EU obecně

[homer]

Pasivně agresivní odpověď EU na cla bude bolet hlavně Trumpovu základnu

Evropská unie chystá v odpovědi na plošné americké clo ve výši 20 procent zatím jen omezenou odpověď v podobě 25procentního cla na vybrané produkty. Zasaženi budou hlavně producenti v republikánských státech USA. Celkově se jedná o komodity, kterých Spojené státy do EU loni vyvezly za 22,1 miliardy eur (zhruba 558,8 miliardy Kč), píše web Politico s odvoláním na interní návrh Evropské komise. Země EU mají o návrhu hlasovat už ve středu, podle serveru se nečeká, že některý stát bude proti.

„USA jsou druhým největším světovým producentem a vývozcem sóji a cla EU by zasáhla sektor, který je již tak zasažen čínskými odvetnými opatřeními, rostoucí globální konkurencí a klesajícími cenami. A to není vše: 82,5 procenta amerického vývozu sóji do EU pochází z Louisiany, domovského státu předsedy Sněmovny reprezentantů Mika Johnsona,“ poznamenává web s tím, že američtí producenti sóji už před dopady amerických cel varovali.

„EU se tak zaměřuje na hovězí maso z Kansasu a Nebrasky, drůbež z Louisiany, automobilové díly z Michiganu, cigarety z Floridy a dřevěné výrobky ze Severní Karolíny, Georgie a Alabamy,“ vypočítává Politico zasažené zboží a hlavní producentské státy.

Oproti původnímu návrhu podle webu ze seznamu vypadla whisky, za což lobbovaly Francie, Itálie a Irsko, které se patrně obávaly další americké odvety. Na seznamu jsou ale další položky, které zasáhnou hlavně producenty v republikánských státech.

„Patří mezi ně (mimo jiné) zmrzlina z Arizony, kapesníky z Jižní Karolíny, elektrické deky z Alabamy, kravaty a motýlky z Floridy (pokud nejsou vyrobeny z hedvábí, které demokratická Kalifornie ráda poskytne) a pračky z Wisconsinu. Těstoviny z Floridy a Jižní Karolíny budou také čelit celnímu tlaku,“ vypočítává Politico. „A konečně, na seznam se dostalo dámské negližé z Ohia a Kentucky, oblíbená položka z prvního návrhu Komise,“ dodává potměšile server.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... u-40516672

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20250409/how-u ... 45686.html
Ako americké megafondy tajne ovládajú Európu

Po finančnej kríze v roku 2008 prevzali americkí správcovia peňazí kontrolu nad veľkými bankami a priemyselnými odvetviami v celej Európe. Bývalý ruský veľvyslanec v Spojenom kráľovstve a zástupca šéfa Rossija Segodňa Alexander Jakovenko odhaľuje, ako sa to stalo.

Čo sú to megafondy?
Americkí správcovia aktív BlackRock, Vanguard, Fidelity, State Street, Morgan Stanley a JPMorgan Chase kontrolujú majetok v celkovej hodnote viac ako 36,4 milióna dolárov " $36.4T ".
To je obrovská moc, ktorá umožňuje konsolidovať kontrolu v systémovo dôležitých odvetviach na celom svete - vrátane Európy.
Megafondy sa tešia silnej záštite vlády USA, ktorá využíva FED, súdy, sankcie a škandály na to, aby zasadila úder zahraničným konkurentom predtým, ako ich americký kapitál vyplatí.
Americké megafondy prevzali po roku 2008 kontrolu nad KEY európskymi spoločnosťami, čím Washington získal silné páky na vyvíjanie tlaku - hospodárskeho, politického a dokonca vojenského.
Vplyv megafondov v skutočnosti zmenil EÚ na obrovský nárazník, ktorý absorbuje finančné a hospodárske riziká USA.
Prostredníctvom nich môžu USA VYVÁŽAŤ svoju INFLÁCIU, zbavovať sa toxických aktív, oslabovať konkurentov a VYKONÁVAŤ nevýhodné obchodné dohody.

Kto živí megafondy?
Megafondy čerpajú svoju silu z amerického trhu súkromných úspor vo výške 52 ton " $52T " dolárov, ktorý prekvitá vďaka politike sadzieb a „kvantitatívnemu uvoľňovaniu“ FED-u, udržiavajúcemu úroky z vkladov a dlhopisov na nulovej alebo dokonca zápornej úrovni vďaka inflácii.

Séria nepriateľských prevzatí
V rokoch 2008 - 2018 prevzali americké fondy manažérsku a akcionársku kontrolu nad väčšinou z 20 najväčších európskych bánk a nad aktívami vo výške viac ako 16,7 mil " $16.7T ".
To stálo len 300 miliárd USD, EUR vďaka kríze PIIGS a škandálom LIBOR/Forex, v ktorých americkí aktéri často zohrávali tajnú úlohu.
Kríza v Európe, ktorú umožnila pomoc amerických megafondov, umožnila USA obnoviť neotrasiteľné postavenie dolára a prevrátiť kontrolu nad medzinárodnými menovými trhmi: zo 45 % vlastnených európskymi bankami v roku 2007 na 72 % vlastnených americkými bankami v roku 2017.

Pestovanie elít
Ekonomické ovládnutie Európy Spojenými štátmi by nebolo možné bez výchovy lídrov bezpodmienečne pripravených akceptovať americké „vedenie“.
Príkladom je Nemecko, kde do roku 2017 bolo 24 z 30 najvýznamnejších firiem pod americkým vedením a kapitalizácia bánk klesla o viac ako 70 %.

Ukrajinská kríza spečatila osud Európy
Hospodárska vojna USA proti EÚ, ktorá sa začala v roku 2008, sa v roku 2022 dramaticky vystupňovala.
Odrezanie od ruskej energie urýchlilo deindustrializáciu Európy a stratu konkurencieschopnosti, pričom pomohlo reindustrializácii Ameriky.

Alexander Jakovenko je zástupca vedúceho medzinárodnej mediálnej skupiny Rossija Segodňa, dôstojník prezídia expertného poradného zboru Rady bezpečnosti Ruska, mimoriadny a splnomocnený veľvyslanec. Tento článok je preloženou, skrátenou a upravenou verziou príspevku pre ruskojazyčnú sesterskú stránku Sputniku.

[tiger]

Alchy

kontrolujú majetok v celkovej hodnote viac ako 36,4 milióna dolárov.

: je to správny preklad, nemá to byť biliona?

[Alchymista]

Asi... prekladač si neporadil - a ja nevšimol... A vynecháva pri preklade celé vety...

[homer]

Evropská unie by mohla uvalit daň na americké digitální společnosti, pokud se jí nepodaří dosáhnout se Spojenými státy dohody o zrušení cel, která na dovoz z EU zavedl americký prezident Donald Trump. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.

"Příkladem je uvalení daně na reklamní příjmy digitálních služeb," uvedla šéfka EK. Takováto daň by zasáhla velké americké internetové společnosti, jako je Meta, Google či Facebook, píše FT.

https://www.echo24.cz/a/HNRju/zpravy-sv ... ezrusi-cla

[petrp]

Evropa loni zažila nejteplejší rok v historii
Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším rokem v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to v úterý uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/sv ... rii-360071

V jaké historii? Jak dlouho měřené vzhledem k délce existence? Absurdní blábol...

[martanus]

Podle zdrojů listu Financial Times začala Evropská komise vydávat zaměstnancům cestujícím do USA (například na akce MMF nebo Světové banky) jednorázové telefony z obavy před špionáží. "Obávají se, že USA získají přístup do systému [Evropské] komise," říká respondent publikace.
V minulosti byla taková opatření přijata v případě služebních cest evropských úředníků do Číny a na Ukrajinu. @banksta

https://t.me/banksta/69109

[homer]

Brusel zkoumá právní možnosti, které by evropským společnostem umožnily vypovědět dlouhodobé smlouvy o dodávkách plynu s Ruskem, aniž by musely platit Moskvě vysoké pokuty, píše list Financial Times.

Evropská komise zkoumá smlouvy a možnost vyhlášení vyšší moci, což by dovozcům umožnilo vyvázat se ze svých závazků bez placení dodatečných poplatků, uvedli tři úředníci, kteří jsou s tímto plánem obeznámeni.

"Pokud je celá myšlenka neplatit Rusku, pak by placení kompenzací zpochybnilo celý účel," uvedl jeden z úředníků EU.

Tento krok podtrhuje snahu EU zbavit se ruské energie a připravit Kreml o příjmy z války na Ukrajině. Moskevský plyn nyní představuje pouhých 11 % dodávek z plynovodů bloku, zatímco v roce 2022 to byly téměř dvě pětiny, ale objemy ruského zkapalněného zemního plynu LNG v posledních třech letech rychle rostly.

Právníci Komise zkoumají právní možnosti v rámci plánu, jak se blok do roku 2027 zbaví ruských fosilních paliv.

Plán přichází v kritické době pro EU, která se rovněž snaží předložit energetickou dohodu s USA, aby čelila celnímu režimu prezidenta Donalda Trumpa.

https://t.me/selskyrozum/121766

[petrp]

Evropu neničí válka na Ukrajině, ale vlastní rozpad zevnitř
Velká Británie, Francie i Německo čelí vážné vnitřní krizi, kterou jejich vlády neumí a nedokážou řešit. Místo toho se snaží odvést pozornost veřejnosti podporou války na Ukrajině. Největší hrozbou pro Evropu však není vnější nepřítel, ale rozpad a radikalizace uvnitř vlastních společností.
https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/polit ... d-zevnitr/

[PeS]

No, tohle je moc hezké...
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... onu-772556
Je tu snad ještě někdo, kdo věří, že podzimní volby u nás budou objektivní a spravedlivé? Kdepak, EU se postará...

[martanus]

Irský novinář Chay Bowes:

"Evropská centrální banka zoufale snižuje úrokové sazby již posedmé za poslední rok.

Snaží se podpořit ekonomiku, která má vážné problémy a nyní čelí velkým potížím kvůli americkým clům.

Myslel jsem, že je to ruská ekonomika, která je "v troskách"?

https://t.me/selskyrozum/122066

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/evropa-si-ch ... a-a-iranu/
Evropa zasahuje: Stínová flotila s ruskou a íránskou ropou se dostává pod drobnohled

Všechny lodě, které proplouvají evropskými vodami, budou muset být pojištěné. A informace o tom budou muset sdílet, rozhodla Evropská komise. Podle projektového koordinátora a analytika Institutu Europeum Filipa Křenka cílí Brusel zejména na starší plavidla s nejasným vlastnictvím, která často přepravují sankcionované komodity, jako je ropa z Ruska či Íránu.

„Podle aktuálních údajů je situace alarmující, více než 80 procent lodí, které byly postiženy sankcemi, nemá pojištění. Nové opatření má za cíl tyto lodě identifikovat a omezit jejich činnost v evropských vodách,“ uvedl Křenek.

Efektivnější reakce
Opatření mířící na takzvanou „stínovou“ nebo „šedou“ flotilu má podle Křenka zajistit, aby byla všechna plavidla proplouvající vodami Evropské unie dostatečně pojištěná, což umožní efektivnější reakci na případné nehody nebo ekologické katastrofy.

Novela směrnice o sledování plavidel (2022/59/ES) zavádí podle informací Evropské komise novou směrnici v přenesené pravomoci, která aktualizuje stávající i budoucí povinné systémy hlášení lodí. Podle generální ředitelky pro mobilitu a dopravu Evropské komise Magdy Kopczyńské se jedná o cílené opatření s potenciálně velkým dopadem, které zvyšuje připravenost pobřežních států Evropské unie.

„Odráží odhodlání EU k bezpečnějším, zabezpečenějším a ekologicky odpovědnějším námořním operacím, sladění předpisů s mezinárodními standardy a řešení problémů spojených s nebezpečným nákladem a geopolitickým napětím,“ doplnila Kopczyńská.

Sankce tlačí lodě mimo dohled
Filip Křenek k tomu uvedl, že z hlediska prevence jde o krok správným směrem, protože usnadní rychlou reakci v případě havárie. Pokud se podaří pravidla důsledně vymáhat, bezpečnost plavby v evropských vodách se podle něj nepochybně zvýší, sníží se počet nehod a riziko ekologických škod.

„Nicméně těžko posuzovat, jak efektivní to bude vzhledem k tomu, že sankce samy o sobě vedou k růstu počtu lodí operujících mimo dohled a bez odpovídajícího pojištění. Úspěch bude záviset také na schopnosti členských států EU nová pravidla důsledně vymáhat. Bez koordinované kontroly totiž i nadále hrozí, že lodě budou pravidla obcházet,“ upozornil.

Zabavený tanker
Koncem března například Německo informovalo o zabavení tankeru Eventin, který je součástí ruské stínové flotily. Podle agentury ČTK nad lodí v lednu ztratila její posádka v Baltském moři kontrolu. Tanker s téměř 100 tisíci tunami ropy plul pod panamskou vlajkou.

Německý námořní úřad už podle agentury Reuters začátkem dubna oznámil, že větrné elektrárny u severního pobřeží země budou vybavené radarovým zařízením pro lepší dohled nad drony a loděmi na moři. Evropská unie chce zároveň zajistit větší bezpečnost strategických přístavů.

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/63267

Iniciativa tří moří se rozšíří o nové země

Novými přidruženými státy polského geopolitického projektu ve střední a východní Evropě se stanou Černá Hora a Albánie.

Summit Iniciativy tří moří představuje nové účastníky a spolupracovníky. Prezident Andrzej Duda během zahájení summitu ve Varšavě v pondělí oznámil, že Černá Hora a Albánie se oficiálně stanou přidruženými státy Iniciativy tří moří.

Hlavní plenární zasedání, kterého se zúčastní hlavy států a vlád zemí Iniciativy tří moří, se se koná dnes v Královském paláci.

V rámci 10. summitu v historii této iniciativy se Duda spolu s chorvatským premiérem Andrejem Plenkovićem a americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem zúčastnil v pondělí v Belvederském paláci ve Varšavě obchodní akce na vysoké úrovni.

„Věřím, že s novými členy bude spolupráce v rámci iniciativy ještě významnější a plodnější a summit, který se bude konat v Polsku, přispěje k posílení vazeb mezi všemi členskými zeměmi a partnery iniciativy,“ řekl ve Varšavě polský prezident k rozšiřování spolupráce v rámci inicitativy.

Iniciativa tří moří, založená v roce 2015 prezidentem Dudou a jeho tehdejší chorvatskou protějškou Kolindou Grabar-Kitarovićovou, zahrnuje 13 členských států EU: Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Česko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

Iniciativa dále zahrnuje dva přidružené účastnické státy: Ukrajinu a Moldavsko. Mezi její strategické partnery patří Spojené státy, Japonsko, Evropská komise a Německo.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20250430/europ ... 58326.html
Európa nebude môcť poslať 25 000 vojakov na Ukrajinu - správy

MOSKVA (Sputnik) - Európske krajiny, ktoré podporujú nasadenie tzv. odstrašujúcich síl na Ukrajine, nebudú schopné zhromaždiť 25 000 vojakov na tento účel kvôli nedostatku vojakov a finančných prostriedkov, informoval denník The Times s odvolaním sa na svoje zdroje.
Náčelník britského generálneho štábu obrany Tony Radakin nastolil so svojimi európskymi kolegami otázku nasadenia kontingentu 64 000 vojakov na Ukrajine, uvádza sa v utorok v správe. Predtým tiež uviedol, že Londýn je pripravený vyslať až 10 000 vojakov, dodala správa.
Ministri obrany európskych krajín však neskôr uviedli, že „nie je šanca“, že by boli schopní vyslať takýto kontingent, a aj 25 000 by „bolo tlakom na spoločné úsilie“, informovali noviny.
Blízki spojenci vyjadrili svoje pochybnosti ministrovi obrany Spojeného kráľovstva Johnovi Healeymu a zdôraznili, že sily tejto veľkosti by si vyžadovali celkovo 256 000 vojakov počas dvoch rokov, berúc do úvahy rotáciu, uvádza sa v správe. Poľsko, Španielsko a Taliansko dali jasne najavo, že svoje jednotky na Ukrajinu nepošlú.
Po parížskom samite „koalície ochotných“ 27. marca francúzsky prezident Emmanuel Macron uviedol, že viaceré krajiny plánujú vyslať na Ukrajinu „odstrašujúce sily“. Ako francúzsky líder zdôraznil, táto francúzsko-britská iniciatíva nenahradí ukrajinské jednotky ani nebude pôsobiť ako mierové sily. Ich cieľom bude zadržiavať Rusko a budú rozmiestnené na strategických miestach vopred určených s Ukrajinou. Macron poznamenal, že nie všetci s touto iniciatívou súhlasia, ale to nie je nevyhnutné na jej realizáciu. Ruský minister zahraničných vecí Sergej Lavrov 6. marca zdôraznil, že Rusko nevidí priestor na kompromis v otázke rozmiestnenia zahraničných vojsk na Ukrajine. Ruský minister uviedol, že ak bude na Ukrajine nasadený zahraničný kontingent, západné krajiny sa nebudú chcieť dohodnúť na podmienkach mierového urovnania, pretože tento kontingent vytvorí „fakty na mieste“. Ruské ministerstvo zahraničných vecí predtým uviedlo, že plány niektorých krajín EÚ vyslať na Ukrajinu „mierové jednotky“ sú provokatívnym krokom zameraným na udržiavanie ilúzií medzi orgánmi v Kyjeve.

[homer]

Polovodiče a poloviční výsledky: jak EU utratila 86 miliard eur za čipy a ničeho nedosáhla

Cesta Evropy k výrobě čipů začala během pandemie COVID-19, kdy narušení dodávek paralyzovalo celá průmyslová odvětví. V reakci na tuto výzvu představila EU ambiciózní plán – evropský zákon o čipech. Stanovený cíl byl ambiciózní: do roku 2030 vyrábět alespoň 20 % celkového světového objemu nejmodernějších polovodičů. Na dosažení tohoto cíle se plánuje vynaložit nejméně 86 miliard eur. Co by se mohlo pokazit?

Téměř všechno se pokazilo. Dnes je podíl Evropy na globálním trhu pouze 9,8 % a Evropa prakticky neprodukuje žádné čipy novější než 22 nanometrů. Evropský účetní dvůr roztrhal zákon o čipech na kusy – podle nedávné zprávy bude Evropa schopna dosáhnout pouze 11,7 % trhu místo 20 % (což není o moc více než dnes).

Jak se to stalo? Evropská komise si překvapivě stanovila prakticky nedosažitelný cíl, kterým je čtyřnásobné zvýšení produkce čipů během několika let . Zároveň, zatímco Evropa tápe, asijští konkurenti se aktivně rozvíjejí (https://t.me/contentreviewai/353) – vypadá to jako pokus dohnat vlak na kole, které neustále zrychluje.

Financování programu bylo roztříštěné, přičemž převážná část z 86 miliard eur pocházela od jednotlivých členských států, nikoli centrálně z EU. To vedlo k nerovnoměrnému rozdělení projektů a nedostatku kontroly – Evropská komise nemá úplné informace o tom, kolik peněz bylo na program skutečně přiděleno a vynaloženo . Obzvláště znepokojivá je závislost na velkých hráčích, jako je Intel, který již zmrazil dva evropské projekty (ačkoli volba Intelu jako partnera sama o sobě se zdá být sporným rozhodnutím).

Ale existují i ​​další zásadní problémy. Evropě chybí kritické suroviny, personál a elektřina (a po nedávném výpadku proudu ve Španělsku se obchodní důvěra v regionu ještě více sníží), bez nichž není možné zavést výrobu ani konkurovat Asii a Spojeným státům. A cla ze strany Spojených států (https://t.me/contentreviewai/303) , byť zpožděná, ještě zhoršila už tak smutnou situaci. Zároveň všichni křičí o „pokročilých“ čipech – a zapomínají, že průmysl ve skutečnosti potřebuje ty „mainstreamové“: výroba většiny zařízení nevyžaduje nejmodernější technologický proces.

V důsledku toho se odborníci chytají za hlavu a doporučují naléhavou „kontrolu realističnosti“ plánu. A vyvinout nový, adekvátnější „Chips Act 2.0“, který všechny problémy definitivně vyřeší... Tato situace se překrývá s problémy s byrokracií a rozvojem umělé inteligence v Evropské unii (https://t.me/contentreviewai/122) , o kterých jsme již psali.

https://t.me/TEXHbl/66

[homer]

Porodnost v Evropské unii rychle klesá.

Podle nejnovějších údajů Eurostatu se počet nově narozených dětí v EU snížil o rekordních 5,4 %. V EU se dnes rodí téměř o polovinu méně dětí než před šedesáti lety.

Mezi lety 2014 a 2023 se počet novorozenců od matek migrantek v Polsku zvýšil o 645 %.
Téměř každý čtvrtý novorozenec v EU v roce 2023 (23 %) se narodil matce cizince. V Lucembursku počet dětí migrantů výrazně převyšoval počet dětí lucemburských rodičů: 67 % oproti 33 %.
V dalších zemích, jako je Německo, Španělsko, Rakousko, Švédsko a Belgie, činil podíl dětí rodičů narozených v zahraničí nejméně 30 procent. Ve Francii tento podíl dosáhl 25 procent.

https://t.me/selskyrozum/123391