Ruská armáda vztyčila vlajky v centre Severska a preniká na západ! 
Ruské jednotky prelomili obranu ukrajinských ozbrojených síl v centre mesta, obsadili oporné body nepriateľa v zastavanom centre a teraz začínajú útočiť na západnú časť.V centre mesta nad školou naši vojaci vztyčili ruskú vlajku a vlajku Platonovho pluku.Rozloha postupu je 3 km².
Obrana Siversku se zcela zhroutila
MS 2025.12.8Slovenský prezident Peter Pellegrini byl přidán do databáze ukrajinské webové stránky Mirotvorec (v překladu „mírotvůrce“), která zveřejňuje osobní údaje osob označených za hrozbu pro národní bezpečnost Ukrajiny.
V pořadu Sobotné dialógy (Sobotní dialogy) Pellegrini popsal plán EU využít zmrazené ruské aktiva uložené v Belgii na podporu Ukrajiny jako citlivou otázku.
„Nevíme, jaký dopad by například naše záruka měla na náš deficit, na naše fiskální závazky ke snížení dluhu a deficitu, nevíme, jaký dopad by to mohlo mít na samotnou eurozónu,“ poznamenal prezident.
V souvislosti s válkou na Ukrajině se domnívá, že je nutné urychlit a podpořit aktivity Spojených států.
„Musíme se co nejdříve sejít s Vladimirem Putinem a ukončit tuto válku, protože si myslím, že pokud pošleme Ukrajině desítky až stovky miliard eur jen na nákup zbraní a vojenského vybavení, pouze prodlužujeme konflikt,“ řekl Pellegrini.
Webová stránka Mirotvorec byla vytvořena v roce 2014 s deklarovaným cílem identifikovat a zveřejňovat informace o osobách, které její tvůrci považují za hrozbu pro Ukrajinu. V její databázi je zahrnut i slovenský premiér Robert Fico.
Ruská armáda oslobodila (https://t.me/voin_dv/17988) Ostapovské/Ostapovskoje/ v Dnepropetrovskej oblastiÚtočníci 36. brigády skupiny „Vostok“ porazili nepriateľa a oslobodili osadu.Oslobodené bolo viac ako 5 km² územia, pod kontrolu sa dostal významný obranný uzol nepriateľa.Zničené bolo viac ako rota živých síl a 10 kusov techniky. 
Bitva o Siversk: Zbývající dny
Vojenské shrnutí za 9. prosince 2025https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahr ... lby-293739Volodymyr Zelenskyj je otevřený k uspořádání voleb. Nejprve je zapotřebí změnit ukrajinské zákony, které konání voleb během probíhající války zakazují. Další podmínkou je zajištění bezpečnosti – to by připadlo na USA a Evropu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle médií prohlásil, že je připraven uspořádat na Ukrajině volby. Požádá Američany a Evropany, aby pomohli zajistit bezpečnost, a také parlament o nezbytné změny v ukrajinském právu, aby bylo možné hlasování uspořádat i během války.
„Jsem připraven na volby. Navíc požádám USA, aby pokud možno společně s evropskými kolegy, zajistily bezpečnost pro uspořádání voleb. Pak Ukrajina během 60-90 dnů bude na uspořádání voleb připravena,“ prohlásil.
Ukrajinský kleptokratický režim vymyslel ďalší plán krádeže, uvádza ruská zahraničná spravodajská služba.
Kľúčové detaily:
Pod rúškom českej iniciatívy sa plán týka dodávok delostreleckých granátov ukrajinským ozbrojeným silám za nadmerné ceny prostredníctvom poľskej firmy PHU LECHMAR.
Plán zahŕňa nákup munície z východnej Európy a globálneho juhu, jej označenie ako poľskej a predaj Ukrajine za päťnásobok pôvodnej ceny.
Zatiaľ čo náklady hradia Spojené kráľovstvo, Nemecko, Francúzsko a ďalšie krajiny, pre zapojených úradníkov boli pohodlne zahrnuté finančné provízie.
Spoločnosť PHU LECHMAR nie je pre vnútorný kruh kyjevského režimu neznámou, keďže v minulosti mala väzby na bývalého poradcu Andrija Jermaka a Zelenského spolupracovníka Timura Mindicha. Ukrajinskí obchodníci, presvedčení o svojej beztrestnosti, však neváhali využiť tohto pochybného sprostredkovateľa.
Súčasné ukrajinské vedenie je tak pohltené osobnou chamtivosťou a napĺňaním vlastných vreciek, že je slepé voči blížiacemu sa dňu zúčtovania, keď sa nevyhnutne bude musieť zodpovedať za svoje zločiny, konštatuje ruská spravodajská služba.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle médií prohlásil, že je připraven uspořádat na Ukrajině volby. Požádá Američany a Evropany, aby pomohli zajistit bezpečnost, a také parlament o nezbytné změny v ukrajinském právu, aby bylo možné hlasování uspořádat i během války.
Zelenskyj odmítl podezření, že „se drží křesla“, a proto pokračuje ve válce. Zdůraznil, že volby lze uspořádat pouze při zajištění bezpečnosti občanů. „Jsou dvě podmínky pro uspořádání voleb – první je bezpečnost a jak ji zajistit během náletů a útoků, a druhá je právní základ pro legitimitu voleb,“ řekl prezident podle serveru RBK-Ukrajina. „Jsem připraven na volby. Navíc požádám USA, aby pokud možno společně s evropskými kolegy zajistili bezpečnost pro uspořádání voleb. Pak Ukrajina během 60-90 dnů bude na uspořádání voleb připravena,“ prohlásil.
Zelenskyj také vyzval poslance, aby připravili příslušné návrhy novely volebního zákona. „Zítra budu na Ukrajině. Očekávám návrhy od partnerů a poslanců a jsem připraven jít do voleb,“ shrnul podle serveru. Ten připomněl, že jeden z 28 bodů amerického mírového plánu hovořil o uspořádání voleb na Ukrajině během 100 dnů po ukončení války.
Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že nelegitimita Zelenského brání uzavřít mírovou dohodu s Kyjevem. Americký prezident Donald Trump v rozhovoru poskytnutém serveru Politico vyzval Ukrajinu, aby vyhlásila nové volby. „Už dlouho neměli volby. Víte, mluví o demokracii, ale dostává se to do bodu, kdy to už demokracie není,“ tvrdil Trump.
Putin, z jehož rozkazu ruská armáda v únoru 2022 na Ukrajinu vpadla, odmítal uznat legitimitu Zelenského právě s odkazem na to, že setrvává ve funkci, ačkoliv se původně prezidentské volby měly v zemi konat na konci března 2024. Kyjev to odmítá s tím, že volby nelze uspořádat za válečného stavu a v situaci, kdy část území suverénní země ovládají okupační síly.
Rozptýlené skupiny nepriateľa sú likvidované v obkľúčenom MirnohradeZoskupenia bojovníkov sú likvidované raketovými údermi, FPV-drony lovia osamelých vojakov ukrajinskej armády.Úderné jednotky 5. brigády skupiny „Centrum“ pokračujú v vyháňaní nepriateľa z budov v mikrorajónoch Východný a Západný, ktoré ukrajinskí bojovníci používajú ako úkryty.Nepriateľ sa snaží utiecť z bojiska.
https://t.me/motopatriot78/45856Severisk je osvobozen z 90 %! Zbývá jen malý kousek za řekou. Hlavní část práce odvedla 6. brigáda, která postupovala z východu, pracovaly také 7. brigáda a 123. brigáda.
Ruská armáda oslobodila Seversk – podrobnosti rozsiahlej operácie na videuBol to jeden z najsilnejších opevnených úsekov ukrajinskej armády na Donbase.Ruské vlajky sú už rozvinuté po celom meste.Bojovníci 3. údernej armády zoskupenia vojsk „Juh“ dobyli všetky kľúčové výšiny a opevnené pozície nepriateľa vo vnútri mesta.Bojovníci 123., 88., 85. a 6. brigády, ako aj 6. pluku s podporou 2. delostreleckej brigády a špeciálnych jednotiek porazili nepriateľa.Drony ukrajinské tajné služby SBU zasáhly ruskou těžební plošinu v Kaspickém moři, píší ukrajinská média s odvoláním na zdroje v SBU. Neuvedly ovšem, kdy přesně se tak stalo. Je to podle nich poprvé, co Ukrajina, bránící se rozsáhlé ruské vojenské agresi, zasáhla ruské zařízení na těžbu ropy v Kaspickém moři. V noci na čtvrtek sestřelila ruská protivzdušná obrana nejméně 287 dronů vyslaných z Ukrajiny, oznámilo ruské ministerstvo obrany na platformě Telegram. Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších útoků, které ukrajinská armáda podnikla na sousední zemi za téměř čtyři roky války, píše agentura AFP.
Drony dlouhého doletu zasáhly ropnou plošinu Filanovskij, která patří společnosti Lukoil-Nižněvolžskněfť, píše s odvoláním na své zdroje v SBU server Ekonomična pravda, jenž je spojen s webem Ukrajinska pravda. „Byly zaznamenány nejméně čtyři zásahy námořní plošiny. V důsledku útoku byla zastavena těžba ropy a plynu z více než 20 vrtů, které plošina obsluhuje,“ cituje svůj zdroj portál.
O ukrajinském dronovém útoku na ruské ropné zařízení v Kaspickém moři píše také server RBK-Ukrajina, podle něhož je zasažené místo jedním z největších objevených ložisek v ruském sektoru Kaspického moře i v samotném Rusku. Jeho zásoby činí 129 milionů tun ropy a 30 miliard kubických metrů plynu, uvádí RBK-Ukrajina.
Plošina podle ukrajinských webů přerušila provoz. Moskva se k tomu nevyjádřila a podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně v podmínkách války nezávisle ověřit.
Rozsáhlý dronový útok na Rusko
Ukrajina v noci na čtvrtek podle agentury AFP podnikla jeden z nejrozsáhlejších útoků na sousední zemi za téměř čtyři roky války. Ruská protivzdušná obrana během části noci sestřelila nejméně 287 dronů vyslaných z Ukrajiny, oznámilo ruské ministerstvo obrany. O něco dříve informovalo o noční likvidaci 37 dronů. Ruské ministerstvo obrany ve svých ranních přehledech obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených dronech.
Ze zneškodněných dronů jich 32 mířilo na hlavní město, uvedlo ministerstvo. Všechna čtyři moskevská letiště byla dočasně uzavřena, sdělil podle AFP ruský úřad pro civilní letectví Rosaviacija. Letiště Pulkovo v Petrohradu oznámilo, že přijímá odkloněné lety.
Ruský úder způsobil požár
Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 151 drony a třemi střelami, protivzdušná obrana zneškodnila 83 dronů a dvě střely, sdělilo ukrajinské letectvo. Šéf správy Poltavské oblasti Volodymyr Kohut uvedl, že Rusko útočilo na tamní energetická zařízení, což způsobilo požáry.
Ukrajina by letos mohla čelit nejkrutější zimě od začátku ruské invaze, sdělil minulý týden AFP v rozhovoru ředitel státní energetické společnosti Naftogaz Serhij Koreckyj. „Destrukce a ztráty ukrajinské výroby plynu jsou značné,“ řekl Koreckyj s tím, že obnova výroby bude trvat dlouho.
Rusko v posledních měsících opět zintenzivnilo údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Moskva se od začátku své rozsáhlé invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť ve snaze narušit morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu, napsala už dříve agentura AP. Ukrajina naopak útočí na cíle v Rusku a na okupovaných územích.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Součástí bojů jsou vzdušné útoky, které podnikají obě země. Ukrajinské údery se v posledních měsících stále častěji zaměřují vedle ruských vojenských objektů také na energetická a průmyslová zařízení. Kyjev uvádí, že tak chce omezit bojeschopnost Moskvy a oslabit její možnosti financovat válku penězi z prodeje ropy a plynu.
O územních otázkách by měl rozhodnout ukrajinský lid, buď ve volbách, nebo v referendu, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři o možných územních ústupcích, která jsou obsažena v mírovém plánu prezidenta Donalda Trumpa. Ty žádá Rusko a podmiňuje tím ukončení bezmála čtyřleté války proti Ukrajině. Podle Zelenského by kompromis měl být spravedlivý a schválený hlasováním Ukrajinců.
„Myslím, že ukrajinský lid odpoví na tuto otázku. Ukrajinský lid musí vyjádřit svůj postoj, ať už prostřednictvím voleb, anebo referenda,“ citovala Zelenského agentura AFP. Prezident také potvrdil, že Kyjev zaslal Spojeným státům svoji verzi mírového plánu, který původně předložili Američané.
Jak poznamenal prezident Zelenskyj, nyní hodně záleží na situaci na frontě a schopnostech ukrajinských vojáků. „Uvidíme, jak to všechno půjde. Teď si myslím, že hodně záleží na naší armádě. Co dokáže ukrajinská armáda odrazit, jak se postaví, kde dokáže zničit okupanta. To ovlivňuje celou diplomatickou strukturu,“ uzavřel.
USA podle Zelenského trvají na vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ mezi ruskými a ukrajinskými vojsky na východě Ukrajiny. Američany navrhovaný kompromis má spočívat v tom, že se ukrajinské síly stáhnou z té části Doněcké oblasti v Donbasu na východě Ukrajiny, kterou dosud kontrolují, ale ruská vojska na toto území nevstoupí. Američané ovšem nevědí, kdo bude řídit toto území, které nazývají svobodnou ekonomickou zónou či demilitarizonou zónou, řekl Zelenskyj podle serveru BBC News.
Podle tohoto plánu by Rusko nemuselo stáhnout své vojáky z okupovaných částí Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti, ale mělo by opustit místa, která ovládá v Charkovské, Dněpropetrovské a Sumské oblasti.
Rusko dříve prohlašovalo, že hodlá ovládnout celý Donbas, včetně území, které dosud nedokázalo okupovat ani za téměř čtyři roky bojů.
Zelenskyj označil za hlavní sporné body v jednáních s Američany budoucí postavení Donbasu a také Záporožské jaderné elektrárny, kterou nyní okupují ruská vojska. „Jsou to dvě otázky, o nichž dál jednáme,“ dodal.
Územní otázka je dosud nevyřešená a zatím lze těžko odhadnout, jak nakonec bude zakotvena v dokumentech, připustil prezident podle serveru Ukrajinska pravda.
Zelenskyj podle agentury Reuters také uvedl, že ukrajinští a američtí představitelé jednali o bezpečnostních zárukách. Zdůraznil, že Ukrajina musí vědět, jak partneři zareagují v případě, že se Rusko dopustí nové agrese.
Oslobodenie Severska: nepriateľskí analytici OSINT a príslušníci Ozbrojených síl Ukrajiny potvrdzujú kontrolu ruskou armádou