Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_khaZevnitř afghánského hnutí Tálibán se ozvala vzácná kritika represí vládnoucích radikálních islamistů vůči ženám. Úřadující náměstek ministerstva zahraničí Šer Muhammad Stanikzáí v sobotu vyzval své kolegy, aby dívky znovu pustili do škol. Mladé Afghánky nyní své studium povinně končí šestou třídou základní školy. „Toto není v souladu s právem šaría,“ míní Stanikzáí.
Afghánské ministerstvo vysokého školství zakázalo 500 studentům vycestovat za studiem do Ruska, protože "odjíždějí jako muslimové a domů se vracejí jako komunisté", informují místní média.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_khaNáměstek afghánského ministerstva zahraničí Muhammad Stanikzáí, který minulý měsíc veřejně kritizoval zákaz vzdělávání žen a dívek, je v nuceném vyhnanství v Dubaji. Nejvyšší velení radikálního islamistického hnutí Tálibán, jehož je sám členem, na něj totiž za jeho slova vydalo zatykač. Sám Stanikzáí řekl, že je tam ze „zdravotních důvodů“. Zpráva přichází v době, kdy se uvnitř hnutí perou o moc dvě frakce.
Poté, co byl Afghánistán v roce 2001 napaden americkýmii silami, tak se Západem dosazená administrativa v roce 2003 připojila k Římskému statutu
DUBAJ, 20. února. Radikální hnutí Taliban , které je v Afghánistánu u moci, oznámilo, že země nyní odmítá účast na Římském statutu a neuznává jurisdikci Mezinárodního trestního soudu (ICC).
"Islámský emirát Afghánistán" (název státu používaný Tálibánem ) jako subjekt, který hájí náboženské a národní hodnoty afghánského lidu v rámci islámského práva šaría, neuznává žádné závazky vůči Římskému statutu ani instituci zřízené na jeho základě s názvem Mezinárodní trestní soud," uvádí se v prohlášení vydaném zástupcem mluvčího Tálibánu Hamdulláhem Fitratem. "Přistoupení předchozí administrativy k tomuto statutu nemá žádnou právní sílu," uvádí se v prohlášení.Prohlášení Tálibánu následuje po pokusu vrchního prokurátora Mezinárodního trestního soudu požádat o vydání zatykače na Hibatulláha Achundzadu, nejvyššího vůdce Tálibánu, a Abdula Hakima Hakkáního, předsedu Nejvyššího soudu Tálibánu, na základě obvinění ze zločinů proti lidskosti a genderové perzekuce žen.
Khanova kancelář uvedla, že existují rozumné důvody se domnívat, že Akhundzada a Haqqani "nesou trestní odpovědnost za zločin proti lidskosti pronásledování na základě pohlaví" a uvedla, že tito vůdci Talibanu jsou pravděpodobně "trestně odpovědní za pronásledování afghánských dívek a žen".
Podle prohlášení "Islámského emirátu Afghánistán " tak " ICC místo toho, aby se držel principů spravedlnosti a nestrannosti, vždy jedná v souladu s politickými úkoly". Tato organizace "nepřijala žádná významná opatření týkající se válečných zločinů spáchaných v Afghánistánu okupačními silami a jejich spojenci," uvedl Tálibán. Prohlášení také poukázalo na nečinnost ICC v době, kdy v Afghánistánu došlo k masivnímu ničení vesnic, vzdělávacích institucí, mešit a nemocnic, stejně jako ke smrti civilistů, včetně žen a dětí.
Poukázal na to, že mnoho světových "hlavních mocností není signatáři tohoto 'soudu' – možná nejpozoruhodněji USA, které vedly invazi v roce 2001 – a dodal, že je "neoprávněné, aby národ jako Afghánistán, který historicky snášel cizí okupaci a koloniální podmanění, byl vázán jeho jurisdikcí".
Mezinárodní trestní soud je stálým mezinárodním orgánem pro stíhání osob, které spáchaly závažné trestné činy. Není součástí struktur OSN, i když může iniciovat případy na doporučení Rady bezpečnosti OSN. Odpovědný je jen zemím, které ratifikovaly Římský statut (zakládající dokument Mezinárodního trestního soudu), který vstoupil v platnost v roce 2002, a afghánská vláda ratifikovala Římský statut v roce 2003.
K dnešnímu dni je členy ICC 125 států. Mezi zeměmi, které se k němu nepřipojily, patří Spojené státy (podepsaly Římský statut, ale svůj podpis stáhly), Rusko (podepsalo, ale neratifikovalo), Izrael (podepsalo, ale neratifikovalo) a Čína (dokument nepodepsalo). V roce 2017 ukončila své členství v ICC Burundská republika. Ve stejném roce schválil summit Africké unie "strategii kolektivního vystoupení" z ICC, přičemž jeho postoj ke kontinentu byl považován za zaujatý (strategie není závazná, každá země se musí rozhodnout sama). V roce 2019 Filipíny z ICC vystoupily.
Tálibán se vrátil k moci v srpnu 2021 po vyhnání zahraničních sil z válkou zmítané země a následném zhroucení Západem podporované administrativy.
Ašraf Ghaní, poslední afghánský prezident, uprchl ze země, když se Tálibán přesunul k prezidentskému paláci v hlavním městě Kábulu.
https://www.aa.com.tr/en
Dle fota z ICC s ohledem na jeho zaměření asi budou brzy dámské toalety
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... u-40515200Afghánské hnutí Tálibán propustilo vězněnou Američanku, která se brzy vrátí do vlasti. Informoval o tom bývalý zvláštní vyslanec USA pro Afghánistán Zalmay Khalilzad. Ministerstvo zahraničí se k záležitosti bezprostředně nevyjádřilo a nepotvrdilo ji. Jde patrně už o čtvrtého amerického občana, kterého toto islamistické hnutí od ledna propustilo.
https://www.zerohedge.com/geopolitical/ ... error-listRuský nejvyšší soud ve čtvrtek zrušil svůj dva desetiletí starý zákaz Talibanu , uvedla tisková agentura Tass, čímž znovu otevřel příležitosti pro podnikání a investice mezi oběma zeměmi a připojil se ke snaze Kremlu stabilizovat Afghánistán .
Tento krok je nepochybně diplomatickou výhrou pro Taliban , který byl na světové scéně do značné míry ostrakizován poté, co si v roce 2021 vyrval zpět moc rychlým a chaotickým převzetím moci, když USA stáhly své jednotky ze země.
SAMARKAND (Sputnik) - Rusko si všimlo snahy západných krajín o návrat do afganskej "hry" a nemá nič proti procesu v Dauhe, ak je účasť Západu spravodlivá, povedal v stredu ruský minister zahraničných vecí Sergej Lavrov.
"Všimli sme si, že Západ sa aktívne snaží vrátiť do afganskej hry, z ktorej sa stiahol, ako som už povedal, počas úteku koalície z tejto krajiny po nástupe Talibanu k moci. Západ najmä prostredníctvom sekretariátu OSN inicioval nový formát konzultácií, ktoré sa konajú v Dauhe ... Nie sme proti tomu, len ak je účasť západných krajín na tomto spoločnom úsilí čestná a nenesie dvojité dno, tak sa zúčastňujeme aj na procese v Dauhe," povedal Lavrov novinárom počas svojej návštevy Uzbekistanu.
Lavrov tiež varoval, že NATO by sa nemalo pokúšať vrátiť svoje vojenské prostriedky do Afganistanu.
"Je neprijateľné pokúšať sa - a takéto pokusy existujú - vrátiť sem pod rôznymi zámienkami vojenskú infraštruktúru krajín NATO. Takéto pokusy vytvoria novú časovanú bombu, alebo možno dokonca tikajúcu bombu," povedal.
Okrem toho sa Rusko zasadzuje za rozmrazenie afganských aktív v Spojených štátoch, povedal minister.
Translated with DeepL.com (free version)
Rusko je připravené spolupracovat s afghánským vládnoucím islamistickým hnutím Tálibán v boji proti terorismu. V rozhovoru s agenturou RIA Novosti to řekl pověřenec ruského prezidenta Vladimira Putina pro Afghánistán Zamir Kabulov. Ruský nejvyšší soud nedávno zrušil zákaz činnosti Tálibánu v Rusku, který platil více než dvacet let.
„Rozsudek odstranil překážky bránící plnohodnotnému partnerství s Afghánistánem, a to i v boji proti teroristické hrozbě,“ řekl Kabulov.
Rusko a Tálibán podle Kabulova považují za společného nepřítele afghánskou odnož teroristické organizace Islámský stát. Pomoc s bojem proti ní mohou Afghánistánu poskytnout ruské specializované složky.
Afghánská větev Islámského státu se přihlásila k útoku na koncertní síň v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Tento útok si loni v březnu podle úřadů vyžádal 145 mrtvých a 550 zraněných.
Zrušením zákazu činnosti Tálibánu v Rusku padly všechny překážky pro plnohodnotnou spolupráci v různých oblastech, uvedl také Kabulov. Za „tečku“ v prohlubování vztahů bude považovat příjezd velvyslance do Moskvy. Zatím není veřejně známé, kdy se tak stane.
Už loni v říjnu Putinův zmocněnec řekl, že Moskva se rozhodla vyřadit Tálibán ze seznamu teroristických organizací, proces je ale třeba ještě dokončit. Server Euronews připomíná, že tento krok už udělal Kazachstán a Kyrgyzstán.
Ruští představitelé v posledních letech udržují kontakty s Tálibánem a přijímají jeho delegace v Moskvě. Dělo se to ještě v době před zrušením zákazu činnosti hnutí na ruském území. Delegace Tálibánu se rovněž účastní různých fór organizovaných Ruskem, které se chce být klíčovým hráčem v regionu.
Rusi s Talibánom nemajú veľké krvné spory. Tálibán vznikol až niekoľko rokov po odchode sovietov. MOSKVA (Sputnik) - Afganistan začal s demarkáciou svojich hraníc so susednými štátmi a obnovou hraničných znakov, ktoré sa predtým z rôznych dôvodov stratili, informoval v pondelok afganský rozhlas s odvolaním sa na afganské ministerstvo pre hranice, etniká a kmene.
"Bez ohľadu na citlivosť a dĺžku procesu sú ministerstvo a jeho partnerské agentúry odhodlané presne vymedziť nulové body a chrániť územnú celistvosť krajiny," citoval v pondelok hovorcu ministerstva Taslimulláha Hakkáního vysielateľ Tolo News.
Podľa vyhlásenia, na ktoré sa odvoláva afganská vysielacia spoločnosť, prebiehajú rokovania so susednými krajinami, ktoré majú s Afganistanom spoločné oficiálne hranice, o obnove a rekonštrukcii hraničných značiek.
Vysielateľ citoval afganských expertov, podľa ktorých konflikty za posledné dve desaťročia viedli k porušovaniu afganskej štátnej hranice susednými krajinami a obnova hraničných znakov by bola účinným krokom k riešeniu týchto problémov.
Afganistan má spoločné hranice so šiestimi krajinami: Iránom, Turkménskom, Uzbekistanom, Tadžikistanom, Čínou a Pakistanom. Afganistan zároveň neuznáva takzvanú Durandovu líniu, čo je hranica medzi Afganistanom a Pakistanom vytýčená britskými orgánmi koncom 19. storočia.
Táto 2 640 km dlhá línia, ktorá je výsledkom rokovaní medzi Afganistanom a indickou koloniálnou správou z roku 1893, je už desaťročia predmetom intenzívnych diskusií.
Translated with DeepL.com (free version)
ST. PETERSBURG (Sputnik) - Rozhodnutie o uznaní súčasných afganských orgánov zo strany Ruska prijme vedenie krajiny "v pravý čas", uviedla hovorkyňa ruského ministerstva zahraničných vecí Maria Zacharovová v rozhovore pre Sputnik na Petrohradskom medzinárodnom ekonomickom fóre (SPIEF).
Moskva v súčasnosti čaká na príchod afganského veľvyslanca, dodala Zacharovová.
"Ruská strana informovala afganské orgány o zvýšení úrovne diplomatického zastúpenia Afganistanu v Moskve na veľvyslanca, očakávame jeho príchod do Ruska. Pokiaľ ide o oficiálne uznanie súčasných afganských orgánov, veríme, že príslušné rozhodnutie prijme ruské vedenie v primeranom čase," uviedla Zacharovová, keď odpovedala na príslušnú otázku.
Podľa jednotného registra organizácií uznaných za teroristické, ktorý vedie Federálna bezpečnostná služba (FSB), rozhodnutie ruského najvyššieho súdu o pozastavení zákazu hnutia Taliban v Rusku nadobudlo účinnosť 20. mája.
Obří únik dat a tajný program evakuace odhalily selhání britských úřadů i tlak na média, aby o skandálu mlčela.
V létě roku 2021, kdy se západní vojska chaoticky stahovala z Afghánistánu, došlo na britském ministerstvu obrany k jednomu z nejzávažnějších úniků citlivých informací v novodobé historii Spojeného království. Úředníci omylem rozeslali e-mailem seznamy stovek afghánských tlumočníků a dalších spolupracovníků britských jednotek, kteří se pokoušeli uprchnout před Talibanem. Tyto seznamy obsahovaly jejich plná jména, kontaktní údaje a někdy i fotografie. Data se okamžitě ocitla v oběhu mezi desítkami příjemců, přičemž britská vláda dlouhé týdny nedokázala incident zastavit ani napravit.
Podle investigativních textů zveřejněných deníkem Financial Times šlo o katastrofální selhání základních bezpečnostních pravidel. Úředníci si závažnost situace uvědomili teprve poté, co je na chybu upozornili sami afghánští příjemci e-mailu, kteří začali panicky odstraňovat stopy své spolupráce s Británií. Zmatek prohloubil fakt, že data byla sdílena mezi více útvary a externími dodavateli, takže odpovědnost se rozmělnila a nikdo v prvních dnech nezajistil centrální řízení krizové reakce.
Ve snaze zabránit veřejnému skandálu se britské úřady rozhodly incident striktně utajit. Média byla varována, že jakákoli zmínka o úniku údajně ohrozí životy afghánských rodin a bezpečnost probíhající evakuace.
„Bylo nám opakovaně signalizováno, že zveřejnění detailů by mohlo ohrozit životy a operace, což prakticky znemožnilo transparentní zpravodajství,“ uvádí list Financial Times (FT). Redakce některých britských deníků čelily nepřímým hrozbám právních kroků a upozorněním na možné porušení státního zájmu.
V tichosti vznikl paralelní přesídlovací program, který měl postižené Afghánce rychle dostat z dosahu Talibanem kontrolovaného území. Tento program fungoval zcela mimo standardní režim ARAP, tedy Afghan Relocations and Assistance Policy, který byl oficiálním rámcem pro evakuaci spolupracovníků. Krycí operace se odehrávala pod neveřejným označením a podle citací z dokumentů zveřejněných Fiancial Times měla za hlavní cíl „minimalizovat reputační dopad na britské instituce a snížit pravděpodobnost veřejné kontroly“.
Podle některých charitativních organizací, které v Afghánistánu pomáhaly se skrytou evakuací, byli lidé na uniklých seznamech bezprostředně po zveřejnění dat nuceni zmizet ze svých domovů. Část z nich se ukryla u příbuzných nebo se vydala na útěk přes íránské hranice. Britské ministerstvo obrany dlouhé týdny nedokázalo zaručit ani základní komunikaci s dotčenými rodinami a teprve pod tlakem bezpečnostních expertů začalo nabízet nouzové vízové režimy.
Na problém neexistuje jednoduché řešení, protože únik údajů je v digitální době prakticky nevratný. Jak upozorňují specialisté na kybernetickou bezpečnost, jakmile byly e-maily doručeny stovkám adresátů, hrozilo, že Taliban nebo jiné skupiny získají seznamy spolupracovníků prakticky bez námahy. V článku An embarrassing episode for the British state se píše, že britské instituce opakovaně selhaly v ochraně lidí, kteří pro ně pracovali a riskovali životy.
Skandál vrhá nelichotivé světlo na politické vedení v době vlády Borise Johnsona. Podle zdrojů FT se vláda více soustředila na kontrolu mediálního obrazu než na rychlé odstranění rizika pro samotné Afghánce. Tlak na novináře a argumenty o státním zájmu měly spíše charakter krytí vlastního selhání než upřímné snahy ochránit ohrožené lidi.
Celý případ je podle investigativních novinářů jedním z nejvážnějších důkazů systémové neschopnosti a byrokratického chaosu, který doprovázel britský odchod z Afghánistánu. Sám Financial Times ve shrnutí píše, že jde o „ostudnou epizodu britského státu“, která se stane varováním, co se stane, když politické kalkulace zvítězí nad odpovědností vůči lidem, kteří po léta věřili, že je Británie nenechá napospas.