najednou všechny Big Tech proti sobě. Příliv se může tak rychle obrátit. Kdo odolá škodolibosti?
https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zprav ... lum-faktu/

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/H4wJg/zpravy-sv ... st-erasmus
Eurokomisařka Hadja Lahbibová chce zavádět válečný a krizový Erasmus pro mládež

Evropští studenti by brzy mohli cestovat po Evropě nejen za akademickými zkušenostmi, ale získávat zkušenosti z krizových situací jako jsou lesní požáry, povodně či jiné krize, včetně války. Jako o "určitém Erasmu" pro krizové situace se při návštěvě Ukrajiny rozhovořila eurokomisařka pro rovnost, krizovou připravenost a řešení krizí Hadja Lahbibová v rozhovoru pro agenturu Ukrinform. O nápadu informuje také server Euractiv.

"Viděla jsem také, jak se vaše děti učí, jak reagovat v nouzových situacích, například při požáru nebo útoku nepřítele a domnívám se, že tato připravenost by se měla vyučovat v celé Evropě. Měl by být vytvořen určitý "Erasmus" pro všechny mladé lidi v Evropě, dívky i chlapce ve věku od 16 do 18 let, a aby se jim dostalo lekcí připravenosti," uvedla v rozhovoru Lahbibová.

Podle svých slov už o tomto projektu mluvila s polskými a francouzskými ministry. Podle ní se krizové řízení a reakce na krize musí týkat celé společnosti. "Když se zeptáte belgického občana, co je pro něj civilní připravenost, nemá ani ponětí, protože prostě neví, kde teď hrozí nebezpečí, co by mohlo hrozit zítra. Ale když se na totéž zeptáte někoho ve Finsku, Švédsku nebo na Ukrajině, tak tito lidé samozřejmě vědí, o co jde," uvedla Lahbibová.

Představte si teenagera nebo studenta, který si vezme pár měsíců pauzu od studia, nebo dokonce rok, aby se od odborníků z celé Evropy naučil, jak se chovat v případě konfliktu nebo přírodní katastrofy, píše Euractiv.

Studenti by tak mohli strávit několik měsíců v cizí zemi, kde by se učili, jak se na různé krize přepravují vrstevníci z jiných evropských zemí. Jednalo by se o dobrovolnou mimoškolní aktivitu. Za příklad dala španělské či řecké zkušenosti s požáry nebo v jiných zemích tvoří podobné riziko povodně. Ocenila také zkušenosti z Ukrajiny, od které se má podle komisařky EU co učit. V rozhovoru ocenila především schopnost improvizace ukrajinských záchranných složek. Ty se například museli přizpůsobit Rusy široce využívané taktiky dvojího úderu. Při ní ruské rakety zaútočí na stejné místo dvakrát s rozestupem několika málo desítek minut, aby při druhém útoku zabily záchranáře, kteří na místo přijedou. V současnosti využívají robotické systémy, které jim umožňují operovat z bezpečnějších míst.

Lahbibová není první, kdo o civilní připravenosti v Evropě mluví. Bývalý finský prezident Sauli Niinistö v minulých měsících vypracoval zprávu pro Evropskou komisi, ve které popisuje jak zlepšit evropskou reakci na možné krize. Navrhl také vytvoření rozsáhlé evropské tajné služby. EU také nabízí studentům krátkodobé zapojení do svých humanitárních struktur už nyní skrz European Solidarity Corps.

[skflanker_]

Súd nepripustil trestné oznámenie na šéfku EK v kauze Pfizergate

Obžalobná komora v belgickom meste Lige v pondelok 20.01.2025 rozhodla, že nepripustí trestné oznámenie proti predsedníčke Európskej komisie (EK) Ursule von der Leyenovej vo veci netransparentnosti nákupov vakcín proti chorobe COVID-19. V utorok 21.01.2025 o tom informoval spravodajský web L-Post, píše TASR. Trestné oznámenie na von der Leyenovú podal belgický lobista Frédéric Baldan, špecializujúci sa na vzťahy medzi EÚ a Čínou, ešte v 04/2023 v Lige. Baldan viní šéfku EK zo zneužitia právomocí, zničenia verejných dokumentov a korupcie pri údajných rokovaniach o zmluvách na vakcíny proti covidu prostredníctvom textových správ s generálnym riaditeľom farmaceutickej spoločnosti Pfizer Albertom Bourlom. Tieto rokovania sa týkali kúpy 1,8 miliardy dávok vakcín proti chorobe COVID-19 za celkovú sumu 35 miliárd €. Neprípustnosť žaloby belgického občana má za následok aj neprípustnosť žaloby niekoľkých stoviek ďalších žalobcov - vrátane štátov ako Poľsko a Maďarsko -, keďže by vstúpili do konania o Baldanom podanej žalobe, napísal na svojom webe belgický denník Le Post. Denníkom oslovený advokát Denis Philippe zastupujúci Maďarsko nevylúčil odvolanie na Najvyšší súd alebo podanie novej sťažnosti v Bruseli. Vyhlásením sťažností za neprípustné padajú aj ďalšie aspekty prípadu, o ktorých sa má rozhodnúť, doplnil Le Post. Konštatoval tiež, že ide o prvé víťazstvo predsedníčky eurokomisie v trestnej veci známej ako Pfizergate či Ursulagate. Podľa utorkovej správy agentúry TASS Baldan, ktorý zastupuje takmer tisíc ľudí, medzičasom oznámil, že bude pokračovať v krokoch proti von der Leyenovej.
"Dnešné rozhodnutie súdu jej poskytne len dočasný odklad súdneho procesu. Symbolické je, že rozhodnutie bolo vyhlásené takmer súčasne s milosťou (udelenou expezidentom USA Joeom Bidenom) bývalému riaditeľovi Národného inštitútu pre alergie a infekčné choroby Anthonymu Faucimu," dodal Baldan.

Zdroj https://www.teraz.sk/zahranicie/sud-nep ... lanok.html z 21.01.2025

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/Hthq4/zpravy-sv ... u-politiku
Skandál v Bruselu. Evropská komise platila neziskovky za šíření zelené politiky

Brusel čelí rozsáhlé kritice kvůli tajným smlouvám a lobbováním za zelenou politiku. Evropská komise (EK) měla finančně podporovat neziskové ekologické organizace, které lobbovaly a šířily zelenější politiku napříč EU. Podle informací nizozemského deníku De Telegraaf komise uzavřela tajné smlouvy hned s několika environmentálními nevládními organizacemi (NGO) k propagaci ambicióznějších zelených plánů bývalého eurokomisaře Franse Timmermanse. Tyto dohody a dotace byly součástí domnělého „stínového lobbingu“, jehož cílem bylo ovlivnit členské státy a poslance Evropského parlamentu, píše nizozemský deník.

De Telegraaf dále uvádí, že Evropská komise k tomu použila prostředky z miliardového fondu LIFE, který je určen na podporu opatření v oblasti životního prostředí a klimatu. Organizace, jako je Evropský environmentální úřad (EEB), musely na základě smluv poskytnout konkrétní příklady, kde jejich lobbování vedlo k posílení legislativy zaměřené na ochranu přírody. Jednou z klíčových podporovaných iniciativ bylo kontroverzní Nařízení o obnově přírody, které bylo spuštěno právě za éry Franse Timmermanse.

Současný komisař pro rozpočet Piotr Serafin označil tato jednání za nevhodná. „Něco takového by se nemělo dít. Již jsme podnikli opatření, aby k těmto praktikám v budoucnu nedocházelo,“ řekl Serafin. Zároveň však zdůraznil, že role NGO je v demokracii klíčová.

Nizozemský europoslanec Dirk Gotink z centristické strany Nová sociální smlouva přislíbil vyšetření těchto tajných smluv z posledních pěti let. „Potřebujeme jasná pravidla, aby EK nemohla využívat peníze daňových poplatníků k prosazování vlastní ideologie. Nejedná se o pomlouvačnou kampaň proti ekologickému hnutí. Samozřejmě že mají právo lobbovat. Mířím na Evropskou komisi. Zdá se, že jde o vysoce organizovanou tajnou dohodu mezi zelenou koalicí vedenou Timmermansem a levicovou většinou v Evropském parlamentu,“ uvedl Gotink.

Generální tajemník Evropského environmentálního úřadu Patrick ten Brink na druhou stranu argumentuje, že podpory ze strany EU jsou nezbytné. „Bez těchto prostředků by občané a organizace neměli dostatečné zdroje na to, aby mohli ovlivňovat rozhodování na evropské úrovni. Pomáháme budovat bezuhlíkovou budoucnost a posilujeme globální vedoucí roli EU,“ uvedl v otevřeném dopise.

Evropská komise v prosinci 2024 oznámila, že prostředky z fondu LIFE ve výši 5,4 miliardy eur již nebudou moci být používány na lobbování. Tento krok má předejít podobným kontroverzím v budoucnosti, píše magazín Brussels Signal.

Na "skandál v Bruselu" upozornil například europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). "Komise tajně platila zelené neziskovky k prosazování přísnější zelené agendy! Důvěrné smlouvy ukazují, že EK financovala ekologické organizace, aby lobbovaly za přísnější zákony, jako je třeba zákon na obnovu přírody," napsal Zdechovský na síti X.

Skandál v Bruselu: Komise tajně platila zelené neziskovky k prosazování přísnější zelené agendy! 🤬

Důvěrné smlouvy ukazují, že EK financovala ekologické organizace, aby lobbovaly za přísnější zákony, jako je třeba zákon na obnovu přírody.

Jako koordinátor @EP_BudgControl za…
— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) January 22, 2025

Dodal, že udělá maximum, aby se podobné praktiky už nikdy neopakovaly. "Daňové prostředky nesmí být zneužívány k manipulaci poslanců Evropského parlamentu ani veřejnosti. Neziskovky musí jednat transparentně!" prohlásil europoslanec. Zdechovský dále uvedl, že se o této kauze v Bruselu jedná. "Mnoho politiků je opatrných, protože jde o neziskovky (...) ale ty poctivé žádný problém nemají," doplnil.

Zdechovský zároveň působí jako kontrolor rozpočtu za středopravicovou Evropskou lidovou stranu (EPP). „99 procent nevládních organizací odvádí skvělou práci a my je podporujeme. Stále je však potřeba řešit otázky transparentnosti týkající se onoho jednoho procenta, které zneužilo peníze způsobem, který neodpovídá evropskému myšlení,“ řekl Zdechovský pro bruselský deník Politico.

Europoslanci také vadí, že práce nevládních organizací může ovlivňovat rozhodování komisařů. "Není možné, aby EK platila nevládním organizacím a pak používala zprávy těchto organizací jako jediný důkaz, kterým zdůvodňuje svůj politický směr," uzavírá Zdechovský.

Frans Timmermans kocht in het geheim milieu-clubs om met EU-belastinggeld om z’n idiote “Green Deal” er doorheen te kunnen jassen, die nu de Europese economieën op de knieën dwingt. Dit is “het eerlijke verhaal” van @gl_pvda https://t.co/ZLRhUosI1p
— Henk Otten (@hendrikotten3) January 22, 2025

Do Franse Timmermanse se ostře pustil také nizozemský ekonom a bývalý senátor Henk Otten. "Tajně podplácel ekologické spolky penězi z EU, aby prosadil svou idiotskou „zelenou dohodu“, která nyní sráží evropské ekonomiky na kolena," napsal na síti X.

99 procent nevládních organizací odvádí skvělou práci ... a s neposlušnými zatočíme!

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/brusel-ustou ... z-klientu/

Brusel ustoupil bankám. Vzdal snahu donutit je ke sdílení údajů, které tahají z klientů

Odpor sektoru finančních služeb k návrhu zákona FiDA našel pochopení u francouzské vlády. Ta udělala, co historicky umí nejlépe – tváří v tvář nesouhlasu kapitulovala. Do karet to hraje obvyklým podezřelým: bankám a velkým technologickým firmám.

Evropská komise poprvé navrhla zavedení zmíněného pravidla v červnu 2023. Finančním institucím, jako jsou banky či pojišťovny, by ukládala povinnost otevřít datové trezory, v nichž jsou uloženy informace o jejich klientech.

Po silné kritice ze strany finanční branže však evropská exekutiva od plánů upustila. Podle dokumentu, který získal server Politico.eu, nařízení o přístupu k finančním údajům (FiDA) stáhla, protože „není v souladu se současnými cíli Komise“ a pro finanční subjekty by představovalo „značnou zátěž a složitost“, což je v rozporu s cílem exekutivy EU zjednodušit pravidla.
Stažený ocas

Komise původně jednala s cílem poskytnout jednotlivcům větší pravomoci nad jejich finančními údaji. V prosinci dosáhly vlády členských zemí EU dohody o návrhu právního předpisu Komise, čímž se otevřela cesta k diskusím s Evropským parlamentem.

Finanční lobbisté však navrhovaná pravidla ostře kritizovali. V prosinci šest profesních sdružení zastupujících banky, pojišťovny a správce aktiv namítlo, že Komise nedostatečně propočítala náklady navrhovaných pravidel a že neprokázala poptávka zákazníků po službách založených na datech. Skupina uvedla, že různé opakované vznášené zásadní obavy zůstaly „z velké části nezodpovězeny“. Návrh zákona „je rozjetý vlak, který se řítí vpřed bez strojvedoucího i brzd“, řekla v září Florence Lustmanová, předsedkyně lobbistické skupiny Francouzská federace pojišťoven.

Úleva pro Big Tech
Opozice ze sektoru finančních služeb našla pochopení u francouzské vlády. Paříž v lednu vyzvala k „důkladnému přehodnocení“ dopadu FiDA na evropskou ekonomiku. Doporučila, „aby byl text odpovídajícím způsobem upraven, ne-li zcela opuštěn“.

Tradiční sektor finančních služeb se rovněž obával, že návrh zákona bude sloužit ve prospěch technologického průmyslu, protože mu umožní snadný přístup k údajům o investicích a úsporách lidí – technologické firmy by mohly nabízet vysoce personalizované produkty a stávající banky budou mít problém s nimi držet krok (a nemohly by si za své horší služby účtovat horentní poplatky, což by je pochopitelně mrzelo).

V reakci na tyto obavy chtěli zákonodárci a vlády EU ztížit přístup k údajům některým silnějším firmám, přezdívaným „gatekeepers“. To by znamenalo, že společnosti Apple, Amazon, Alphabet, Booking.com, Meta Platforms, ByteDance a Microsoft by čelily přísnějším pravidlům a kontrolám. Nyní si firmy Big Tech mohou oddechnout.

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2025/02/ev ... der-leyen/
Evropská komise představila plány na rok 2025, navrhne 51 iniciativ. Kritiku vyvolala nepřítomnost Von der Leyen

Plány Komise netradičně představil místopředseda Maroš Šefčovič namísto Ursuly von der Leyen.

Přes padesát iniciativ plánuje v roce 2025 představit Evropská komise dle svého pracovního plánu, který dnes v Evropském parlamentu odprezentoval místopředseda Komise, slovenský eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Prioritami má být podpora konkurenceschopnosti Evropské unie nebo obrana. Přítomní europoslanci kritizovali nepřítomnost předsedkyně Komise Ursuly Von der Leyen, která plán tradičně prezentuje sama.

„Plán nastaví politický tón pro naši práci na dalších pět let. Hlavní zpráva je jasná, nemůžeme pokračovat, jako by se nic nedělo,“ zahájil Šefčovič svůj projev na plénu. Pokud má Evropa zajistit prosperitu a bezpečí pro své občany, nesmí podle něj ztratit svou konkurenceschopnost. Proto chce Komise navrhnout bezprecedentní zjednodušení pravidel, které „uvolní příležitosti, inovace a růst“.

Celkem chce Komise představit jedenapadesát iniciativ, z nichž jedenáct má vést ke zjednodušení. Sedmatřicet návrhů, které jsou nyní v rámci legislativního procesu projednávány Evropským parlamentem nebo Radou EU, Komise stáhne. Jít by mělo o návrhy, na kterých se dlouhodobě nedaří dosáhnout shody. Kromě toho Komise stáhne také čtyři stávající právní normy.

Mezi klíčovými iniciativami zmínil Šefčovič nedávno představený Kompas konkurenceschopnosti, akční plán, díky kterému chce Evropa zvýšit svou konkurenceschopnost vůči zemím, jako je USA a Čína. A to prostřednictvím inovací a dekarbonizace. Konkrétní pravidla budou obsažena v návrhu Dohody pro čistý průmysl, v originále Clean Industrial Deal, který by měla Komise představit na konci února. „Podpoří vytvoření správných podmínek pro půmysl, aby si mohl zachovat a aby znovu získal svou konkurenceschopnost, zatímco evropské firmy dekarbonizují,“ řekl Šefčovič.
Mohlo by vás zajímat
Umělá inteligence potřebuje čím dál více energie. Zvyšuje tak emise skleníkových plynů

Dalšími body by mělo být také vytvoření takzvané Unie úspor a investic a zavedení nového dílčího cíle do evropského klimatického zákona. Podle toho by měla Evropa dosáhnout devadesátiprocentního poklesu emisí do roku 2040. Ten by tak doplnil již existující cíle usilující o pětapadesátiprocentní snížení do roku 2035 a stoprocentní do roku 2050.
Větší obrané kapacity pro Evropu

Co se týče dalších priorit, zmínil Šefčovič témata obrany a bezpečnosti. Řekl, že Evropská komise zveřejní takzvanou bílou knihu o budoucnosti evropské obrany. Stát by se tak mělo pravděpodobně v polovině března. „Zahájíme tak široké konzultace a budeme se snažit vytvořit evropský rámcový program pro obranu a zvýšit naše obranné kapacity,“ řekl místopředseda Komise.

Zaměřit se chce i na vnitřní bezpečost, a to v online i offline prostředí. „Budeme dále pokračovat v prosazování migračního a azylového paktu a budeme se dále snažit zrychlit a zjenodušit procesy návratu (neúspěšných žadatelů o azyl, pozn. red.),“ řekl. Evropský štít pro demokracii by pak měl pomoci řešit problematiku zahraničního vměšování.

V zahraničněpolitické části programu bude EK pokračovat v podpoře Ukrajiny. „Naší hlavní prioritou zde nadále zůstává stát s Ukrajinou tak dlouho, jak to jen bude nutné,“ řekl Šefčovič. Podotkl také, že světový pořádek založený na pravidlech, je čím dál více zpochybňován, proto musí Evropa posilovat svůj vliv na globální scéně.

Zmínil také sociální tematiku a vytváření kvalitních pracovních míst, ochranu vody nebo lepší podmínky pro zemědělce.
Nepřítomná Von der Leyen

Fakt, že program velmi netradičně představil Šefčovič jako místopředseda Komise namísto předsedkyně Ursuly Von der Leyen, se prolínal reakcemi europoslanců napříč politickým spektrem. Místopředseda socialistické frakce Alex Saliba se ještě před zahájením proslovu ptal, proč von der Leyen není přítomna. Šefčovič reagoval, že by bohužel musí řešit „velmi naléhavé problémy“, včetně řady „setkání na vysoké úrovni“.

„Jak řekl pan místopředseda, nejsme dostatečně ‚na vysoké úrovni‘,“ reagoval pak Saliba ve svém projevu, podobně jako celá řada jiných europoslanců. Připomněl, že Von der Leyen před svým zvolením v Parlamentu slibovala těsnou spolupráci jediným přímo voleným orgánem Evropské unie.

Kromě toho Saliba poukázal na to, co podle něj v programu Komise chybí, jako je třeba právo na „odpojení“, neboli právo nebýt dostupný na telefonu či online mimo pracovní dobu.
Kde je slibovaná odvaha a rychlost?

Bas Eickhout, spolupředseda frakce Zelených, zase připomněl, že program má být podle Komise „odvážný, jednodušší, rychlý“. „To co vidím, není dostatečně odvážné na to, co Komise slibuje,“ řekl. Zpochybnil také rychlost — připomněl, že volby proběhly v červnu loňského roku, až nyní přichází první legislativní iniciativy v době, kdy Evropa čelí celé řadě krizí. „Jestli si myslíte, že Evropu zachrání jen deregulace, není to jednoduché, je to zjednodušující,“ řekl k poslednímu bodu a ptal se, kde je vize Evropské budoucnosti.

Podobně mluvila i předsedkyně frakce Obnova Evropy Valérie Hayer. „Mluvíte o obraně, konkurenceschopnosti. Ale naše názory už znáte. Otázka je, kdy konečně budeme jednat v souladu s tím, jak urgnentní problém je. Potřebujeme jednat nyní,“ řekla.

Po tom, aby byla Komise ambiciózní, volal i zástupce největší frakce evropských lidovců, do které patří právě i Von der Leyen, Jeroen Lenaers. „Musíme snížit emise a podpořit naše firmy. Chránit planetu i ekonomiky,“ řekl s tím, že jedno bez druhého mít nelze. Citoval slova Maria Draghiho, že pokud nebude Evropa jednat, budeme se muset vzdát našich sociálních jistot, životního prostředí nebo svobody. „A to nedopustíme,“ řekl.

A zatímco předsedkyně frakce Socialistů Iratxe García Pérez připomněla víkendový sjezd krajně-pravicové frakce Patriotů pro Evropu, který o víkendu proběhl v Madridu a varovala před snahou „obnovit mantry minulosti“, předseda této skupiny Jordan Bardella obvinil Komisi z toho, že „pět let pracovala na tom, aby vytvořila z Evropy peklo pro firmy“. „Teď vidíme výsledky,“ řekl.

[petrp]

Estonská komisařka chce ústřední roli na jednáních o Ukrajině. Místo si musíte zasloužit, přišel vzkaz
Neformální uskupení evropských států WEIMAR+ se zavázalo k posílení podpory Ukrajině a zajištění její suverenity a nezávislosti. Šéfka zahraničních věcí EU Kaja Kallasová v rámci toho také požaduje, aby Evropa v nadcházejících jednáních o vývoji situace na Ukrajině měla ústřední roli. Maďarský premiér Viktor Orbán jí na to odpověděl, že místo u jednacího stolu si nelze vynutit, Evropská unie si ho musí zasloužit.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... kaz-769316

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2025/02/kr ... ro-evropu/
Kritérium udržitelnosti ve veřejných zakázkách, velké investice. Komise představila „byznys plán“ pro Evropu

Trojice eurokomisařů představila Dohodu o čistém průmyslu. Na fotografii zleva doprava Teresa Ribera, Stéphane Séjourné a Wopke Hoekstra.

Nová kritéria při vyhlašování veřejných zakázek, společné nákupy kritických surovin, posílení oběhové ekonomiky, zajištění levnějších energií. To jsou některá z opatření, prostřednictvím kterých chce Evropská komise podpořit konkurenceschopnost Evropy při zachování svých environmentálních cílů. Takzvanou Dohodu o čistém průmyslu představili zástupci Komise dnes a má být „byznys plánem“ pro to, jak zajistit prosperující Evropu. Mimo jiné obsahuje také výraznou finanční podporu: 100 miliard eur na podporu klimaticky šetrné výroby.

„Dohoda o čistém průmyslu je náš obchodní plán: strategie dekarbonizace, která reindustrializuje Evropu, posílí konkurenceschopnost a posílí strategickou nezávislost,“ uvedl eurokomisař Wopke Hoekstra, který má na starost oblast klimatu a čistého růstu. Dokument dnes představil spolu s dvojicí místopředsedů Komise: Teresou Riberou, která má na starost přechod na čistou ekonomiku, a Stéphanem Séjourném, který je zodpovědný za oblast prosperity a průmyslové strategie.

Dohoda o čistém průmyslu je právně nezávazný dokument, stejně jako třeba Zelená dohoda. Navazovat na něj ale mají konkrétní legislativní návrhy, které již závazné budou.

Mimo jiné jde třeba o zahrnutí nových kritérií pro vyhodnocování veřejných zakázek, a to environmentální udržitelnost, resilience a evropský původ. „Navrhujeme zcela přehodnotit logiku zadávání veřejných zakázek, která byla dosud založena pouze na výši nákladů. Přidáme nová kritéria udržitelnosti, odolnosti, výkonnosti a preferenci evropského původu ve veřejných zakázkách a obecněji ve veřejné pomoci,“ popsal Séjourné. Podpora výběru udržitelných a evropských výrobků by se mohla dostat i do soukromé sféry, a to třeba prostřednictvím firemních vozových parků, dodal.

Pomoci průmyslu chce Komise také prostřednictvím levnějších energií. Komise tak dnes přijala akční plán pro dostupnou energii. Zahrnuje podporu čisté energie, elektrifikace, dokončení jednotného evropského energetického trhu a snížení závislosti na dovozu fosilních paliv.

Mimo jiné chce pak Komise ke konci tohoto roku předložit Akt o urychlení dekarbonizace, který by měl urychlit povolovací procesy pro průmysl nebo zavést speciální dobrovolné označení pro nízkoemisní ocel či cement.
Aby se suroviny nepoužívaly jen jednou

Podpořit průmysl i evropskou soběstačnost chce Komise také posílením oběhové ekonomiky. V příštím roce by tak chtěla přijmout Akt o oběhovém hospodářství, který má zajistit, aby se materiály používaly efektivněji, recyklovaly a aby se tak snížila závislost na dovozu ze zbytku světa. Konkrétně chce Komise do roku 2030 dosáhnout 24procentního podílu recyklovaných materiálů.

Vytvořit chce Komise také mechanismus, který by evropským firmám umožnil poptávat vzácné materiály, jako je třeba lithium či kobalt, společně, a vytvořit Evropské centrum pro kritické suroviny, prostřednictvím kterého by nákup ve spolupráci se členskými státy probíhal. „Potřebujeme zopakovat to, co jsme udělali s vakcínami na covid,“ řekl Séjourné. Ruku v ruce s tím jdou také nová globální partnerství, díky kterým by mohla Evropa diverzifikovat své zdroje těchto surovin.

Hoekstra mluvil také o revizi pravidel pro přeshraniční uhlíkové clo, známých také pod zkratkou CBAM. Ve zkratce jde o nástroj pro boj proti situacím, kdy emisně náročná odvětví přesunou svou výrobu mimo EU, aby se vyhnuly evropským environmentálním standardům a snížily si tak náklady. Při dovozu tak budou muset podle této legislativy od roku 2026 nakupovat certifikáty, kterými cenu dorovnají.

Legislativu chce Hoekstra výrazně zjednodušit. „Méně než 20 % společností v rozsahu nařízení je odpovědných za více než 95 % emisí v dotčených produktech,“ upozornil. Je proto podle něj možné zásadně snížit zátěž pro menší a střední podniky a přitom stále dosáhnout environmentálních cílů. V rámci deregulačního balíčku tak dnes Komise navrhuje i osvobození malých dovozců od této povinnosti. Konkrétně těch, kteří ročně dováží méně než 50 tun zboží. To se týká asi 90 procent firem.

Ve druhé polovině tohoto roku chce pak Hoekstra představit také návrhy na posílení nástroje a rozšíření odvětví, kterých se CBAM týká.

Kromě zjednodušení CBAMu je součástí deregulaního balíčku také snížení podílu firem, které musí podávat zprávy o udržitelnosti, a odsunutí platnosti některých nařízení.
100 miliard pro byznys

Všechny tyto kroky chce Komise doplnit ještě o výraznou finanční podporu klimaticky šetrné výroby. Konkrétně by mělo jít o 100 miliard eur poskytnutých prostřednictvím nové „Industriální dekarbonizační banky“. Ty by měly jít především ze stávajícího inovačního fondu EU, emisních povolenek a revize programu InvestEU.

Další finance chce EU získat ze soukromého sektoru prostřednictvím unie úspor a investic. Větší prostor by pak měly dostat i členské státy. Komise tak vydá jednotná doporučení týkající se národních daňových úlev.

Dohoda o čistém průmyslu byla jedním z předvolebních slibů šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyen. Mimo jiné navazuje na takzvanou Antverpskou deklaraci, prostřednictvím které asi před rokem vyzvali zástupci velkých evropských průmyslových firem, aby takový dokument připravila a podpořila tak byznys v přechodu na dekarbonizovanou ekonomiku.

Myslia to dobre, ale dopadne to ako vždycky.
ehm...
Myslia vôbec?

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/NNhZC/analyza-p ... a-prusvihy
Analýza: Prvních 100 dní von der Leyenové – sliby, vítězství a průšvihy

Předsedkyně Evropské komise slíbila, že do 10. března zvládne sedm politických výkonů. Tady je přehled, jak se jí to podařilo, z pohledu autorů portálu POLITICO.

Ursula von der Leyenová má za sebou prvních 100 dní svého druhého funkčního období, a je to pořádná smršť.

Od chvíle, kdy předsedkyně Evropské komise získala druhý mandát, se ve Spojených státech po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu rozvrátily transatlantické vztahy a zpochybnila existence NATO i americká podpora Ukrajině v její obranné válce proti Rusku.

Tlak přicházející z Washingtonu – který pohrozil EU 25procentními cly a varoval, že nemusí bránit země, které nevydávají dostatečné prostředky na obranu –, přinutil komisi urychlit práci na reformách, které mají posílit obranyschopnost bloku a zvýšit jeho konkurenceschopnost na globální scéně.

„Ve všech těchto otázkách byl směr vždy jasný,“ řekla von der Leyenová na nedělní tiskové konferenci. „Co se změnilo, je pocit naléhavosti. Něco zásadního se posunulo.“

Mezi klíčové reformy, které má komise von der Leyenové tento měsíc představit, patří takzvaná „Bílá kniha“ o obraně, která má upřesnit možnosti, jak může Evropa financovat výrazné posílení obrany.

Trumpovy kroky ohledně Ukrajiny a jeho hrozby, že nebude bránit země, které nevydávají na obranu dostatečné prostředky, však tento časový plán posunuly. Vedoucí představitelé EU minulý týden na mimořádném zasedání v Bruselu schválili plány na výdaje ve výši 800 miliard eur v nadcházejících letech, čímž Bílou knihu předběhli.

Kromě obrany předložila předsedkyně komise také řadu slibů, které by měl výkonný orgán EU splnit během prvních 100 dnů svého funkčního období. Jenže to bylo ještě před zvolením Trumpa, který zpochybnil zavedený světový řád.

Jak se tedy daří von der Leyenové plnit sliby? Zde je verdikt serveru POLITICO.

1. Dohoda o čistém průmyslu

Co řekla von der Leyenová: „Stejně naléhavě je třeba dekarbonizovat a zároveň industrializovat naši ekonomiku,“ napsala v manifestu pro druhé funkční období. Jejím řešením je „Čistá průmyslová dohoda“, která by oživila průmysl EU, jenž silně znečišťuje životní prostředí, jako je ocelářství nebo cementářství. A zároveň by snížila jeho uhlíkovou stopu a podpořila výrobce nových technologií šetrných ke klimatu, jako jsou elektrická tepelná čerpadla.

Splnila cíl? Dohoda o čistém průmyslu dorazila 26. února (88. den) a reagovala na mnoho požadavků průmyslu. Strategie nastínila kroky ke snížení cen energie, zajištění zdrojů surovin a vytvoření poptávky po nízkouhlíkových výrobcích. Více váhavá byla v oblasti financování – nový fond ve výši 100 miliard dolarů čerpá především ze stávajících nebo již vyčleněných peněz a sází na to, že vlády dobrovolně poskytnou další peníze – a řešení obchodních tlaků.

Ačkoli komise také ochotně zrušila ekologické předpisy, její slíbený klimatický cíl pro rok 2040 – který chtěly zelené skupiny, firmy z oblasti čistých technologií a země EU, jako je Dánsko, začlenit do dohody o čistém průmyslu – stále nebyl zveřejněn.

Kam bude EU směřovat dál? Dohoda o čistém průmyslu se bude v příštích letech rozvíjet prostřednictvím více než dvou desítek legislativních návrhů, právních reforem a odvětvových „akčních plánů“. Mezi hlavní body letošního roku patří reformovaný rámec státní podpory, který přijde v létě a má splnit některé sliby týkající se investic a cen energie, a „zákon o urychlení dekarbonizace průmyslu“ ke konci roku, který zavede označení pro nízkouhlíkové výrobky a vládní výdaje, jež se budou řídit v EU přijatými ekologickými předpisy. A brzy by měl přijít i cíl pro rok 2040.

Hodnocení: 4/5

2. Akční plán pro kybernetickou bezpečnost nemocnic a poskytovatelů zdravotní péče

Co řekla von der Leyenová: Evropa „musí udělat více“, aby ochránila svůj systém zdravotní péče před stále rostoucím náporem kybernetických útoků, které mohou vyřadit z provozu životně důležité systémy nebo zablokovat lékařům a sestrám přístup k citlivým údajům o pacientech, dokud zločinci nedostanou výkupné. Odpověď EU? Posílení technické podpory, systém včasného varování a týmy rychlé reakce.

Dosáhla cíle? Tak trochu. EU zveřejnila svůj plán 15. ledna (46. den) a setkal se s poměrně vřelým ohlasem. Byla tu však jedna velká výhrada: vše závisí na penězích, a o těch se plán zmiňuje jen málo – podle Tomislava Sokola, chorvatského poslance Evropského parlamentu ze středopravicové frakce Evropské lidové strany, v komentáři, který pronesl při zveřejnění plánu, zůstávají peníze „nejdůležitějším problémem“.

Obchodní organizace Digitaleurope se domnívá, že plán je „dobrým výchozím bodem“, ale vyjadřuje obavy z nedostatečné jasnosti v oblasti hotovosti.

Kam bude EU směřovat dál? Technická stránka: komise bude plán konzultovat, přičemž v průběhu letošního a příštího roku bude muset dodržet různé lhůty. Politické otázky: Otázku hotovosti musí řešit hlavní města EU, řekl při představení plánu komisař pro zdraví Olivér Várhelyi.

„Chápu, že je to problém napříč Evropou, že na (ochranu údajů) není věnován dostatek prostředků. Ale tímto návrhem dáváme najevo, že by měl být,“ řekl.

Úspěch plánu „bude samozřejmě záviset na podpoře ze strany evropských členských států,“ řekl Wim Hafkamp, výkonný ředitel společnosti Z-Cert, nizozemského týmu pro reakci na počítačové krizové situace ve zdravotnictví.

Hodnocení: 3/5

3. Továrny na umělou inteligenci

Co řekla von der Leyenová: zavázala se zajistit evropským startupům přístup k výpočetnímu výkonu potřebnému k tomu, aby mohly konkurovat ve zrychlujícím se globálním závodě v oblasti umělé inteligence, a to „vybudováním“ masivních superpočítačů AI, známých také jako továrny na umělou inteligenci. Vzhledem k tomu, že mnoho evropských startupů se v současnosti spoléhá na výpočetní výkon USA, lze tento krok chápat také jako snahu o větší technologickou suverenitu.

Splnila cíl? Tak trochu. Evropská komise 11. prosince (11. den) oznámila, že přispěje polovinou z plánované investice ve výši 1,5 miliardy eur do sedmi evropských pracovišť. Toto vítězství nemělo dlouhého trvání: v lednu nastoupil do úřadu americký prezident Donald Trump, který oznámil plán na vybavení umělou inteligencí v hodnotě 500 miliard dolarů, čímž mety poněkud posunul.

Komise se tedy opět pohnula. Na summitu AI Action v Paříži 10. února von der Leyenová představila plán na mobilizaci 200 miliard eur na hardware, včetně fondu ve výši 20 miliard eur na vybudování čtyř gigafactory AI zaměřených na výcvik nejsložitějších modelů AI.

Kam se EU vydá příště? V tomto směru jsme teprve na začátku. Očekává se, že komise v březnu poskytne finanční prostředky dalším pěti továrnám na umělou inteligenci. Cesta ke gigafactory je ještě delší: neexistuje žádný jasný rozpis, kolik finančních prostředků bude poskytnuto, ani žádné podrobnosti o tom, kolik z nich půjde z rozpočtu EU.

Hodnocení: 3/5

4. Bílá kniha o obraně

Co řekla von der Leyenová: ve svých politických pokynech uvedla, že předloží Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany, která určí investiční potřeby. V minulých měsících dala komise jasně najevo, že politický dokument bude obsahovat také možnosti financování, které by bloku pomohly masivně zvýšit výdaje na obranu.

Dosáhla cíle? Ano i ne. Von der Leyenová svou Bílou knihu technicky vzato ještě nepředstavila, její zveřejnění je naplánováno na 19. března (109. den).

Nicméně 4. března (91. den) představila plán na zaslání půjček ve výši až 150 miliard eur vládám, aby jim pomohla zvýšit jejich vojenské výdaje. Peníze mohou být použity na dělostřelectvo, rakety, munici, bezpilotní letouny a protidronové systémy a také na zbraně pro Ukrajinu.

Von der Leyenová rovněž uvedla, že spustí národní únikovou doložku EU, což je mechanismus, který má zabránit tomu, aby výdaje na obranu byly zahrnuty do mechanismu trestů pro země porušující pravidla bloku týkající se deficitu.

Její plány schválili vedoucí představitelé EU 6. března.

Kam bude EU směřovat dál? Komise nyní musí finanční návrhy převést do skutečných legislativních nástrojů.

Od výkonné moci EU se také ještě očekává předložení Bílé knihy o obraně, která by mohla obsahovat další možnosti financování a také podrobnější informace o průmyslových prioritách EU v oblasti zbrojení.

Hodnocení: 4/5

5. Vize pro zemědělství a potravinářství

Co řekla von der Leyenová: zavázala se představit vizi pro zemědělství a potravinářství, která navazuje na kulatý stůl o zemědělství a potravinářství, který se konal v první polovině loňského roku. „Musíme překonat rozpory ... proto byl zahájen strategický dialog o budoucnosti zemědělství,“ řekla v červenci zákonodárcům. „Slíbila jsem, že mu budu pozorně naslouchat a vyvodím z něj důležité závěry.“

Splnila cíl? Komisař pro zemědělství Christophe Hansen předložil 19. února (81. den) nepříliš přesvědčivou vizi, která se snažila potěšit všechny lepšími podmínkami pro zemědělce, spravedlivějšími dodavatelskými řetězci a přehodnocením politiky udržitelnosti.

Pro mnohé však tato velká, efektní vize – která má nahradit předchozí strategii Farm to Fork – dopadla spíše jako agenda přátelská k zemědělcům, která má velké sliby, ale málo peněz.

Kam bude EU směřovat dál? Očekává se, že komise v dubnu pokročí s první částí plánu: snížit byrokracii v zemědělském rozpočtu přesahujícím 300 miliard eur tím, že zmírní požadavky na přístup k penězům.

Do konce roku chce Hansen zpřísnit další pravidla, která se dotýkají zemědělců nad rámec společné zemědělské politiky (SZP) - například politiku v oblasti životního prostředí a bezpečnosti potravin.

Hodnocení: 2/5

6. Dialogy o politice vůči mládeži

Co řekla von der Leyenová: ve svých pokynech sdělila, že mladí lidé by měli mít možnost uplatnit svůj hlas a utvářet svou budoucnost. Zmínila také, že chce, aby její komisaři šli příkladem a během prvních 100 dnů se zapojili do „debat o politice vůči mládeži“.

Dosáhla cíle? Ano, i když jen těsně. Šestnáct z 28 komisařů vedlo dialogy o politice vůči mládeži týden před uplynutím lhůty (93.-97. den), zatímco tři komisaři mají vést dialogy 10. března (100. den): šéf spravedlnosti Michael McGrath, šéfka technické suverenity Henna Virkkunenová a vedoucí oddělení inovací Ekaterina Zacharievová. Práce na termínech má u mladých lidí dobrý ohlas.

Kam se bude EU ubírat dál? Dialogy o politice vůči mládeži mají být opakovanou akcí, při níž komisaři jednou ročně hovoří s mladými lidmi. Větší otázkou je, jak – a zda vůbec – se to promítne do politické práce komise.

Komisař pro mládež Glenn Micallef, který během dialogu v Aténách hrál basketbal na vozíku, řekl serveru POLITICO, že zkušenost se sportem na vozíku je „zcela nový rozměr“ ve srovnání s pouhým čtením o inkluzivních sportech.

Hodnocení: 4/5

7. Zhodnocení politiky rozšíření

Co řekla von der Leyenová: před několika měsíci nastínila priority a zaměřila se na rozšíření, tedy na rozšíření počtu členů bloku, a na potřebu upravit pravidla EU tak, aby byl vytvořen prostor pro nové členy. Paříž i Berlín tvrdily, že pokud se EU rozroste až na 30 nebo 35 členů, bude třeba změnit například pravidla pro zemědělskou pomoc, aby se zajistilo, že stávající členové nebudou penalizováni.

To dalo podnět von der Leyenové k výzvě k hloubkovému „politickému přezkumu“, který by prozkoumal všechny aspekty rozšíření. Předzvěstí tohoto složitého procesu – který může zahrnovat i změny základních smluv EU – je přípravný dokument zveřejněný v červenci, který měl 22 stran.

Splnila cíl? Pokud bude dokument zveřejněn, tak ano. To je to, co komise dělá. Ale toto je jeden z případů, kdy divoká geopolitika dneška pravděpodobně vykolejí přirozené byrokratické tempo EU.

Kam se EU vydá příště? Von der Leyenová již naznačila, že Ukrajina by se k bloku mohla připojit do roku 2030, možná i dříve. Komisařka pro rozšíření Marta Kosová nadnesla možnost, že by Ukrajina v rámci urychleného přístupového procesu získala rychlejší přístup k některým částem jednotného trhu EU. „Pracujeme také na plánech, jak urychlit integraci Ukrajiny do mnoha dalších částí jednotného trhu – abychom přilákali více investic, posílili celoevropské hodnotové řetězce a vytvořili nové příležitosti pro ukrajinské i evropské podniky,“ uvedla Kosová minulý týden. To vše se stalo ještě před zveřejněním přezkumu politiky.

Hodnocení: 3/5

[Alchymista]

https://svobodny-svet.cz/evropska-komis ... acni-pakt/
Evropská komise pohrozila právními kroky zemím, které nebudou dodržovat migrační pakt

Migrační pakt má vejít v platnost až za rok, nicméně některé země již nyní deklarují, že odmítají jakékoli relokace ilegálů z přetížených zemí. Jde samozřejmě o Maďarsko a Polsko, které spolu s námi a Slovenskem mají patřit k hlavním cílům přerozdělování.

Je celkem jasné, že žádná země nebude schopna zaplatit požadované částky za desítky tisíc odmítnutých ilegálů, takže dřív či později nastane přerozdělování nebo – jak to nazývají v EU – povinná solidarita.

Vzhledem k tomu, že aktuálně je invazí nejvíce zatíženo Španělsko a v posledních měsících zaznamenává nárůst počtu zachycených ilegálů i Itálie, lze očekávat, že do roka, kdy začne migrační pakt platit, budou obě země těžce přetíženy.

Španělsko má navíc na Kanárských ostrovech vyhlášen výjimečný stav, který trvá již více než rok, takže odtud se zřejmě bude přerozdělovat především.

Část zemí EU je tedy v pozici těch, kterým migrační pakt uleví, část pak bude na jeho základě multikulturně obohacována (islamizována).

My patříme k té druhé skupině, takže pro nás může migrační pakt znamenat, že se vydáme cestou Švédska či Rakouska – podobně velkých zemí, které mají takřka jistotu, že za pár desítek let z nich bude chalífát.

A zdá se, že vláda s tím nemá problém, protože se dosud proti migračnímu paktu nijak zásadně nevymezila. Naopak, tvrdí, že je pro nás výhodný, což je samozřejmě lež, jak potvrzuje nejen maďarská, ale dokonce i tvrdě probruselská polská vláda.

Brusel potvrdil, že polská vláda bude čelit právním krokům, pokud odmítne plnit nařízení daná Migračním paktem.

„Jakmile bude migrační pakt přijat, bude právo EU závazné ve všech dotčených členských státech a jakmile vstoupí v platnost, právní nástroje paktu budou závazné ve všech členských státech,“ uvedl v pondělí odpoledne mluvčí Evropské komise.

„Pokud u některého členského státu dojde k tomu, že zpozdí nebo dokonce ohrozí provádění paktu, bude muset Komise přijmout nezbytná opatření.“

To je velmi odlišná reakce od té, kterou předvedl komisař pro vnitřní záležitosti a migraci Magnus Brunner, který se vyhnul otázce opatření proti Polsku a místo toho chválil kroky Varšavy.

„Polsko je během svého předsednictví v těchto otázkách velmi aktivní, pokud jde o navracení, a pokud jde o další témata jako vyzbrojování,“ uvedl komisař.

„Myslím, že Polsko je na této frontě velmi důležitým partnerem a jako předsednictví odvádí velmi aktivní práci. A zbytek už byl řečen.“

V únoru Tusk von der Leyenové řekl, že Polsko se ocitlo ve „zvláštní pozici“ kvůli migračnímu tlaku, který je podle něj „instrumentalizován Běloruskem“, ale také kvůli masovému příchodu Ukrajinců, kteří uprchli před válkou s Ruskem.

„Polsko nepřijme žádnou zátěž spojenou s relokačním mechanismem. To není ideologická debata,“ řekl Tusk s odkazem na „obrovský“ migrační tlak.

„Pokud někdo říká, že se od Polska očekává, že ponese další břemeno, bez ohledu na to, kdo to říká, moje odpověď je, že Polsko další břemeno nepřijme. Tečka‘.“

Mluvčí EU uvedl, že „je výsadou Komise zahájit řízení o nesplnění povinnosti.“

Polsko odmítá mechanismus „povinné solidarity“, který by ho nutil platit finanční příspěvek zemím, od kterých by jinak země měla přijmout asi 30 000 nelegálních migrantů ročně.

Tolik tedy zpráva, která ukazuje, že dokonce i Bruselu velmi blízká polská vláda je již terčem výhružek za odmítnutí migračního paktu.

V podstatě se tímto potvrzuje, že za rok se nás nikdo nebude ptát, zda chceme migrační pakt plnit – jednoduše po nás bude jeho plnění vyžadováno.

A nelze věřit tomu, že jakákoli probruselská vláda vydrží skutečně odolávat. Peníze na pokuty nebudou a sankce EU budou jistě tak vysoké, aby donutily buď přijímat nebo vyplácet.

Jak dlouho vydrží eurohujerská vláda odolávat?

A jak dlouho potrvá, než si spící většina uvědomí, že setrvání v EU nás spolehlivě zničí?

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HEPzH/zpravy-sv ... klad-planu
Evropská komise odložila plán na ukončení dovozu ruské energie. Chce předložit nový

Evropská komise měla původně již na konci března předložit "cestovní mapu k ukončení dovozu ruské energie", její zveřejnění ale bylo odloženo. Podle komisaře pro energetiku Dan Jörgensena na dokumentu odborníci dál intenzivně pracují, je potřeba vše ale nastavit tak, aby konec závislosti na ruském plynu nepoškodil občany Evropské unie. Jörgensen to uvedl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR), který sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a jehož je ČTK členem. Cestovní mapu podle něj zveřejní EK do několika týdnů.

"Nemohu vám říct datum, ale bude to brzy. Tvrdě na tom pracujeme každý den. Musíme vzít v potaz množství faktorů, zejména chceme, aby to nepoškodilo naše občany," uvedl dánský eurokomisař. Spekulace, že k odložení nastalo kvůli současným snahám o vyjednání příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, odmítl.

"Plán byl sice odložen, ale naše úsilí neustále pokračuje. Je to ale komplikované. Kdyby to bylo snadné, udělali bychom to už před třemi lety," řekl Jörgensen. Podle svých slov je v úzkém kontaktu se všemi členskými státy, které budou úplným zastavením dodávek ruského plynu zasaženy. "Nechceme to odložit o měsíce, chceme to udělat co nejrychleji, dejte nám ještě pár týdnů," dodal.

Evropská komise předložila na konci února plán na snížení nákladů na energie pro podniky i občany, dokončení energetické unie, přilákání investic a lepší připravenost na potenciální energetické krize. Cílem plánu je ušetřit Evropanům už v letošním roce 45 miliard eur (1,1 bilionu Kč), do roku 2040 by to pak mělo být 260 miliard eur (6,5 bilionu Kč) ročně.

"Vysoké ceny energií poškozují naši schopnost konkurovat, platíme za energii třikrát, čtyřikrát tolik než naši konkurenti ve Spojených státech. Zároveň naši občané nezvládají platit účty za energie, což je nepřípustné. Ceny za energie musíme zásadně snížit," uvedl tehdy komisař pro energetiku na tiskové konferenci. "Jde ale také o bezpečnost, v Evropské unii stále nakupujeme ruský plyn, čímž nepřímo pomáháme (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi financovat válku," dodal.

Zpráva Maria Draghiho o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti, která byla zveřejněna v loňském roce, zmiňuje podle Jörgensena "energii více než 700krát". Snížení cen i závislosti na Rusku je cílem snah od začátku, podotkl komisař. "Na jednu stranu jsme už úspěšní, posunuli jsme se ze 45procentní závislosti na nynějších 13 procent. Na druhou stranu jsme ale v Evropě stále utratili více peněz za ruská fosilní paliva, než kolik jsme poskytli na podporu Ukrajině," dodal v úterním rozhovoru. Za tyto peníze by se podle něj dalo pořídit 2400 nových stíhaček F-35. "Musíme toho tedy dělat více," dodal.

V souvislosti s Akčním plánem pro dostupnou energii se Evropská komise plánuje mimo jiné zabývat všemi složkami účtů za energie. Vydá doporučení členským státům, aby snížily vnitrostátní daně z elektřiny a rovněž umožnily spotřebitelům snazší přechod k levnějším dodavatelům. Dále se zaměří na zrychlení povolovacích řízení v sektoru obnovitelných zdrojů, která dosud trvala dlouhé roky. Pro jednoduché projekty by podle eurokomisaře mělo trvat maximálně šest měsíců získat povolení, pro složitější by to nemělo trvat více než dva roky.

Dánský člen EK rovněž zdůraznil důležitost většího propojení energetických sítí. "Když bychom to přirovnali k dopravě, potřebovali bychom 200 dálnic a máme jich jen 100. Z těch 100 jich ale využíváme jen 50, takže první krokem by mělo být zefektivnění propojení, která již nyní máme," uvedl Jörgensen. V příštích letech budou podle něj potřeba masivní investice do sítí i propojovacích vedení.

Jörgensen nedávno jednal i s novým americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem, který je šéfem firmy těžící fosilní paliva. "Na roli obnovitelných zdrojů a důležitosti mezinárodní spolupráce v boji proti změnám klimatu se neshodujeme, to je jasné si říct," uvedl k tomu eurokomisař.

Spojené státy například již podruhé pod vedením prezidenta Donalda Trumpa odstoupily od pařížské dohody o klimatu. "Na druhou stranu musíme být vděční několika zemím, které nám pomohly v době energetické krize. Nebýt především Norska a USA byli bychom v mnohem vážnějších problémech," dodal.

V současné době se hovoří zejména o nákupech většího množství amerického zkapalněného zemního plynu (LNG), který by mohl nahradit dosud odebíraný ruský LNG. "Největším vývozcem LNG do Evropy jsou USA, takže moc jiných alternativ nemáme. Důležité podle mého je, že v období, kdy jsou vztahy se Spojenými státy, diplomaticky řečeno, trochu napjatější, jsme schopni o těchto tématech spolu mluvit," dodal komisař.

[Grif]

Evropská unie chce z vašich úspor učinit investice. Jak to plánuje provést a co se skrývá za slovy předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové o „dvojím vítězství“ skrze „přeměnu soukromých úspory na investice? Plán Evropské komise naznačuje, že by peníze, které si Evropané schovávají například na důchod, mohly jít do inovací, na zbrojení či do „silného motoru růstu“ v podobě dekarbonizace. Podle ekonoma Vladimíra Pikory je ve hře, že by se z věci mohlo stát určité „referendum“.
Plán na „přeměnu soukromých úspor na velmi potřebné investice“, jak o něm počátkem března hovořila šéfka EK Ursula von der Leyenová, získává postupně větší obrysy a před několika dny komise představila strategii Unie úspor a investic, která má dle ní zlepšit finanční příležitosti pro občany a podniky v EU.
„Komise přijala novou strategii, jejímž cílem je nasměrovat úspory do produktivních investic. Jejím cílem je zvýšit účast občanů EU na kapitálových trzích díky širší nabídce investičních možností a lepší finanční gramotnosti, podpořit jejich bohatství a posílit ekonomiku EU,“ okomentovala strategii EK.
Důvod k tomuto kroku EK spatřuje v tom, že aktuálně přibližně 70 % úspor domácností v EU – v hodnotě 10 bilionů eur – leží na bankovních účtech. „Ty jsou bezpečné a snadno přístupné, ale obvykle vynášejí méně než investice na kapitálových trzích. Nová strategie pomůže občanům EU budovat jejich bohatství a lépe si spořit do budoucna. Díky Unii úspor a investic budou mít občané, kteří chtějí investovat, lepší příležitosti činit tak na kapitálových trzích. To znamená, že budou mít nenáročný, jednoduchý a levný přístup k široké škále investičních příležitostí,“ popisuje s tím, že investice umožní společnostem v EU růst a prosperovat.
V neposlední řadě Unie úspor a investic pak podle EK také posílí integraci a konkurenceschopnost bankovního sektoru EU, mimo jiné prohloubením bankovní unie
Úspory Evropanů půjdou na klima či na zbrojení

Co přesně tedy znamená plán, který již při samotném oznámení označil český expremiér Mirek Topolánek za „opravdu hloupý, bláznivý a nebezpečný nápad“? Evropská komise přijala strategii Unie úspor a investic coby nástroj, který vytvoří „finanční ekosystém“ ve prospěch investic do strategických cílů EU.
Mezi těmito cíli pak mají figurovat současné výzvy EU z Kompasu konkurenceschopnosti, v němž zaznívá trojice skládající se z dekarbonizace, bezpečnosti a inovací. Právě tyto oblasti totiž podle Draghiho zprávy mají potřebovat do roku 2030 750 až 800 miliard eur ročně a zaznívá, že „silným motorem růstu“ pro Evropu, do nějž budou lidé investovat své úspory, je právě kupříkladu cesta k dosáhnutí klimatické neutrality do roku 2050.
Zlepšit to má i „blahobyt“ Evropanů. „EU disponuje talentovanou pracovní silou, inovativními společnostmi a velkou zásobou úspor domácností ve výši přibližně 10 bilionů EUR v bankovních vkladech. Bankovní vklady jsou bezpečné a snadno dostupné, ale obvykle vydělávají méně peněz než investice na kapitálových trzích. Unie úspor a investic může podpořit blahobyt našich občanů tím, že jim nabídne možnost volby a příležitost dosáhnout lepších výnosů tím, že své úspory uplatní na kapitálových trzích,“ zaznívá.
Nabízí se též tedy otázka, zdali si lidé například skrze investování do dekarbonizace EU nebudou moci spořit na důchod. Drobní střadatelé již podle komise totiž hrají ústřední roli ve financování hospodářství EU prostřednictvím bankovních vkladů, ale „měli by mít možnost, pokud si to přejí, držet více svých úspor v nástrojích kapitálového trhu s vyšším výnosem, a to i s ohledem na odchod do důchodu“.
„Evropané patří mezi nejlepší střadatele na světě, ale mnoho jejich úspor leží na vkladových účtech s nízkým výnosem. Evropa se zároveň potýká s problémy při uspokojování svých investičních potřeb. Díky Unii úspor a investic můžeme vytvořit příznivý cyklus ve prospěch občanů i podniků, který pomůže Evropanům získat lepší výnos z jejich těžce vydělaných úspor a zároveň přinese do ekonomiky značné investice. Existují překážky, které musíme překonat, aby se tak stalo, a tímto sdělením máme pro tuto zásadní práci návod,“ komentovala krok komisařka pro finanční služby a Unii úspor a investic Maria Luís Albuquerqueová.
A předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pak uvedla, že má jít o jakési „dvojí vítězství“. „Domácnosti budou mít více a bezpečnějších příležitostí investovat na kapitálových trzích a zvýšit své bohatství. Zároveň budou mít podniky snazší přístup ke kapitálu, aby mohly v Evropě inovovat, růst a vytvářet dobrá pracovní místa,“ řekla.
„Referendum“ o cílech EU skrze úspory
O finální podobě se má vést ještě nemalá diskuse, přičemž komise zmiňuje, že v letošním roce bude prvořadá pozornost věnována „opatřením s největším dopadem“. „Budoucí úspěch bude vyžadovat společné úsilí všech zúčastněných stran, včetně členských států, Evropského parlamentu, soukromého sektoru a občanské společnosti,“ podotýká k Unii úspor a investic, jež se bude opírat o legislativní i nelegislativní opatření a o opatření, která vypracují samotné členské státy.
Ekonom Vladimír Pikora pro ParlamentníListy.cz k bližší podobě plánů EU, jak za pomoci soukromých úspor dosáhnout cílů spojených s konkurenceschopností, bezpečností a digitální a ekologickou transformací, shrnul, že by se plán mohl přetavit v dluhopisy soustřeďující se na tyto cíle EU a lidé by následně měli možnost do nich investovat na penzi například skrze dlouhodobý investiční produkt (DIP) či by mohly vzniknout u stávajících provozovatelů nové dluhopisové fondy. „Teoreticky by takto peníze, které mají lidé na důchod, šlo nasměrovat, kam stát chce,“ uvedl, avšak dodal, že podoba celého plánu je zatím ještě nejednoznačná.
Zdali budou mít Evropané o něco takového zájem, bude dle ekonoma záviset především na tom, jak vysoké nabídnou tyto nástroje výnosy. Dodává však, že roli hrát bude i to, nakolik lidé budou chtít podporovat dané cíle EU a jaký bude postoj například k investování jejich peněz na zbraně. „V tu chvíli to vlastně bude diskuse o tom, kolik lidí podporuje pokračování buď to války, nebo nějakého ‚harašení zbraněmi‘. Bude to de facto takové referendum,“ uzavírá Pikora otázku možného zájmu Evropanů o poskytnutí svých úspor na některé z cílů EU.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ova-771485

[Alchymista]

https://pravyprostor.net/evropska-komis ... prostredi/
Evropská komise prosadila snížení stropů v bytech. Kvůli životnímu prostředí
ŠTĚPÁN CHÁB

Nové nařízení, které se stane nedílnou součástí programu Fit for 55, se má v celé Evropské unii postarat o zlepšení situace s bydlením a zároveň snížit klimatickou zátěž pro životní prostředí. Podle normy, nazvané pracovně „Fit for 160“, by se měly nové byty v panelových domech i novostavbách stavět se stropy ve výšce 160 centimetrů. Evropská norma EN27673 přijatá tento týden se dočkala jen jediného protestního hlasu z řad evropských ministrů. Český ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek za STAN normu odhlasoval se souhlasným stanoviskem. Na síti X pak, jak je zvykem našich vlád, proti normě zvedl svůj hlas a oznámil, že vláda Petra Fialy udělá vše pro to, aby ji zastavila. Přitom zastavit ji mohl právě na jednání Rady EU. To ovšem neudělal.

Norma EN27673, prosazená pod programem Housing Task Force Evropské komise, by měla zavést od příštího roku do stavebnictví učiněnou revoluci. Doposud v České republice platila z hygienických důvodů norma výšky stropů 2,5 metru. Nyní se sníží na 1,6 metru. Nahlédl jsem do důvodové zprávy, dovolím si z ní citovat klíčové části.

„Snížení stropů na 1,6 metru v obytných budovách přinese významné ekologické výhody, zejména v oblasti energetické efektivity a snižování uhlíkové stopy. Nižší stropy redukují objem vnitřního prostoru, což vede k omezení potřeby vytápění, chlazení a osvětlení, čímž se snižuje spotřeba energie a emise skleníkových plynů. Tento přístup navíc umožňuje efektivnější využití stavebních materiálů, což minimalizuje těžbu surovin a produkci odpadu při výstavbě. I přes potenciální estetické a ergonomické výzvy může tato úprava představovat udržitelný kompromis v kontextu boje proti klimatickým změnám a ochrany životního prostředí.“

Ovšem Evropská komise v důvodové zprávě nevychvalovala jen přínos v dosahování nulových emisí. Vyzdvihla i zvýšení dostupnosti bydlení. Cituji ze zprávy:

„Zavedení bytů se stropy o výšce 1,6 metru představuje inovativní řešení k zajištění vyšší dostupnosti bydlení, neboť umožňuje maximalizaci využitelného prostoru při současném snížení nákladů na výstavbu a provoz. Tato úprava snižuje materiálovou náročnost a energetickou spotřebu na jednotku obytné plochy, což povede k poklesu ceny za metr čtvereční a tím i k rozšíření přístupu k vlastnímu bydlení pro širší vrstvy obyvatelstva. Přes počáteční výhrady vůči omezenému komfortu lze tento koncept považovat za pragmatický krok k řešení bytové krize, jenž reflektuje potřeby moderní společnosti a ekonomickou efektivitu.“

Následoval složitý vzorec pro výpočet. Převedl jsem si ho na nejvyšší český panelák na Novém městě, který strmí do výšky 81 metru a 23 pater. Na jedno patro tak vycházelo přes tři a půl metru výšky. Se zavedením normy EN27673 se do 81metrového paneláku vejde téměř 48 pater. Díky normě se tak zvýší i počet dostupných a levných bytových jednotek. Byl tam i vzorec pro výpočet energetické úspory, ale ten jsem i přes veškerou snahu nepochopil.

Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek závazné přijetí normy sice bezpodmínečně svým hlasováním na Radě EU odsouhlasil, ale na síti X se proti ní ohradil. Sice velmi nesměle, snad aby nebyl příliš slyšet, ale přece.

„Zajistit lidem dostupné bydlení je celoevropská výzva,“ napsal Kulhánek na síti X. „Abychom ji zvládli, potřebujeme jasný plán. Ten vytvořila a navrhla nová iniciativa Housing Task Force Evropské komise. Mám radost, že se do ní dostala i enviromentální otázka. Musíme myslet na životní prostředí. To je naše priorita, priorita naší vlády. Společně pracujeme na tom, abychom v Česku pořádně nakopli dostupnost bytů s nižšími ekonomickými náklady a minimálními dopady na životní prostředí. S normou o bydlení, kterou jsem včera hlasoval na Radě EU, to můžeme dokázat.“

Že v tom není ona kritika ministra Kulhánka stran snižování stropů? No, není, ta přišla až v diskusi. A to po dotazu jednoho z diskutujících. „S těmi stropy si ale už děláte opravdu p*del. Snížit na 160 centimetrů? Už jste zvýšili počet chiropraktiků?“ udeřil na ministra Dušan Nejedlý.

A tam zazněla ministrova slova plná boje proti Evropské unii a jejím normám. „Jsme si vědomi jisté problematičnosti přijaté normy. Hledali jsme partnery, s kterými bychom normu upravili. Původně se uvažovalo o 170 centimetrech výšky stropů, což jsme také prosazovali. Ale nenašli jsme dostatečný počet partnerů pro prosazení změny,“ odpověděl ministr na síti X. „Nemůžeme ovšem jít maďarskou cestou, musíme hledat partnery pro změnu přijaté normy a teprve pak ji prosadit,“ doplnil nejspíš v reakci na maďarského ministra národního hospodářství Mihály Vargy, který na radě hlasoval jako jediný proti a přijetí normy pak na síti X komentoval jadrným maďarským „Erőmű,“ s vysvětlením, že byl přehlasován a že Maďarsko se normě rozhodně nepodřídí.

Na druhou stranu dosluhující německá ministryně zahraničí za Zelené normu na Facebooku vítala. „Evropská unie se zavázala k nulovým emisím a abychom jich dosáhli, musí se sklonit před takovým údělem každý Evropan. Bez výjimky,“ napsala s vysvětlením normy ministryně Annalena Baerbocková.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/eu-chysta-pr ... -pise-nyt/
EU chystá pro Muskovu síť X pokutu přes miliardu dolarů, píše NYT

Evropská komise se chystá udělit pokutu v možné výši přes miliardu dolarů (23 miliard korun) sociální síti X, již vlastní Elon Musk, nejbohatší muž planety a blízký spolupracovník amerického bosse Donalda Trumpa.

Finanční sankce má být prvním velkým trestem za nedodržení nových unijních pravidel, která jsou součástí boje proti dezinformacím a nelegálním příspěvkům na internetu. Napsal to ve čtvrtek deník The New York Times (NYT) s odvoláním na několik nejmenovaných činitelů Evropské unie.

Podle některých unijních představitelů by se mohli stát američtí internetoví giganti jako Meta, Google či X terčem odvety EU za nová americká cla, která Trump vyhlásil ve středu. Dovoz z unie má zasáhnout reciproční clo ve výši 20 procent, politici z evropských zemí však chtějí před případnou odvetou nejprve vyjednávat o možných kompromisech.

Podle zdrojů NYT v případě sítě X komise pečlivě zvažovala, zda bezprecedentní pokuta nepovede k dalšímu zhoršení vztahů s Trumpem, který Muska po svém nástupu do funkce jmenoval šéfem vládní skupiny odpovědné za snižování vládních výdajů. Sám Musk se o regulacích EU vyjadřuje ostře kriticky a dá se očekávat, že v případě udělení pokuty se obrátí na unijní soud, který může případ řešit až několik let.

Podle jednoho ze zdrojů amerického deníku by mohl Brusel pokutu vyhlásit v létě. Šlo by o první velký postih v rámci nařízení o digitální službách, které sociálním sítím ukládá odstraňovat nelegální obsah a aktivně postupovat proti dezinformacím. Unijní činitelé ovšem podle NYT podotýkají, že chtějí dát Muskovi šanci, aby svůj přístup ke zmíněným požadavkům změnil a pokutě se tak vyhnul.

Musk po svém vstupu do sítě dříve známé jako Twitter propustil tisíce lidí, kteří měli právě kontrolu obsahu příspěvků na starost a X podle řady kritiků poskytuje prostor šíření dezinformačních, manipulativních či konspiračních zpráv.

[palo satko]

Menime plagaty:

https://x.com/ricwe123/status/190956244 ... 26/photo/1

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HQBtm/zpravy-sv ... acuje-meze
Šéfka diplomacie EU kritizuje Izrael: Překračuje meze sebeobrany

Izrael má právo se bránit, jeho současné kroky ale podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové již překračují přiměřenou sebeobranu. Kallasová to uvedla po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí zemí EU v Lucemburku. Všechny státy sedmadvacítky podle ní podporují dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

Situace v Pásmu Gazy je podle Kallasové nadále velmi vážná. „Chceme, aby se mediátoři vrátili k jednacímu stolu a aby byli propuštěni všichni rukojmí,“ dodala vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Evropská unie dnes oznámila, že zvýší svou finanční podporu Palestinské autonomii a v rámci tříletého balíčku jí poskytne 1,6 miliardy eur (přibližně 40 miliard korun). Tato podpora nicméně bude podmíněna reformami Palestinské autonomie, kterou kritici obviňují z korupce a špatného vládnutí. Palestinská samospráva spravuje Západní břeh Jordánu. V Pásmu Gazy vládne teroristické hnutí Hamás.

Evropská unie je největším dárcem humanitární pomoci pro Palestince. Unijní představitelé se již několikrát nechali slyšet, že doufají, že Palestinská autonomie převezme správu i nad poválečným Pásmem Gazy. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nicméně myšlenku palestinské správy Pásma Gazy odmítá a ignoruje i dvoustátní řešení palestinské otázky, které prosazuje mezinárodní společenství včetně EU, napsala agentura Reuters.

V Lucemburku se dnes později odpoledne uskuteční rovněž první „politický dialog na vysoké úrovni“ mezi EU a palestinskými představiteli včetně premiéra Muhammada Mustafy.

Izraelské síly 18. března obnovily rozsáhlé údery na palestinské Pásmo Gazy, skončil tak klid zbraní vyhlášený v polovině ledna. V rámci dohody, která zaručovala zastavení bojů na 42 dní, Hamás propustil část rukojmích.

Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy po útoku Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele v říjnu 2023, při němž ozbrojenci zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli do Pásma Gazy. Z nich Hamás stále zadržuje 58 osob, naživu jich však podle poznatků Izraele už je jen 24. Většina ostatních byla propuštěna během dvou příměří výměnou za stovky palestinských vězňů, osm osvobodila izraelská armáda při záchranných operacích.

Od začátku války bylo v Pásmu Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví zabito téměř 51.000 Palestinců, údaje úřadu ovládaného Hamásem ovšem nerozlišují mezi ozbrojenci a příslušníky Hamásu a civilisty. Většina z 2,3 milionu palestinských obyvatel se musela kvůli bojům evakuovat, velká část i několikrát, a válka způsobila na tomto území rozsáhlou humanitární krizi.

To si teda dovolila dosť...

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HKxB9/zpravy-sv ... cnych-zemi
Komise vybrala sedm bezpečných zemí, kam může vracet migranty

Evropská komise připravuje seznam sedmi zemí, které budou považovány za „bezpečné třetí státy“. Právě do těchto zemí by v budoucnu mohly členské státy Evropské unie navracet některé žadatele o azyl. Podle dokumentu, který získal server Euractiv, se jedná o Bangladéš, Kolumbii, Egypt, Indii, Kosovo, Maroko a Tunisko.

Zavedení seznamu je součástí širší snahy EU o zpřísnění a zefektivnění návratové politiky. Na seznam naváže i rychlá revize samotného principu „bezpečné třetí země“ v evropské legislativě, o které se začalo mluvit letos v únoru.

Už v březnu Evropská komise představila návrh závazných pravidel pro návrat migrantů. Tyto nové podmínky nyní projednávají členské státy i Evropský parlament. Očekává se, že nová pravidla i seznam bezpečných zemí budou zapracovány jako dodatek reformy azylového řízení, která byla schválena v rámci loňského paktu o migraci a azylu.

Předsedkyně EK už na summitu EU loni v říjnu oznámila záměr připravit novou směrnici, která by měla urychlit návraty nelegálních migrantů do zemí jejich původu. Nyní se takto daří vracet zhruba jen 20 procent neúspěšných žadatelů o azyl.

V rámci reformy chce komise sjednotit řadu aspektů azylové politiky. Například rozhodnutí o neudělení azylu v jedné zemi by se mohlo vztahovat na všechny zemi EU. V současnosti se evropským státům nedaří žadatele o azyl přesouvat do třetích zemí a to právě i kvůli sporům, zda je daná země bezpečná. Komise proto chce kritéria bezpečných třetích zemí jasně definovat a rychle do nich migranty do rozhodnutí o azylu posílat. V minulých měsících probíhala v Evropě i debata o změně ženevské konvence o uprchlících, ze které řada soudních rozhodnutí vychází.

Všetky postihnuté krajiny sú výberom eurokomisie určite nadšené...