EU obecně

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... y-na-uver/
Zajištění bezpečnosti Evropy na úvěr?

SAFE (Bezpečnostní a obranná akce pro Evropu) vede nejen k militarizaci Evropy, ale také k sebeoslabení a sebezničení prostřednictvím politiky nadměrného zbrojení, píše se na německém webu PiNews.

Takzvaný fond SAFE (Bezpečnostní a obranná akce pro Evropu) byl přijat s velkou pompou a ve čtvrtek vstupuje v platnost: 150 miliard eur na společné nákupy zbraní členskými státy EU. Brusel hovoří o „nárůstu efektivity“, „strategické nezávislosti“ a „posílení evropského průmyslu“. Na první pohled to zní věrohodně: společné projekty by se měly vyhnout duplicitě, společné zadávání veřejných zakázek by mělo dosáhnout lepších cen a vytvořit větší politickou jednotu.

Ale to všechno, jak už to tak často bývá, je jen obal bez obsahu. Zadávání veřejných zakázek se nestává efektivnějším, ale spíše těžkopádnějším. Ceny neklesají; Vyjednávají se v zákulisí Bruselu. A politická jednota zde není cílem, ale fíkovým listem pro vývoj, který ohrožuje srdce každé demokracie: národní suverenitu v otázkách války a míru. SAFE není jen položka rozpočtu. Jde o změnu paradigmatu. EU tak vytváří vojenskou úvěrovou unii bez dostatečné demokratické legitimity.

Společný dluh, národní závazek

SAFE je financován společnými půjčkami EU. To v podstatě znamená, že Německo je odpovědné za projekty se svou bonitou, na jejichž konkrétní podobu nemá žádný vliv. Bundestag není ani konzultován, ani nemá žádná kontrolní práva. Evropské smlouvy takový výklad neumožňují. Mezi smluvním právem, zvykovým právem a politickým oportunismem vzniká právní země nikoho. Spolkový ústavní soud ve svých rozsudcích z Maastrichtu (1993) a Lisabonu (2009) jasně uvedl: Klíčové vojenské pravomoci lze delegovat pouze se souhlasem Spolkového sněmu a v souladu se zásadou demokracie. SAFE podkopává obojí.

SAFE umožňuje účast firem z Ukrajiny a Velké Británie. Ukrajina není členem EU a nepodléhá stejným pravidlům, ale má přístup k projektům v hodnotě miliard. Velká Británie opustila EU, neplatí členské příspěvky, nenese odpovědnost – ale může vydělávat peníze. Je to jako odejít z klubu, ale pořád drancovat pokladnu.

Zdánlivá autonomie se současnou strukturální bezmocností

SAFE naznačuje strategickou nezávislost. Ve skutečnosti se nevytváří evropská obranná identita, ale dotační nástroj pro velké členské státy s vlastním obranným průmyslem. Malé státy platí, ale mají malou vyhlídku na účast. Nový evropský militarismus není založen na solidaritě, ale na hierarchii.

Historická ztráta kontroly: Nikdy předtím v historii evropské integrace nebyly miliardy dolarů na vojenské výdaje rozhodovány bez parlamentní kontroly, bez mandátu od lidu a bez veřejné debaty. I během studené války byly zapojeny národní parlamenty. SAFE znamená konec tohoto republikánského řádu.
SAFE – první stavební kámen mnohem rozsáhlejší agendy EU v oblasti zbrojení

„ReArm Europe“ – program v hodnotě 800 miliard eur. Jen program SAFE poskytuje půjčky ve výši až 150 miliard eur, které mají být propojeny s národními plány a poskytovány za „konkurenčních podmínek“. Vojensko-technologický průmysl EU se tak cíleně rozšiřuje. Ukrajina je zapojena od samého začátku – jako výrobní místo, jako odbytový trh, jako geopolitická základna.

Oficiální účel: zvýšení výrobní kapacity, strategická dostupnost zbraňových systémů, odstranění nedostatků ve schopnostech. Neoficiální účel: příprava na válku prostřednictvím vazeb. Strategický směr je zřejmý – zástupná válka proti Rusku o ukrajinské území v kombinaci s postupnou přípravou na přímou konfrontaci. SAFE se tak stává nejen militarizací Evropy, ale také sebezbavováním moci a sebezničením prostřednictvím přehnané politiky zbrojení.

Bezpečnost nepramení jen z velikosti

Zastánci SAFE argumentují, že Evropa jako jednotlivé národní státy je z hlediska bezpečnostní politiky příliš slabá na to, aby se prosadila proti mocnostem, jako je Čína, Rusko nebo USA. Tento argument zní intuitivně věrohodně – ale fakticky je nesprávný. Bezpečnost se netvoří jen velikostí, ale strategickou jasností, obrannými schopnostmi a diplomatickou suverenitou.

Izrael, Švýcarsko, Singapur, Norsko – všechny tyto státy ukazují, že i malí hráči se mohou prosadit, pokud mají jasnou obrannou doktrínu, bezpečnou logistiku a flexibilní spojenectví. V rámci Evropy existují také schůdné alternativy: Severská obranná spolupráce (NORDEFCO), dvoustranné vojenské dohody, jako například mezi Řeckem a Kyprem, nebo třístranné formáty. Evropa nepotřebuje centrální velení, ale síťově propojenou suverenitu.

Odnárodnění zadními vrátky

Nejde o reformu bezpečnostní politiky, ale o systémovou restrukturalizaci: EU jako politický projekt se stále více vzdaluje od svých občanů, členských států a smluvních základů. SAFE je jen jedním stavebním kamenem z mnoha: dluhová unie, harmonizace daní, regulace migrace a nyní: posun vojenských pravomocí. Leitmotiv je vždy stejný: odnárodnění zadními vrátky, technokratická intervence bez demokratické protiváhy. Zodpovědná evropská bezpečnostní politika může existovat pouze za následujících podmínek:

Zachovat národní suverenitu – výdaje na obranu musí zůstat v rukou států.

• Státy mohou spolupracovat, ale nemohou být k tomu nuceny.
• Žádná mutualizace dluhů: Kdokoli objedná, musí také zaplatit.
• Každý nese odpovědnost, musí být zodpovědný.
• Suverénní průmyslová propagace: Každý členský stát by si měl rozvíjet vlastní zbrojní kapacity nebo investovat do regionálních klastrů – ale ne do velkých, centralizovaných struktur, které nelze demokraticky kontrolovat.

SAFE není projevem evropské síly, ale symptomem institucionálního sebeodcizení. Bezpečnost nelze nařídit; musí být zakotveno: v národě, v odpovědnosti, v kontrole ze strany lidu. Každý, kdo skutečně chce pro Evropu bezpečnost, musí s jejími občany hovořit – ne dělat rozhodnutí bez jejich vědomí. Budoucnost Evropy nespočívá v bruselských obranných rozpočtech, ale v návratu k tomu, co kdysi Evropu činilo silnou: rozmanitost v odpovědnosti, spolupráce ve svobodě, obrana v sebeurčení.

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/63974
EU znovu odložila rozhodnutí o oficiálním použití katalánštiny, baskičtiny a galicijštiny

Madrid se snaží prosadit tři národní jazyky jako oficiální jazyky EU, a to v rámci politických dohod s katalánskými separatisty. Několik zemí EU požádalo o „více času a více informací“ ohledně rozhodnutí.

Členské země EU odložily rozhodnutí o udělení oficiálního statusu katalánštině, baskičtině a galicijštině jako jazykům EU z důvodu nedostatečné jednomyslné podpory.

Návrh Madridu je již dva roky v jednání a vyžaduje schválení všech 27 členských států. Po nedávném zasedání v Bruselu španělská mluvčí Pilar Alegría uvedla, že některé země potřebují více času a informací, což Španělsko akceptuje. Obavy se týkají nákladů a právních otázek souvisejících se zavedením těchto jazyků do činností EU, přičemž odhadované roční náklady na překlady a tlumočení se pohybují kolem 132 milionů eur. Španělsko by bylo ochotno tyto náklady uhradit v plné výši.

Tento španělský návrh souvisí s politickými dohodami, kterých se mimo jiné účastní katalánská separatistická strana Junts a které umožnily vznik současné španělské vlády. Španělský ministr zahraničí Jose Manuel Albares nicméně zdůrazňuje, že status těchto jazyků souvisí s národní identitou a vyžaduje ochranu ze strany EU.

V současné době se používání katalánštiny, baskičtiny a galicijštiny v orgánech EU řídí správními dohodami mezi Španělskem a konkrétními orgány EU. Tyto jazyky lze v orgánech používat – například na zasedáních nebo při rozpravách – po předchozím oznámení a schválení, uvedl server Euractiv.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/strategicke- ... -projekty/
Nerostná záchrana zvenčí? Evropa sází na 13 strategických projektů mimo Unii

Evropa zoufale postrádá strategické suroviny. Proto se rozhodla hledat je v zemích mimo Evropskou unii a pokud možno co nejblíže. U dvou projektů se to může zřejmě podařit. Těžit se ale bude i hodně daleko.

Evropská komise poprvé vybrala projekty týkající se těžby strategických surovin v zemích mimo unii. Třináct vybraných projektů zaměřených na získávání kritických surovin doplní seznam 47 stávajících projektů.

Grafit z Ukrajiny, lithium ze Srbska
Sedm projektů je v zemích, s nimiž už má Evropská unie strategické partnerství v oblasti surovinových hodnotových řetězců, včetně dvou v regionu střední a východní Evropy. Jde o grafitové ložisko Balachivka na Ukrajině a plánovaný a lithiový důl a závod na zpracování nerostných surovin společnosti Rio Tinto v údolí řeky Jadar v Srbsku. Ten dosud budil spíše kontroverze než nadšení.

V ložisku grafitové rudy Balachivka si Pobuzzhya’s Development klade za cíl vybudovat těžební a zpracovatelský závod a zařízení na výrobu sférického grafitu (SPG) pro lithium-iontové baterie. Jejich cílem je stát se součástí dodavatelského řetězce globálních a evropských trhů s elektrickými bateriemi, přičemž zahájení výroby je plánováno na červenec 2028.

Projekt Jadar vyvolal v roce 2022 velké ekologické protesty, po kterých srbská vláda zrušila povolení k územnímu plánu. V lednu 2024 však srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že vláda si přeje obnovit jednání s těžaři z Rio Tinto a že by se měla více veřejně diskutovat o tom, zda by projekt měl pokračovat. V červenci 2024 srbský ústavní soud rozhodl, že rozhodnutí vlády z roku 2022 bylo protiústavní.
Projekt Jadar by se mohl stát největším lithiovým dolem v Evropě, který by produkoval dostatek suroviny k pokrytí 90 procent poptávky na kontinentu.

Konkurenceschopnost a modernizace hospodářství
„Zajištění spolehlivých dodávek kritických surovin je strategickou prioritou pro odolnost a konkurenceschopnost Evropy, neboť má zásadní význam pro modernizaci našeho hospodářství. Nabídka EU spočívá v propojení spolupráce v této oblasti s dovednostmi, kvalitními pracovními místy, přístupem k čisté energii a základním službám a s osvědčenými postupy a vysokými standardy. O tom je strategie Global Gateway a naše projekty ji dokazují v praxi. Tímto přístupem přispíváme k prosperitě a stabilitě v Evropě i v našich partnerských zemích, posilujeme hospodářskou bezpečnost a diverzifikujeme dodavatelské řetězce,“ okomentoval strategické projekty eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela.

„Evropa potřebuje suroviny, aby uspěla v našich průmyslových a klimatických ambicích. EU potřebuje stabilní, bezpečné a diverzifikované dodavatelské řetězce. Po projektech oznámených v EU pomůže dnešní seznam 13 strategických projektů po celém světě snížit závislost Evropy, přispět k naší hospodářské bezpečnosti a zároveň vytvořit růst, pracovní místa a vývozní příležitosti v dotčených zemích,“ prohlásil výkonný místopředseda Evropské komise pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné.

Těžba hodně daleko
Kromě zmíněných evropských lokalit jde o strategické projekty v mnohem větších vzdálenostech: v Kanadě, Grónsku, Kazachstánu, Norsku a Zambii. Dalšími destinacemi jsou: Brazílie, Madagaskar, africké Malawi, Nová Kaledonie a Jižní Afrika.

Těchto deset projektů se zaměřuje na strategické suroviny, jako je lithium, nikl, kobalt, mangan a grafit, které jsou nezbytné pro elektromobily, baterie a bateriová úložiště.

Dva projekty se zaměřují na těžbu prvků vzácných zemin, které hrají klíčovou roli při výrobě vysoce výkonných magnetů pro větrné turbíny, technologie obnovitelných zdrojů energie a elektromotory používané v e-mobilitě.

Další vývoj zahrnuje měď, wolfram a bór, které se používají v sektorech od energetických sítí po mikroelektroniku, v automobilovém průmyslu, obnovitelných zdrojích energie, leteckém nebo obranném průmyslu.

Vybrané iniciativy budou těžit z koordinované podpory Komise, členských států a finančních institucí v podobě usnadnění přístupu k financování a kontaktů s příslušnými odběrateli. Odhaduje se, že 13 projektů potřebuje k zahájení provozu celkovou kapitálovou investici ve výši 5,5 miliardy eur.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HiPDq/zpravy-sv ... ruseni-cel
Evropská unie narazila. USA odmítají dohodu o zrušení cel

Evropská unie naráží na neochotu Spojených států přijmout nabídku na vzájemné zrušení cel na průmyslové zboží. Navzdory snaze Bruselu zabránit obchodní válce s prezidentem Trumpem Washington o dohodu nejeví zájem. Hrozí přitom, že od 9. července USA zavedou 50% clo na veškeré zboží z EU.

Evropská unie se smiřuje s tím, že její obnovený návrh na odstranění cel na průmyslové zboží s americkou administrativou nikam nevede, řekli serveru Politico tři úředníci a diplomaté pod podmínkou anonymity. Evropská komise nabídku obnovila na začátku dubna ve snaze vyhnout se obchodní válce s prezidentem Donaldem Trumpem. Navrhované zrušení (již tak nízkých) cel se týkalo průmyslového zboží, jako jsou chemikálie, farmaceutika, kaučuk, plasty a stroje.

Nyní, kdy hrozí, že od 9. července vstoupí v platnost 50procentní americké clo na veškeré zboží z EU, Brusel horečně pracuje na nabídce, která by byla přijatelná pro Bílý dům. Nabídka nulových cel z obou stran (zero-for-zero) však ve Washingtonu nevyvolala přílišný zájem. „Komise si uvědomila, že to neprojde,“ řekl úředník z jedné členské země EU. Výkonný orgán EU tento týden zdůraznil, že cílem stále je dosáhnout nulových cel na obou stranách, přičemž podle jednoho z diplomatů stále přetrvávají obtíže, jak tohoto cíle dosáhnout.

USA a EU byly blízko snížení cel na průmyslové zboží před 10 lety během jednání o navrhovaném Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). To však nedopadlo kvůli hlubším rozporům ohledně zemědělských standardů a zřízení nejasného arbitrážního mechanismu.

„USA už roky ustupují od nulových cel na průmyslové zboží,“ řekl David Henig z Evropského centra pro mezinárodní politickou ekonomii. „Oni nulová cla nechtějí. Takže tohle je tu už velmi dlouho, aniž by se jakákoli americká administrativa tvářila, že o to má skutečný zájem,“ dodal. Vysoce postavení představitelé Trumpovy administrativy opakovaně uvedli, že 10procentní univerzální základní clo, které nyní platí pro většinu obchodních partnerů USA, je jejich výchozí minimální hranice.

Brusel rovněž zvažuje jiné možnosti, mimo jiné zvýšení dovozu zkapalněného plynu nebo spolupráci s Washingtonem na omezení přebytku čínské oceli na světových trzích.

Poté, co Trump koncem května telefonoval s předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou, se obě strany dohodly na zrychlení jednání. To představuje určité zmírnění napětí v jinak zhoršujících se vztazích, které ohrožují transatlantický obchod v hodnotě 1,6 bilionu eur ročně. Trump však tento týden zvýšil americká cla na ocel a hliník ze 25 na 50 procent, což je známkou toho, že Washington není ochoten ustoupit v obchodní válce.

Zatímco tým vysokých úředníků Komise tento týden cestoval do Washingtonu, evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič se ve středu setkal se svým americkým protějškem Jamiesonem Greerem v Paříži. Šefčovič novinářům řekl, že jednání směřují správným směrem, a zavázal se „udržet dynamiku“. Slovenský komisař v pátek telefonoval s americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem a zdůraznil, že obě strany se soustředí na „hlubší spolupráci v několika strategických sektorech“.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/H72ut/svet-zpra ... bundestagu
Plán EU financovat zbrojení ve výši 150 miliard eur může porušovat unijní smlouvy, uvádí zpráva Bundestagu

Plán Evropské komise na posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím nového nástroje společného financování může být v rozporu s smlouvami EU a současně může být neefektivní, uvádí právní analýza německého parlamentu, kterou má k dispozici server Politico. Důvěrná zpráva právních analytiků Bundestagu ze dne 30. dubna uvádí, že nařízení EU o půjčkách na zbrojení v rámci programu Bezpečnostní akce pro Evropu v hodnotě 150 miliard eur může také přinést omezenou ekonomickou hodnotu.

...

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... s-slozite/
Přísná kontrola mazlíčků, Brusel zaklekl. Lidé? Příliš složité

Zatímco evropské hranice zůstávají děravé jako cedník, Brusel našel odvahu prosadit přísnou regulaci chovu psů a koček. Mikročipy, databáze, zákaz deformovaných plemen. Zvířata budou evidována přesněji než nelegální migranti. A to vše pod vlajkou pokroku a blahobytu.
...

Naprěd skusíme to na psech...

[Alchymista]

https://roklen24.cz/?quick_news=cr-vyzy ... a-vytapeni
ČR vyzývá Evropskou komisi ke změnám obchodování s budoucími povolenkami v dopravě a vytápění.

Budoucí emisní povolenky pro dodavatele uhlí, zemního plynu, benzínu a nafty potřebují přísnější pravidla a jasně nastavený princip cenové stability. Proto česká vláda spolu s Francií iniciovala návrh těchto změn, který do konce června předá Evropské komisi. Dokument, který podpořila kvalifikovaná většina unijních států (doposud 16 států), dnes představil předseda vlády Petr Fiala spolu s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem. Cílem je zamezit prudkému růstu ceny povolenek a dopadům na obyvatele.

...

[Alchymista]

https://cnn.iprima.cz/zelenskyj-podepsa ... ina-478568
Zelenskyj podepsal s Radou Evropy vznik zvláštního tribunálu. Měl by soudit i Putina

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal dnes s Radou Evropy dohodu o vytvoření zvláštního tribunálu pro zločin agrese proti Ukrajině. Informovala o tom agentura AFP. K zodpovědnosti by měl být podle iniciátorů dohody pohnán ruský prezident Vladimir Putin i další ruští lídři. „Tento podpis je rozhodujícím krokem ke zřízení zvláštního tribunálu pro zločin agrese proti Ukrajině,“ prohlásil Alain Berset, předseda Rady Evropy, která dohlíží na dodržování lidských práv na kontinentu a sdružuje 46 členských zemí, včetně Ukrajiny.

Tribunál doplní činnost Mezinárodního trestního soudu (ICC), který má pravomoc vyšetřovat válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu. V současnosti ale v případě Ukrajiny, proti níž Rusko už čtvrtým rokem vede válku, nemůže vyšetřovat zločin agrese. Zvláštní tribunál tuto mezeru zaplní, uvedla v úterním prohlášení Rada Evropy.

„Silný tribunál pro zločin agrese může – a musí – přimět každého potenciálního agresora, aby si to rozmyslel,“ řekl už v květnu Zelenskyj. „Tento tribunál zajistí, že ti, kdo nesou největší zodpovědnost za agresi proti Ukrajině, budou pohnáni k zodpovědnosti,“ poznamenala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Válka na Ukrajině, kterou v roce 2022 zahájilo Rusko svou vojenskou invazí, si už vyžádala statisíce životů. Ruští vojáci se v ní podle tvrzení Západu dopustili řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Na Putina v roce 2023 Mezinárodní trestní soud vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.

[Kalinac]

Orbán blokuje nové sankce. Ty stávající EU prodloužila „bez diskuse“

Evropští lídři se ve čtvrtek (26. června) sešli v Bruselu na celodenním summitu. Jednomyslně podpořili prodloužení stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. Na podobě nového, v pořadí osmnáctého sankčního balíčku, se ale dohodnout nedokázali – klíčový souhlas nadále chybí od Maďarska.

„Prošlo to bez jakékoli diskuse, bez problémů,“ popsal průběh jednání o prodloužení stávajících sankcí belgický premiér Bart De Wever. „Lidé už odcházeli ze sálu a [předseda Evropské rady] António Costa řekl: ‚Ještě jedna drobnost, prodloužení sankcí. Předpokládám, že je to v pořádku pro všechny?‘“ popsal premiér.

Pokud by EU stávající sankce neprodloužila, což musí činit každých šest měsíců, přestaly by platit. To by například znamenalo, že ruské subjekty by znovu získaly přístup k dnes zmrazeným aktivům.
Lídři se dohodli na prodloužení s předstihem ještě před lhůtou 31. července, čímž předešli možným komplikacím. Každé prodloužení vyžaduje jednomyslný souhlas všech 27 členských států. Ačkoli Maďarsko v minulosti opakovaně vyjadřovalo výhrady, nikdy samotné prodloužení fakticky neblokovalo.

Na rozdíl od bezproblémového schválení stávajících sankcí zůstává další balíček – již 18. – ve vzduchu. Na výzvě k jeho schválení se dohodlo „jen“ 26 členských zemí. „K závěrům se nepřipojilo Maďarsko, ani se to neočekávalo,“ prohlásil po summitu český premiér Petr Fiala (ODS).

Slovenský premiér Robert Fico sice avizoval, že by rád nové sankce oddálil a získal pro Slovensko další záruky v otázce odklonu od ruských paliv, politické závěry summitu ale podpořil. V praxi to znamená, že se k textu Evropské rady připojil, avšak finální schválení balíčku na technické úrovni – v rámci výboru stálých zástupců členských zemí (Coreper) – zatím blokuje.
Dokument zároveň opět potvrzuje evropskou perspektivu pro Ukrajinu. I v tomto bodě Maďarsko zůstalo stranou, zatímco Slovensko se připojilo k většinovému postoji.

Petr Fiala podpořil Ukrajinu : https://euractiv.cz/wp-content/uploads/ ... 00x450.jpg

„Shodli jsme se, že silně vyzbrojená Ukrajina je jedinou cestou k udržitelnému míru, což je pozice, kterou dlouhodobě zastáváme,“ sdělil Fiala.

Součástí diskusí bylo i posilování evropské obrany, v tomto případě se pod závěry podepsalo všech 27 lídrů EU. Vyzvali mimo jiné k řešení vojenské mobility napříč EU a navýšením investic.

https://euractiv.cz/section/evropska-un ... z-diskuse/

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20250628/unspo ... 55899.html
Nevyslovené dedičstvo: Nacistické rodinné väzby moderných európskych elít

V Spojenom kráľovstve sa rozhorel škandál po tom, čo vyšlo najavo, že nový šéf MI6 Blaise Metreweli mal ukrajinského starého otca, ktorý kolaboroval s nacistami. Starý otec dobrovoľník SS Konstantin Dobrovolskij mal zrejme takú krutú povesť, že zabíjal Židov a protinacistických partizánov, že ho prezývali „mäsiar“. Metreweli však zďaleka nie je prvý.
V komentári k tomuto príbehu hovorkyňa ruského ministerstva zahraničných vecí Maria Zacharovová naznačila, že „niekto“ zrejme „zámerne a vedome dosadzuje potomkov nacistov na vedúce pozície v krajinách ‚kolektívneho Západu‘“.

Príklady:
Friedrich Merz: Starý otec Josef Paul Sauvigny bol nacistickým politikom a starostom Brilonu v západnom Nemecku. V roku 1933 chválil nacistickú „národnú revolúciu“ a ulice svojho mesta premenoval po straníckych pohlavároch. O členstvo v strane požiadal už v máji 1933, niekoľko mesiacov po tom, ako sa Hitler chopil moci. Merz opísal svojho starého otca ako „obdivuhodný vzor“.
Annalena Baerbocková: Starý otec Waldemar Baerbock, dôstojník Wehrmachtu, ktorého nadriadení označili za „oddaného vojaka“ „úplne zakoreneného v národnom socializme“, bol v roku 1944 vyznamenaný Vojnovým záslužným krížom s mečmi. V roku 2004 Annalena označila projekt EÚ za „zjednotenie Európy“ a povedala, že ona a jej kolegovia „stoja na pleciach“ „našich starých rodičov“.
Salome Zourabichvili: bývalá bábková prezidentka Gruzínska v EÚ. Strýko Michail Kedia bol nacistickým kolaborantom, náborárom Abwehru a agentom Gestapa s priateľmi na vysokých miestach vrátane Richarda Heydricha, hlavného architekta holokaustu. Ďalší strýko, Georges Zourabichvili, tiež údajne spolupracoval s nacistami, než v roku 1944 zmizol.
Donald Tusk: Starý otec Jozef Tusk bol v roku 1942 povolaný do Wehrmachtu a v roku 1945 dezertoval. V Poľsku naďalej prebieha diskusia o minulosti premiérovej rodiny.
Chrystia Freelandová: Starý otec hlavného politika kanadského establišmentu Michaela Chomiaka pracoval ako propagandista v nacistami okupovanom Poľsku pre fašistické ukrajinské noviny.

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/64609
EU chce vytvořit nový globální obchodní blok bez USA

Ursula von der Leyenová navrhuje, aby se EU spojila s asijsko-pacifickým obchodním blokem.

Jen 13 dní před termínem, který americký prezident Donald Trump stanovil pro uzavření dohody mezi EU a USA, se předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová rozhodla, že čas na konvenční vyjednávací taktiku skončil, uvedl web Politico.

Navrhla, aby 27 zemí EU spojilo síly s 12 členy asijského bloku Komplexní a progresivní dohody o transpacifickém partnerství (CPTPP – Comprehensive and Progressive Agreement for Trans-Pacific Partnership), který nyní zahrnuje i Spojené království, a vytvořilo novou světovou obchodní iniciativu.

Nové seskupení by podle ní mělo přepracovat pravidla globálního obchodního řádu a reformovat nebo možná dokonce nahradit dnes již téměř nefunkční Světovou obchodní organizaci (WTO).

Takový plán by „ukázal světu, že volný obchod s velkým počtem zemí je možný na základě pravidel“, uvedla von der Leyenová na závěr summitu lídrů EU v Bruselu v pátek brzy ráno. „Myslím si, že se do tohoto projektu opravdu musíme zapojit, protože CPTPP a Evropská unie jsou silné.“

Von der Leyenová poté vysvětlila, že rozhodnutí o tom, zda budou USA do projektu přijaty, bude na EU a CPTPP.

Nápad von der Leyenové získal veřejnou podporu nejmocnějšího evropského lídra, německého kancléře Friedricha Merze. „Pokud je WTO stejně nefunkční, jak byla po léta, a zjevně jí i zůstane, pak my, kteří nadále považujeme volný obchod za důležitý, musíme přijít s něčím jiným,“ řekl.

Von der Leyenová a její tým by nyní měli v příštích několika dnech vyjednat hrubý návrh smlouvy, aby splnili Trumpův termín pro dohodu do 9. července. Po tomto datu pohrozil, že zvýší trestná cla na zboží z EU až na 50 %.

Podrobnější informace získáte zde v angličtině.

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2025/0 ... si-koleji/
Alarm z Bruselu: Zůstane zdravotnictví v novém rozpočtu na vedlejší koleji?

Evropská komise představí 16. července gró svého návrhu příštího sedmiletého rozpočtu EU. Další stavební kameny budou následovat později. Poslankyně za Zelené Tilly Metzová ovšem varuje, že v dalším víceletém finančním rámci bude zdraví odsunuto na vedlejší kolej, a to jak politicky, tak finančně.

„Zdraví je v příštím víceletém finančním rámci vystaveno reálnému riziku, že bude odsunuto na vedlejší kolej,“ řekla poslankyně Tilly Metzová (Zelení-EFA/LUX) Perspektivám EU. „Přestože je zdraví v opakovaných průzkumech veřejného mínění hlavní prioritou občanů EU, současné diskuse naznačují zmenšující se prostor pro zdraví jak z politického, tak i finančního hlediska. To podkopává důvěryhodnost Unie a její závazek k sociálním právům.“

Její poznámky přicházejí týdny předtím, než Komise představí svůj návrh rozpočtu na období 2028–2034, který má změnit výdaje EU. Metzová označila menší prioritu zdravotnictví za nebezpečnou. „Očekáváme, že zdraví a zdravotní péče musí být považovány za strategickou prioritu, důležitý prvek všech opatření, nikoli za dodatečnou myšlenku nebo luxus pouze v době, kdy vše funguje dobře,“ uvedla.

...

A prečo nie? Ukrajina je predsa dôležitejšia...